Odjeď: Jak se přihlásit na univerzitu do zahraničí

My, Marťa a Markét, aktuálně studujeme v zahraničí – ve Walesu a Anglii. Jelikož je to tu někdy velký dobrodružství, máme pro tebe plno příběhů, co ti chceme vyprávět.

Budeš moct nahlédnout do našich denních zážitků i potíží, se kterými se setkáváme a které můžou v zahraničí potkat každého. Ukážeme ti různé stránky života v cizině, všechny plusy i mínusy a budeme se ti snažit poradit, co to jen půjde. Vítej!

Marťa:

Ahoj, jmenuju se Martina a studuju ve Velké Británii. Jsem tu už druhým rokem, a to konkrétně ve Walesu, na samém okraji u moře ve městě Aberystwyth. Jo, název vypadá šíleně, trvá to tak měsíc, než se ho naučíš vyslovovat, ale říkáme tomu tady zjednodušeně Aber. 

Markét: 

Ahoj, já jsem Markét a studuju třetím rokem také ve Velké Británii, v Bristolu na jihozápadě Anglie.

Moje univerzita

Marťa:

Pokud ses koukal na seriál The Crown, něco ti název městečka říká. Na Aberystwyth University totiž studoval princ Charles a Netflix tu natáčel v prostorách naší uni. 

Aber je spíš menší město, s krásnými plážemi, malými vintage obchůdky, výbornými kavárnami a taky s cca deseti tisíci studenty, takže je to místo spíše studentské a hodně to tu žije. Má fakulta – fakulta mezinárodních vztahů (InterPol department) je nejstarší na světě, založená jako první svého druhu po první světové válce.

Markét:

Proč je ti Bristol povědomý? Možná díky Banksymu, pokud se zajímáš o umění. Je to celosvětově známý streetartový umělec, který právě odsud pochází. Také se tu natáčel populární seriál Skins.

Bristol je středně velké studentské město, které má za mě velmi specifickou atmosféru. Je proslavené svou uměleckou duší a hlavně velkým množstvím street artu. Najdeš v něm spoustu uměleckých čtvrtí s vintage obchody, kavárnami a galeriemi, takže člověk se tu nikdy nenudí.

Já studuji na University of the West of England obor Business Management a Marketing. 

Jak to všechno začalo? 

Marťa:

Ve třeťáku/čtvrťáku (teď si nejsem úplně jistá) k nám do školy přišel kluk, co studoval v zahraničí, aby nám ukázal svou prezentaci. Byl z týmu https://scandinavianstudy.cz/o-scandinavian-study/ a povídal nám o svých zkušenostech z Dánska. Vzala jsem si na něj kontakt. Tak začala moje cesta do zahraničí. Zjistila jsem, že agentura nabízí i UK (United Kingdom), které je vyhlášené dobrým edukačním systémem a kvalitou výuky, a začala jsem nad tím víc a víc přemýšlet. Vždy jsem věděla, že chci zažít něco jiného, dokud jsem mladá a nic a nikdo mě nepoutá. Věděla jsem, že je na čase být chvíli sama v cizině a poznávat svět a ostatní. Ne že bych to doma neměla ráda, ale v tom je ta krása domova – domov tu vždy bude a vždy se do něj mohu vrátit. Věděla jsem, že pokud neodjedu teď, tak už nikdy.

Markét:

Začala jsem o studiu v zahraničí přemýšlet ve čtvrťáku, na konci listopadu, takže vyloženě na poslední chvíli. Přišla s tím za mnou kamarádka, která mi představila agenturu UniLink – ta pomáhá s celým přijímacím procesem. Šla jsem tedy na jejich seminář a zaujalo mě to na tolik, že jsem ještě ten večer začala psát motivační dopis.

Za mě jeden obrovský tip, jelikož je teď nejvyšší čas se přihlásit: Pokud by tě studium v zahraničí lákalo, určitě doporučuji hlásit se přes agenturu. Agentur je hned několik, ale za mě například již zmíněný UniLink odvedl svou práci během přijímacího řízení moc dobře. Nemusela jsem se o nic starat, vždy jsem jen vyplnila informace, které byly potřeba, a oni zbytek vyřídili za mě, což je zejména během maturity příjemné plus.

Zahraničí mě vždy něčím lákalo, jen jsem potřebovala někoho, kdo mě k tomu trošku nakopne. To jsem ještě nevěděla, že tímto vystoupením z komfortní zóny se mi obrátí celý život naruby. 

Jak jsem se rozhodla?

Marťa:

Věř mi, že jsem do posledního ročníku nevěděla co studovat, měla jsem nejméně pět možností, pět kompletně odlišných směrů. Bylo toho hodně a chtěla jsem dělat vše. Pak jsem si vzpoměla, že jsem už od 7. třídy říkala, že budu pracovat v OSN a že budu pomáhat měnit svět (how cute😃). Když jsem ve čtvrtém ročníku dostala dopis, který jsem si napsala v prváku svému budoucímu já (btw doporučuji), a přečetla si “vím, že budeš působit v mezinárodních vztazích”, věděla jsem, že je to něco, co chci už deset let a že to nadšení nikdy neskončilo. 

Proto nyní studuji čtyřletý dvouobor International Relations and French Language. Ve třetím ročníku musím povinně žít či pracovat ve francouzsky mluvící zemi. 

Ale nemysli si, že jsem si vším byla jistá. Samotné rozhodnutí bylo plné obav a strachu, nebyla jsem si svou volbou jistá, dokud jsem tady nebyla. A vlastně ani potom, co jsem sem přijela. Přece jen jsem se musela odstěhovat ode všeho, co jsem znala, úplně sama. Takže sice jsem věděla, co chci studovat, ale při nástupu do prvního semestru jsem měla milion pochybností, že jsem možná udělala chybu. Protože ten rok odstartoval covid a vše vypadalo bledě, nic nebylo lehký. Ale teď bych to už za nic nevyměnila.

Markét:

Anglie mě přesvědčila zejména výběrem oborů, které nabízela. Já jsem byla na gymplu upřímně řečeno naprosto ztracená, co se mojí budoucnosti týkalo. Bavilo mě spoustu naprosto odlišných oborů a vůbec jsem nevěděla, jakou cestou se vydat. Nakonec jsem včas přišla na to, čemu se chci dále věnovat, a právě tou cestou jsem se rozhodla jít.

Svým rozhodnutím ohledně studia v zahraničí jsem si nebyla ale na sto procent jistá. Začala jsem si podávat přihlášku, ale přistupovala jsem k tomu spíš tak, že to jen zkusím a ve finále zůstanu v Praze, jelikož jsem si kvůli jistým okolnostem nedokázala představit opravdu odjet. 

Jak už víte, nakonec moje rozhodnutí bylo naprosto opačné a do Anglie jsem, i přes řadu pochybností, odjela. Dodnes si stojím za tím, že to bylo nejlepší rozhodnutí, které jsem kdy udělala.

Jak na to?

Marťa:

Pokud tě taky láká studium v zahraničí nebo sem tam přemýšlíš, že bys chtěl zažít pobyt v cizině, řeknu ti na to jedině: YES, jdi do toho!

Moje kroky:

spojila jsem se s agenturou

s nimi jsem vyplnila příhlášku a poslala ji do UCAS (systém, přes který se hlásí na všechny univerzity v UK)

napsala jsem motivační dopis (povinný v UK, proč bych měla být jejich studentkou, co přinesu jejich fakultě...)

získala jsem osobní doporučení od mých tehdejších učitelů

odmaturovala jsem na požadovaný průměr a s angličtinou za 1 (liší se podle uni, ale většinou certifikát B2 nejméně)

odletěla jsem😃 

Pokud se taky nevyznáš v přihlašovacích systémech nebo nevíš jakou uni si vybrat, doporučuji jít přes agenturu. Mně osobně v agentuře pomohli zorientovat se v systému UCAS, pomohli mi s předodletovými záležitostmi a spojili mě i s pár Čechy, co už v Aberu byli. Neříkám, že je to jednoduchý. Proces trval víc než půl roku, pracovala jsem na tom všem od začátku čtvrťáku, bylo to hodně stresu, ale nebylo to nic, co by se nedalo zvládnout. Hlavně to za to stálo!

Markét:

Nejprve bych ti poradila pořádně si promyslet, na jakou univerzitu a do jakého města by tě lákalo se přihlásit. Měl bys brát v potaz více faktorů, které se ti teď pokusím přiblížit.

Určitě přemýšlej nad velikostí města a jeho dostupností (zda tam například lítají přímé lety, popřípadě kolikrát je potřeba přestupovat). V menším městě se můžeš rychleji zabydlet a poznat ho, ovšem na druhou stranu se tam můžeš potkat s nedostatkem pracovních míst, pokud si chceš najít brigádu. To je zase výhoda větších měst, najít si tam práci nemusí být takový oříšek, ale zase je tam potřeba být připravený na rušnější atmosféru a na větší výdaje.

Dále přemýšlej nad finanční stránkou. Nebojím se říct, že minimálně po příjezdu jsou výdaje docela vysoké a člověk by na to měl být dopředu připravený. K tomu se váže "cena města jako takového" – jízdného nebo ubytování. Například bys měl být připravený na mnohem větší finanční náklady v Londýně než v jiných, menších městech.

Určitě tomu věnuj nějaký čas, protože výběr toho správného místa je jedním z faktorů, které potom budou mít vliv na celé studium. 

Co se týče výběru univerzity, na tom si dej záležet zrovna tak. Budeš možná trošku v šoku z množství oborů, které zahraniční univerzity nabízejí, ale podle mě každý vybere to, co chce opravdu studovat.

Moje kroky:

spojila jsem se s agenturou UniLink 

s jejich pomocí jsem vyplnila přihlášku a oni ji za mě poslali do UCAS

napsala jsem motivační dopis

požádala jsem o osobní doporučení od učitelů, které je povinné
odmaturovala jsem na požadovaný průměr a splnila jsem požadavky na anglický jazyk (minimálně B2)

Pokud váháš, jestli je studium nebo život v zahraničí to pravé pro tebe nebo pokud máš jakékoliv otázky, určitě se neboj se nám ozvat. Příští týden se můžeš těšit na další článěk v rámci této rubriky, a to konkrétně na téma “Jak to zvládnout finančně?”.

Zároveň pokud by tě o životě a studiu v zahraničí zajímalo více informací, od nového roku začne jednou týdně vycházet náš podcast “Odjeď”, ve kterém se každému tématu budeme věnovat mnohem více do hloubky a každý díl bude propojený s několika osobními příběhy, které stojí za to slyšet.

Tak se na tebe budeme těšit zase za týden, see ya later!