20 malých změn, které mi zlepšují život

Nejsem člověk, který by si dával novoroční předsevzetí. Nikdy jsem to nedělala a nikdy nejspíš ani nebudu. Jsem totiž impulzivní typ, který se v úterý dopoledne ve sprše rozhodne změnit celou svou personality a odpoledne si nad umyvadlem ustřihne nůžkami na papír ofinu. Dávat si cíle na dlouhou dobu dopředu pro mě zkrátka nefunguje a většinou jednám teď a tady, což nemusí být vždycky pozitivní (moje vlasy by mohly mluvit), ale takhle zkrátka funguju.

Mnohem víc, než si dávat přehnaně ambiciózní cíle, který nikdy nesplním, mi vyhovuje mít několik malých krůčků, které můžu do svého života postupně zahrnovat. Jedná se většinou o úplný maličkosti, které si ale rychle osvojím a díky kterým se má moje psychické i fyzické zdraví zkrátka zas o trochu líp. A dneska je s tebou budu sdílet.

Tohle je dvacet malých změn, které mi dlouhodobě zlepšují život.

Prioritizování spánku

Spánek je pro mě priorita číslo 1. Je mi jedno, že mám druhej den těžkou zkoušku, na kterou bych si měla zopakovat látku. Potřebuju aspoň osm hodin spánku, abych druhej den fungovala. Když se pořádně nevyspím, je následující den většinou jedna velká katastrofa.

Ranní čtení knihy

Další zvyk, na který nedám dopustit, je ranní čtení knihy. Mívala jsem totiž tendence se probudit a automaticky být on-line, kouknout, co se děje ve světě, a rovnou se ponořit do dění na sockách. A nedělalo mi to dobře. Posledních několik měsíců si tak vždycky po probuzení udělám kafe a aspoň půl hodiny si ještě v posteli čtu knížku, kterou mám zrovna rozečtenou.

Udržování si seznamu knih, které jsem přečetla

Tohle je taky zvyk, který mi pomáhá. Všechny přečtené knihy si vždy s malou poznámkou zapisuju buď na seznam, nebo do aplikace GoodReads, která je na udržování přehledu o knihách skvělá.

Studená sprcha

K tomuhle jsem se hodně odhodlávala a ještě tam stoprocentně nejsem, ale snažím se častěji podrobit studeným sprchám. Ani ne kvůli otužování nebo podobným věcem, jen mi to prostě přijde jako fajn zpestření dne, lol.

Čas věnovaný přípravě jídla

Tenhle zvyk jsem se naučila až v posledních měsících a vlastně si ho hrozně užívám. Dřív jsem si udělala nejrychlejší jídlo possible (pesto pasta, duh), teď se ale snažím vymýšlet nový jídla a recepty a vylepšit své cooking skills. Vypnu u toho hlavu a dám svýmu tělu jenom dobrý věci.

Čtení si složení potravin

Tohle dělám už poměrně dlouho a přišlo mi to jako obvious habit, ale očividně není. Chci vědět, co jím, chci vědět, co dávám svýmu tělu. Nevermind, že do něj pak narvu během zkouškovýho energiťáky a po večerech pět piv. Beru to jako balanc. Musím svý tělo opečovávat, abych ho pak mohla bez výčitek jednou za čas zruinovat. Nepiju proto moc slazených nápojů, nekupuju si moc sladkostí a snažím se konzumovat jen takový ingredience, který mýmu tělu sednou.

Alespoň jeden veganský den týdně

Jelikož maso téměř nekupuju (drahý), ryby jen občas (ve slevě) a kafe piju jen s ovesným mlíkem (pain-free stomach), daří se mi stravovat se nejméně jednou týdně vegansky. Většina ostatních dní je pak vegetariánských a to i přesto, že si kvalitní maso i ryby jednou za čas ráda dám. Doma si zkrátka dělám většinou jen zeleninu, luštěniny nebo rýži a těstoviny, jelikož je to rychlý a levný. Díky tomu se mi tak daří vědomě snižovat svou uhlíkovou stopu i nezabíjet zvířata, protože i malý krůčky se počítají.

Každodenní procházka

Tohle je zvyk, který mi pomáhá hlavně v těžších obdobích. Snažím se chodit každý den ven na procházku, i kdyby trvala jen 30 minut. Pustím si k ní většinou podcast a jdu, kam mě nohy zavedou. Občas to rovnou spojím s kafíčkem na sluníčku nebo s čtením knížky.

Malá fyzická aktivita

I přesto, že sportuju ráda, ne vždycky se na větší fyzickou aktivitu najde čas. Nikdy jsem se za tohle nelynčovala a neplánuju s tím začínat. I'm doing my best, okay? I tak se ale snažím každý den aspoň trochu hýbat. Ať už se jedná o 10 minut protahování, vyměnění MHD za chůzi nebo využívání Rekola, když můžu. Všechno se počítá!

