Odjeď: Ema o životě a studiích Liberal Arts v Nizozemí

Rubrika Odjeď se věnuje mladým Češkám a Čechům, kteří se rozhodli vycestovat do zahraničí za studiem či prací a nyní se chtějí podělit o své zkušenosti. V rubrice a starších článcích najdeš i praktické rady ohledně přihlášek, ubytování či běžném životě daleko od domova.

Emi, mohla bys čtenářům představit sebe a obor, který studuješ?

Ahoj, je mi dvacet a jsem v druhém ročníku na oboru Liberal Arts and Sciences na University College Groningen v Nizozemsku. Pojmy „Liberal Arts“ nebo „college“ si asi většina lidí spojí s Amerikou a nejsou na omylu. Nizozemské university colleges jsou americkým vzdělávacím systémem inspirované. Řekla bych, že obor je nejpodobnější studiu na Fakultě Humanitních studií, jen má navíc hodně STEM předmětů. 

Proč ses rozhodla jít studovat do zahraničí a proč právě Nizozemí? 

Upřímně jsem o studiu v zahraničí hodně, hodně pochybovala, nechtělo se mi opustit Prahu, kterou mám ráda. Zahraničí mě stejně tak lákalo, jako jsem se bála neznáma, co je s ním spojené. Přihlášky jsem měla rozeslané do Irska a Nizozemska, ale Nizozemsko mi bylo osobně trochu blíž. V Irsku taky člověk dostane rozhodnutí o přijetí až v září, takže je to trochu risk. Nakonec jsem se ale stejně rozhodla na základě oboru. Na gymplu mě dost bavily společenské vědy, ale i biologie nebo fyzika. Chtěla jsem to nějak nakombinovat a v Čechách jsem nenašla bakaláře, ve kterém bych mohla spojit všechno, co mě zajímá.

 Jaké kroky vedly od tvého rozhodnutí jít studovat do zahraničí až k dostání potvrzení o přijetí? Popřípadě, máš nějaký tip pro úspěšnou přihlášku?

Měla jsem štěstí, že jsem narazila na Lucku ze Start-Ed, která mi s přihláškami pomohla. V Nizozemsku se přihlášky podávají přes portál Studielink a můžeš podat maximálně čtyři. Na Studielinku se řeší úplně všechno až po zápis. Každý program má pak svoje vlastní přijímací kritéria. Některé programy jsou „numerus fixus“, takže kdo dřív přijde, ten dřív mele. Z těchto programů přijde rozhodnutí do dvou týdnů do Studielinku, kde pak musíš i potvrdit své přijetí.

Některé programy mají takzvaný „matching“, kterým musí studenti po podmínečném přijetí projít. Je to test, na základě kterého můžeš posoudit, jestli ti daný obor sedne. Například na European Studies na UvA jsem dostala asi čtyřicet stran textu o Evropské historii a k nim otázky, na Political Science na VuA to byl jen dotazník na očekávání od programu. Když člověk dostane špatné skóre z matchingu, neznamená to, že ho nevezmou. Jen je to pro něj ukazatel, že se jeho představy asi neschází s realitou toho oboru.

Colleges nejsou numerus fixus, ale mají dost přísná kritéria pro přijetí a přijímají málo studentů. Chce to dobré známky, zajímavé CVčko a silnou motivaci. Na UC Groningen se dělá motivační video, jinde, třeba na UC Maastricht, se píšou klasické motiváky a dělají se pohovory. Na každé UC jde ale o to toho studenta poznat osobně.

Co tě na samotném studiu nejvíce překvapilo?

U nás je naprostá většina předmětů vyučována blokově. Vidím v tom výhody i nevýhody. Je to velká nálož učiva za krátký čas, ale zkoušková období jsou zase více rozložená. Na UC máme navíc ještě midterms a další plnění během bloku, takže to pak vychází na osm menších zkouškových do roka. Práce je tedy hodně a často, ale není to nic nezvladatelného. Prakticky nemáme přednášky, všechno jsou semináře o maximálně pětadvaceti lidech, což umožňuje hodně individuální přístup. Nemám učitele, který by mě neznal jménem, a pamatují si mě i ti, které jsem měla na začátku prváku. Na studijním je to podobně, na celé fakultě máme pět Study advisors na 450 studentů. 

