Queer lidi v Česku nejčastěji trápí osamělost, diskriminace nebo nízká míra podpory ze strany okolí. Vychází to z nové studie vědců a vědkyň z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ).
Nová studie vědců a vědkyň z NÚDZ navazuje na průzkum z loňského roku, ve kterém výzkumný tým zjistil, že čeští queer lidé přemýšlejí o sebevraždě pětkrát častěji než lidé heterosexuální.
Podle NÚDZ většina výzkumů končí právě rozpoznáním nejohroženějších skupin, už ale dál nezkoumá, proč se v takové situaci nachází. Nejnovější studie se tedy pokouší vysvětlit, jaké konkrétní faktory mají největší vliv na zvýšenou zranitelnost queer komunity v Česku.
Jedním z hlavních důvodů, proč se neheterosexuální lidé častěji potýkají s myšlenkami na sebevraždu a duševními problémy, je nedostatečná podpora okolí, ať už třeba nejbližší rodiny nebo i širší společnosti. Queer lidé se taky častěji cítí osaměle a čelí tzv. heterosexistické diskriminaci, která vychází z předpokladu, že heterosexualita je jedinou akceptovatelnou sexuální orientací.
„Je také třeba připomenout, že navzdory nesporně vysoké míře sebevražedných myšlenek mezi LGBT+ lidmi, nadpoloviční většina (51,9 %) zúčastněných nepociťovala žádné suicidální myšlenky, avšak celá čtvrtina účastníků (24,8 %) dosáhla na námi použité škále výsledků, které signalizují středně závažnou úroveň suicidálních tendencí."
S tímto faktorem se pojí i něco, s čím má Česká republika celkový problém, který ke zlepšení situace queer lidí u nás rozhodně nepřispívá, a to je nedostatečná kapacita psychologické a a psychiatrické pomoci. Sektor je dlouhodobě přetížený a neheterosexuální lidé navíc mohou mít obavy z toho, jak je terapeut*ka či doktor*ka přijme.
Autor studie Michal Pitoňák uvedl, že ke snížení zranitelnosti LGBTQIA+ lidí jsou potřeba společenské změny a preventivní opatření. „Zejména jde o odstranění systémových bariér a legislativních překážek, například zpřístupnění manželství pro všechny bez symbolického rozlišování na různé kategorie, zavedení společné adopce páry nehledě na jejich pohlaví či genderovou identitu, nebo zjednodušení úředního uznání genderové identity a změny v dokladech na základě sebeurčení," řekl. „Potřebné jsou také specificky zaměřené intervence a další vzdělávání odborníků, posílení rodinných a komunitních vazeb a pokračující komplexní výzkum.“
Neboj, i když situace není růžová, pořád jsou místa, kde můžeš najít pomoc, takže se na ně neváhej obrátit!