Každodenní úklid

Ano, možná v sobě nosím trochu Moniky z Přátel, ano, možná občas uklízím jak šílená, když jsem anxious. Místo impulsivního velkého úklidu, během kterýho vyhazuju skoro všechny své věci a přestavuju celej pokoj, jsem se naučila věnovat každý den 10 minut malému poklízení. Zkrátka tak akorát, abych neměla ve svým prostoru bordel a byla schopná se soustředit na povinnosti.

Reset day

Jestli měla tvoje mamka pravidelný reset day, obvykle v neděli, nejspíš ho máš teď taky. Neděle je pro mě o pomalém ránu, čtení knihy, koukání na seriál, objednávání si jídla a uklízení, uklízení všeho – koupelny, kuchyně i pokoje – tak, abych byla ready na další týden (plný desetiminutového poklízení, lol).

Dávání si šlofíčků

YOU SHOULD NOT FEEL BAD ABOUT THIS, OKAY??? Opravdu. Proč myslíš, že mají děti ve školce po obědě spinkání? Zkrátka půlka dne uběhla a občas je potřeba nabrat sílu na tu druhou půlku. Takže ano, když si dám oběd a jsem unavená, prostě se na půl hodinky natáhnu a dopřeju si napík. Who are you to blame me, anyways.

Užívání si svých introvertních nálad

Dopředu říkám, že v tomhle jsem stále velmi špatná a stále se to učím. Jsem člověk, co prostě rád trajdá. Všude, vždycky. Nerada jsem sama doma a mnohem radši si užívám chvíle s kámoši. I já mám ale občas introvertní nálady a než abych je potlačovala, učím se je prožívat. A připomínám si, že mi nic neuteče, že mám spoustu času a že si můžu dopřát večer sama doma, s filmem a v pyžamu.

Psaní

Tohle asi není překvapení, ale na psaní zkrátka nedám dopustit. Píšu pořád. Občas do poznámek na telefonu, jindy do svého zápisníku (tam je to ale obvykle na dýl a hlubší, haha). Díky psaní se sama vidím, vidím své názory a pocity na papíře a můžu s nimi mnohem lépe pracovat, než kdybych je měla na jedný velký hromadě v hlavě. Psát by měl každej!

Nasávání sluníčka

Ano, tohle je složité, vzhledem k tomu, že je leden, zima a odporný počasí. O to spíš si ale snažím užívat chvíle, kdy se sluníčko ukáže, i kdyby jen na půl hoďky. Letím pak rychle na kafe na zahrádku nebo na pivo na stojáka a se zavřenýma očima nechávám sluneční paprsky prostoupit do těla i duše.

Každodenní poslech hudby

Nevěřím, že někdo zvládne den bez hudby, opravdu ne. Hudba je všechno, bez hudby by nebyl život.

Chození na solo dates

Tohle je totální game changer. Pokud se stydíš sedět v podniku sám*sama nebo trávit čas jen se sebou, slibuju, že jít na solo date je nejlepší věc na světě a nebudeš toho litovat. Vzít se na kafíčko, na večeři nebo na pivko a užít si čas jen pro sebe, je prostě top. Nikdo ti nemůže zkazit náladu a můžeš si dělat, co jen budeš chtít bez ohledu na někoho jinýho.

Promazávání si sociálních sítí

Tohle dělám tak jednou za týden a je to skvělá čistka. Občas prostě už nechceš vidět životy rádoby dokonalejch lidí, co stíhaj tisíce víc věcí než ty, a ty se kvůli nim cítíš blbě. Občas už tě prostě nezajímá, co dělá tvoje spolužačka ze základky. Cut the bullshit and delete the toxic stuff.

Snaha o minimalismus

Občas složitý, jindy zase jednoduchý a osvobozující. Snažím se v každodenním životě o minimalismus. Nekupovat, co nutně nepotřebuju, případně to kupovat z druhé ruky. Mít jednu pořádnou lahev na vodu a tu používat, plastový nepotřebuju. Bejt věrná ověřený řasence a nemít jich doma deset. Půjčovat si knihy z knihovny a nekupovat je. Tak jednoduchými návyky redukuju počet věcí ve svým životě a zároveň neplýtvám.

Odmítání toho, co ve svém životě nechci

Last but not least: učím se říkat ne. Ne toxickým lidem, co berou víc než dávají. Ne událostem, kterých se zrovna nechci účastnit. Ne práci, která mě nenaplňuje. Ne světu, když se na něj zrovna necítím.

BONUS: Chození na terapie

Tak, na tohle jsem zatím byla krátká. Ale jedná se o moje jediné předsevzetí na tenhle rok a vlastně i obecně. Začít chodit na terapie. Nežiju s žádnou psychickou poruchou nebo nemocí, i přesto mám ale občas pocit, že na mě všechno padá. Že je všechno tak nějak příliš těžký. Že i když dělám to nejlepší, co můžu, nestačí to. A TikTok rady ain't cuttin it. Takže cheers na péči o duševní zdraví, pojďme si tento rok najít terapeuta nebo terapeutku!