Takhle to ale není všude. Můj přítel studuje European and International Law, a tam je prostě jeden test za blok a konec. Mají klasické přednášky i semináře a je to docela drtička. Zkrátka rozdíly jsou fakulta od fakulty, obor od oboru. Řekla bych, že je to tak všude. Ne vždycky platí rétorika „v zahraničí = lepší“, nejdůležitější je si určit, co od studia očekáváš a co je pro tebe důležité.

 Tvůj obor je docela dost specifický, jaké výhody v něm vidíš?

LAS u nás má hodně rovin a každá přináší nějaké výhody, zkusím je obsáhnout co nejlépe. Vlastní idea výuky programu je „project-based learning“. Je to způsob učení se, při kterém studenti neustále vytvářejí řešení různých problémů. Tady je nepochybně velká výhoda v tom, že se člověk naučí plánovat, spolupracovat, komunikovat, což jsou všechno věci, které se hodí celoživotně. Velký důraz je dáván na interdisciplinaritu, tedy propojení několika oborů najednou, aby bylo řešení vždy celistvé.

Tím se dostávám na další rovinu, a tou je samotné kurikulum. Máme velikou volnost v tom, kterým směrem se ve studiu vydáme. Kromě povinných předmětů na výzkum a metodologie si student volí předměty v rámci svého hlavního oboru nebo zaměření. Tím mohou být vědy, společenské vědy, humanitní vědy nebo volný obor a předměty si můžeme vybírat nejen ze své fakulty, ale z celé univerzity a kredity se nám počítají do oboru.

Každý si sám může vybrat, nakolik chce jít ve svém zaměření do hloubky nebo jestli chce naopak mít širší přehled. Vzniká taková mozaika studentů, každý s trochu jiným zaměřením, a to si myslím, že je největší kouzlo toho oboru. Moji spolužáci studují mikrobiologii, ekonomii, IT, filozofii nebo právo, a přesto se pak můžeme sejít na jednom předmětu.

Ve třeťáku je pak celý semestr vyhrazený na vedlejší obor, stáž nebo Erasmus. Obecně se u nás klade velký důraz na extracurriculars. Studenti jsou součástí univerzitní struktury, ať už je to v akademickém senátu, nebo jako teaching assisstants v různých předmětech. Spousta mých kamarádů také spolupracuje s učiteli na jejich výzkumu.

Je studium v Nizozemí dostupné pro českého studenta, co se týče „cost of living“ a je možné si najít brigádu bez znalosti jazyka?

Záleží kde. V Amsterdamu bude dráž než jinde, tady na severu nemám pocit, že by bylo dráž než v Praze. Jídlo stojí přibližně stejně, ubytko je většinou dražší, ale jde o štěstí. A co se zábavy týče, není drahá. Groningen je hodně od studentů pro studenty. Dražší je rozhodně alkohol, ale ušetříte, jste-li ochotní pít Heineken. V Nizozemsku se platí za školné všude stejně, letos je to asi 2300€, ale Colleges jsou dražší, máme školné asi 5000€ na rok. 

Není těžké si najít brigádu, jazyk občas je sice překážka, ale na univerzitě je vždy hodně práce, v pohostinství taktéž. Je tu hodně lidí, co nemluví nizozemsky, a lidé jsou na to zvyklí. Horší už je najít něco „v oboru“, velikostí je tohle město asi jako Plzeň, takže příležitostí nebude tolik jako v Praze. V Amsterdamu toho nepochybně bude víc, ale taky budete mít větší konkurenci. Osobně mám ale dobré zkušenosti, už v prváku jsem měla skvělou stáž a teď pracuji pro univerzitu.

Pro práci tady musí člověk být pojištěný nizozemskou pojišťovnou, které jsou sice dost drahé, ale lze stát zažádat o proplacení poplatků. Nizozemsko má navíc takzvané DUO, což je příspěvek pro pracující studenty. Dosáhnout na něj není nijak těžké, jen to vyžaduje trpělivost, co se rychlosti vyřizování týče. To je asi 500€ na měsíc, což si myslím, že je fajn kapesné.

 Pojďme se přesunout na samotný život v Holandsku. Zažila jsi nějaký kulturní šok po přestěhování? 

