Až 40 procent queer lidí v Česku je v silném až extrémním riziku depresivity a úzkostnosti

Čtvrtina cítí, že jejich život nemá smysl

Institut pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně publikoval před pár dny výsledky své studie Queer zdraví zaměřené na zdraví LGBTQ+ osob, kterou prováděl v létě 2023. Účastnilo se jí téměř 3 300 dospělých lidí s ne-heterosexuální a/nebo transgender identitou, díky čemuž se jedná o největší výzkum na dané téma v Česku.

Z výzkumu vyplývá, že až 40 procent zúčastněných se nachází v silném až extrémním riziku depresivity. U několika skupin, například u pansexuálních, asexuálních a nebinárních osob, přesahují čísla dokonce hranici 50 procent. Zároveň 26 procent zúčastněných téměř pořád cítí, že jejich život nemá smysl, a sníženou sebehodnotu zažívá až 33 procent dotazovaných.

Mezi faktory zvyšujícími riziko depresivity byly u dotazovaných nízký socio-ekonomický status, život v obci do 100 tisíc obyvatel, nižší věk a méně viditelné identity. Naopak mezi nejméně ohrožené queer osoby se řadí ty, které žijí ve společné domácnosti s blízkou osobou, mají vyšší socioekonomický status, jsou starší 25 let a bydlí ve větším městě.

Queer osoby v České republice ohrožují deprese, úzkosti a další duševní potíže zkrátka více než většinovou populaci. V populaci je přitom podle studií asi 10 % LGBTQ+ osob – tedy milion lidí, kteří se s tak závažnými problémy potýkají nebo u nichž existuje vyšší pravděpodobnost, že se s nimi potýkat budou.

Česká republika čelí nedostatku odborné pomoci, psychologické a psychiatrické kapacity jsou zde přetížené. V současné chvíli je ale přeplněn také ambulantní a lůžkový sektor a spousta lidí s duševními problémy k adekvátní péči nemá přístup. Queer osoby se pak mohou navíc potýkat s překážkami, jako je například nejistota, jak vyhledaný*á terapeut*ka identitu pacienta přijme.

I z toho důvodu vyzývá studie k tomu, aby se odbornictvo vzdělávalo v LGBTQ+ afirmativním přístupu. Zároveň ale upozorňuje i na politické a společenské změny, kterými by Česká republika měla co nejdříve projít, aby se současná situace zlepšila.

Autorstvo v závěru výzkumu nabízí rozsáhlá doporučení, mezi nimiž je například:

vzdělávání škol ohledně queer témat a potřeb studentstva
vyšší financování nevládních organizací
zavedení neutrálního úředního pohlaví
přijetí anti-diskriminačních zákonů zohledňujících queer lidi
nastavení stejných podmínek v případě registrovaného partnerství, popř. stejnopohlavního manželství
zrušení povinnosti sterilizace pro změnu úředního pohlaví
legislativní zákaz „terapií“ a vlivů, jejichž cílem je změnit či upravit sexuální či genderovou identitu