Odjeď: Karolína o studiu na prestižním politickém institutu Sciences Po Paris v Dijonu

Rubrika Odjeď se věnuje mladým Češkám a Čechům, kteří se rozhodli vycestovat do zahraničí za studiem či prací a nyní se chtějí podělit o své zkušenosti. V rubrice a starších článcích najdeš i praktické rady ohledně škol v zahraničí, ubytování či běžném životě daleko od domova.

O STUDIU

Káji, přiblížíš nám prosím tvůj obor?

Nyní se nacházím v druhém ročníku bakalářského studia na Pařížském institutu politických věd (zkráceně Sciences Po Paris). Na Sciences Po je jen jeden bakalářský obor, který se zaměřuje na společenské a humanitní vědy, kde se studenti učí šesti disciplínám: politologie, sociologie, dějepis, ekonomie, právo a humanitní poznání.

Já studuji na kampusu v Dijonu, takže mám k tomu všemu ještě zaměření na Evropskou unii, střední a východní Evropu. Můj major je Ekonomie a Sociologie, takže přestože mám předměty ve všech již zmíněných disciplínách, zaměřuji se především na tyto dvě. Moje studium v Dijonu probíhá primárně ve francouzštině s možností zapsat si nějaké předměty v angličtině, ale Sciences Po má i campusy, kde se dá studovat jen anglicky.

Proč ses rozhodla právě pro tuto školu a francouzský systém výuky?

O tom, že chci jít studovat do zahraniční, jsem snila již od šestnácti. Chtěla jsem poznat jiný systém výuky a především pořádnou výzvu.

Abych byla upřímná, Sciences Po původně nebyla moje první volba a táhlo mě to spíše do Británie. Když jsem se na Sciences Po hlásila, vůbec jsem nevěděla, že se jedná o tak „prestižní” univerzitu. Začala jsem si o škole ale něco více zjišťovat a hodně se mi líbil ten multidisciplinární přístup a možnost, že se hned nemusím vázat na jeden obor. Vždy mě bavily různé společenské vědy, zajímala jsem se jak o ekonomii, tak například i o sociologii, politologii a mezinárodní vztahy.

Nakonec jsem Sciences Po před Británií upřednostnila právě kvůli této flexibilitě, co se týče obsahu studia, ale také kvůli možnosti strávit třetí rok studia v zahraničí mimo Francii na jedné z partnerských univerzit.

Kdy si myslíš, že je vhodná doba řešit přihlášky? Jak dopředu jsi ty sama věděla, že se chceš hlásit na Sciences Po a měla jsi i nějaké „back-up options"? 

Přihlášky na Sciences Po jsou na takzvané „rolling basis”, tedy jsou zpracovávány postupně a je několik termínů, kdy se může přihláška odeslat. Já jsem se hlásila již v únoru a přihlášku jsem vyplňovala během ledna. Ale přihlášky jsou otevřené až do dubna, takže vhodná doba řešit přihlášku je podle mě kdykoliv mezi prosincem a březnem. Jen bych doporučovala nenechávat to na poslední chvíli, protože vyplnění přihlášky zabere nějaký čas. Samozřejmě čím dřív přihlášku pošlete, tím dřív budete mít výsledky, což, pokud jste nedočkaví jako já, je rozhodně velké plus.

Sciences Po byla jediná škola, na kterou jsem se hlásila ve Francii. Pak jsem se hlásila tedy i do té již zmíněné Británie a můj „back-up” byly školy v Nizozemí.

Mohla bys nám přiblížit proces přihlašování na Sciences Po? Co je zásadní pro úspěšnou přihlášku? 

Přihlašování na Sciences Po má dvě fáze. V první části student vyplňuje doma přihlašovací formulář, který se skládá z eseje, motivačních dopisů a kratších textů o svých mimoškolních aktivitách. Nahrávají se tam také různé dokumenty, především známky za poslední 3 roky studia a doporučení od učitelů. Druhé kolo je pak pohovor.

Řekla bych, že naprostým základem je nechat si na přihlášku dostatek času a opravdu promyslet všechny texty. Důležité je i mít dobré známky a být aktivní během střední školy.

Jak se co nejlépe připravit na pohovor, který tě čeká v posledním kole?

Já se upřímně na pohovor moc nepřipravovala. Myslím, že je důležité mít hlavně dobře promyšlenou motivaci a všeobecný přehled o tom, co se právě děje ve světě a to především v regionu, který si student při přihlášce vybírá jako své zaměření. V rámci pohovoru musí student analyzovat obrázek a vztáhnout ho na nějaké společenskovědní téma.

Hodí se tedy mít i přehled o nějakých tématech například ze sociologie, ekonomie, environmentalistiky, atd. a umět o nich přirozeně vyprávět. Ten pohovor je ale hodně nevyzpytatelný a každý student má dost individuální zkušenost, otázka může padnout prakticky na cokoliv.

Máš nějaké tipy pro středoškoláky, kteří se teprve rozhodují, kam se vydat dál nebo třeba sní o Sciences Po? Co je za tebe klíčem pro dobrý profil studenta hlásícího se na tuto školu? 

Rozhodně bych všem doporučovala zkusit se přihlásit! Přestože to může být ze začátku strašidelné a je to náročný proces, do kterého je potřeba investovat svůj čas a energii, rozhodně to stojí za to. Pokud váháte, kam se vydat, doporučuji vám udělat si opravdu dobrý research na internetu a vsadím se, že narazíte na program, co se vám bude líbit. Taky se rozhodně nebojte ptát a kontaktovat studenty v zahraničí (můžete je najít třeba přes LinkedIn), kteří s vámi mohou sdílet svoje zkušenosti, a nebo vám třeba poradit s přihláškou.

Co se týče profilu studenta, podle mě je důležité být hodně aktivní během střední školy, ať už se jedná o jakoukoliv univerzitu v zahraničí. Může se jednat o olympiády, vzdělávací programy, dobrovolnictví, politické simulace, stáže… jakákoliv taková zkušenost může při přihlášce hodně pomoci.

Jinak konkrétně na Sciences Po je důležité demonstrovat zájem o svět kolem sebe a ukázat, že Ti není lhostejná naše budoucnost. K tomu právě mohou pomoci různé aktivity během střední, které dosvědčí ten „opravdový” zájem.

O životě ve Francii

Zažila jsi nějaký kulturní šok po příjezdu?

Určitě v tom jak (ne)funguje francouzská administrativa. A taky například v tom, že na většině veřejných záchodech nejsou záchodová prkénka. To platí i o mé koleji, kde jsem bydlela v prváku, kde prostě nikde prkénka nebyla. Ale člověk si rychle zvykne.

Jinak si myslím, že nějaké velké kulturní rozdíly zde nejsou, nebo je minimálně já nepociťuji. Sciences Po je přeci jen hodně mezinárodní škola a například u nás v Dijonu je poměrně hodně Čechů a Slováků, takže se člověk stále cítí jako doma.

Jak jsi hledala ubytování? A je ve Francii po studenty dostupné?

Myslím, že bydlení je obecně v Dijonu poměrně dostupné a není problém zde něco najít. Já jsem první rok bydlela na koleji, kde ubytování stojí přibližně 250 eur za měsíc, a letos už bydlím v bytě s kamarády. Soukromé ubytování se většinou pohybuje mezi 300 - 500 eury (+ energie) na měsíc. Výhodou je, že každý student si ve Francii může požádat o finanční příspěvek na bydlení (tzv. CAF), který pokrývá část nájmu, ať už studující bydlí na koleji nebo v bytě. CAF většinou pokryje tak 20-50 procent nájmu. Jedná se někdy sice o administrativně poměrně složitý proces, ale rozhodně stojí za to si o něj požádat.

Řekla bys, že je potřebná znalost francouzštiny pro běžný život v Dijonu? 

Upřímně myslím, že není. Samozřejmě je to výhoda, především když se jedná o komunikaci například s bankou, telefonním operátorem, a nebo úřady, jako například v případě CAFu, ale dá se to vykomunikovat i anglicky, jen to chce pevné nervy. Co se týče pak každodenního života, jako jsou nákupy a návštěvy kaváren, tak to se člověk obejde opravdu jen s angličtinou, ale nějaký základ ve francouzštině bude vždy výhodou. 

3 věci, co vědět, než se přestěhuješ do Francie? 

Určitě je důležité připravit se na náročnou komunikaci s úřady i školní administrativou. Všechno trvá dlouho a je potřeba se pravidelně připomínat, ať už telefonicky či emailem.
Spoustu kulturních aktivit (muzea, galerie, divadla) je tu pro studenty zdarma, což je skvělé využít.
Taky se hodí vědět, že vzdělávací systém je ve Francii dost odlišný, hlavně co se týče způsobu psaní esejí, fungování závěrečných zkoušek a známkování. Trvalo mi poměrně dlouho, než jsem si zvykla na jiný přístup k výuce.