Zavírání obchodů a kaváren v šest a v neděli otvíračka až od dvanácti. Pak určitě kultura alkoholu. Mám ráda pražský hospody, pivo a o půlnoci domů. Tady se o půlnoci začíná, lidi se opijí ve velkém už doma, aby nemuseli pak utrácet v klubech. Dál Nizozemci nejsou úplně známí pro své kuchařské schopnosti, takže množství různě nakrájených a oloupaných brambor v pytlíku, ze kterých si může člověk v obchodě vybrat, mi přišlo úsměvné. Jo, a nemají polohrubou ani hrubou mouku. Dovážím si ji z Čech.

Jaký je tam studentský život, a to hlavně pro mezinárodní studenty?

Groningen je věkovým průměrem nejmladší město v Nizozemsku a jako jediné nemá plošnou zavíračku pro kluby a bary. Takže to tu žije. Akadmický rok je odstartovaný hned dvěma velkými introweeky, jeden je ESN, tedy Erasmácký, druhý je KEI, oba jsou hodně oblíbené a pro spoustu lidí je to právě tady, kde potkají svoje nové kamarády.

Každý obor má svou vlastní Study association, která je přímo vázaná k nějaké fakultě. Ty pořádají různé kariérní akce, party, gala večery, všechno, co se dá i nedá spojit s tím studijním programem. Pozor, neplést se Student association, což jsou asociace jen společenské a nejsou vázané na univerzitu.

Jak je to s bydlením? V Nizozemsku je častokrát problém najít ubytování a koleje nejsou běžnou záležitostí, tedy alespoň v Amsterdamu, je tomu jinak Groningenu?  

Nespornou výhodou Colleges je, že koleje mají, dokonce je pro prváky povinné na nich bydlet. A za nic bych to nevyměnila. Ty naše jsou nové a úplně skvělé, stojí asi 600€ na měsíc se vším všudy. V Groningenu je rozhodně snazší najít ubytování než jinde, ale vlastní bydlení chce začít hledat hodně brzy, nejlepší je brzké jaro. Před létem se hodně lidí vystěhovává a docela málo zatím nastěhovává, takže taky máte šanci, ale už je to kompetitivnější. V létě to je boj, na přelomu semestru taktéž, protože přijíždí hodně erasmus studentů. Má nejlepší rada asi je: čím dřív, tím líp a jakmile něco dobrého najdete, vezměte to. Na hledání použijte Kamernet nebo Pararius. A hlídejte si, jestli se na té adrese smíte registrovat.

 Jaké jsou tvé 3 must-haves pro studenta v Nizozemí, bez čeho by se rozhodně neobešel nebo co musí vyzkoušet? 

Kolo. Musí být. A pořádný zámek, řetěz, klidně dva.
Zákaznické karty do každého obchodu.
Pokud by někoho zlákal sever – vyzkoušejte eierbal. 

Jaké výhody či nevýhody vidíš v životě ve městě na severu Holandska, které možná není tak profláklé jako Amsterdam či Rotterdam? 

Když se zeptáte kohokoliv, kdo žije mimo Amsterdam, řekne vám, že by v Amsterdamu bydlet nechtěl. Pamatuju si, jak jsem s kamarádkou jela do Amsteru po tom, co jsme se nastěhovala sem, a hrozně jsem se bála, že se nadechnu velkoměsta a budu litovat své volby tam nejít, ale nestalo se. Groningen je dokonale malé velké město, nedávno byl jmenovaný jako jedno z nejspokojenějších měst v Evropě. Výhoda je v tom, že máte větší šanci, že tu najdete bydlení. Všude to máte maximálně dvacet minut na kole. Je tu bezpečno. Je snazší si tu najít kamarády. Nevýhoda je v tom, že je to od zbytku světa strašně daleko. Na druhou stranu to někomu může vyhovovat.

 Doporučila bys studium v zahraničí i ostatním, popřípadě, jaký tip bys jim na závěr dala? 

Ano, ano, ano! Ale jen pokud to vážně chcete. Nemá cenu se hnát pryč jen proto, že se říká, že je všude jinde líp. Všude je to takové, jaké si to uděláte. Bude to hodně náročné, budete sami a nepůjde všechno tak rychle, jak si myslíte, takže na sebe nebuďte přísní. A tip: v každém městě je nějaká sportovní asociace. U nás je to ACLO. Pořiďte si členství a choďte na náhodné sporty a lekce, jednak je to zdravé, a navíc se s někým dost možná seznámíte.

Pokud bys na Emu měl*a jakékoliv otázky, ozvi se jí na IG @kvetina_emina.

 Přečti si další příběh českého studenta v zahraničí: