Přihlášení se k heyfomo
„Mám pocit, že nikdy nebudu dost a všechno mi utíká.“ Co trápí generaci Z a kde můžeš hledat podporu?
Zeptali jsme se generace Z, co je aktuálně nejvíce trápí. Jsou to témata týkající se životního prostředí, nedostupnost bydlení a vysoké náklady na život, ale také mentální nestabilita nebo pocit nedostatečnosti. Pokud si se svým trápením mladí lidé sami neví rady, můžou se obrátit pro pomoc například na Linku bezpečí. Více se dozvíš v článku.
Jaká témata trápí generaci Z?
Dvaadvacetiletá Alžběta studuje vysokou školu a ve volném čase chodí na brigádu, aby zvládla pokrýt všechny výdaje, které kvůli nedávné inflaci raketově vzrostly. „Od předminulého roku nám zvedli nájem na bytě skoro o dva tisíce na osobu. Pro někoho to můžou být malé peníze, ale pro studenta je to docela dost, když se k tomu ještě přičtou vyšší ceny za jídlo i všechny ostatní věci,” říká. Právě cena bydlení je jedním z témat, které mladou generaci nejvíce trápí.
Podle výzkumu společnosti Deloitte z minulého roku, kterého se zúčastnilo 23 tisíc lidí ze 44 zemí světa včetně Česka, má obavy z nákladů na bydlení 36 procent lidí z generace Z. „Žít ve velkém městě je trochu za trest. Mladý člověk se v něm sice může rychleji rozvíjet a má tu více příležitostí, ale pokud chce dosáhnout na komfortní bydlení, musí sáhnout hluboko do peněženky. A že bych někdy do budoucna bydlel ve svém, je už skoro spíš vtip,“ říká devětadvacetiletý Adam, který bydlí se svou přítelkyní v pronajatém bytě v Praze.
Nejistou budoucnost vnímají mladí lidé také v otázce životního prostředí, o které se podle zmíněného výzkumu zajímají aktivněji než pro předchozí generace mileniálů. Ekologický dopad svého chování se snaží minimalizovat téměř tři čtvrtiny české generace Z. „Recykluju, nenakupuju ve fast fashion řetězcích a kam se dá, jezdím třeba vlakem. Ale často cítím pocity zoufalství, protože se klimatická změna děje každý den a mám pocit, že s tím nikdo nic nedělá a nikoho to nezajímá,” sdělila studentka Alžběta.
Rozkol mezi generacemi ve vnímání světa se však netýká jen životního prostředí. „Generační propast je možná větší, než byla v minulosti. Někdy nám starší generace vůbec nerozumí, je tam podstatný rozdíl,“ říká Adam. Mladí lidé se dnes více než předchozí generace zajímají o své duševní zdraví a právě otázky spojené s psychickou nepohodou jsou něco, co generaci Z trápí.
„Nejvíc mě trápí, že mám pocit, že nikdy nebudu dost a všechno mi vlastně utíká pod rukama. Že si nikdy nevydělám na vlastní bydlení, že nikdy nedosáhnu všech mých cílů, že nebudu rovná svým vrstevníkům. Táhne mi už na 30 a čekala jsem že budu v tuhle chvíli jinde a cítit se jinak - líp.“
„Nejvíc mě asi trápí všeobecně moje mentální nevyrovnanost. Trápí mě taky existenciální samota a pocity nepatřičnosti, že nezapadám mezi ostatní. Problém jsou i nestabilní a křehké vztahy a rozpadnutá přátelství.“
Psychické potíže jsou u mladých lidí na vzestupu
Výzkum Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) z podzimu minulého roku přinesl alarmující výsledky o duševním zdraví dětí na základních školách, ze kterého vyplynulo, že 40 procent žáků a žaček devátých tříd vykazuje známky středně těžké až těžké deprese a 30 procent známky úzkosti. „Převedeme-li to na průměrnou třídu o dvaceti žácích, průměrně 6 jich vykazuje příznaky úzkosti a 8 příznaky středně těžké až těžké deprese, dalších 5 vykazuje příznaky deprese mírné,“ popisuje výsledky studie koordinátor a analytik monitoringu Matěj Kučera z NÚDZ.
Také podle dat Linky bezpečí, která je určená pro děti a studenty do 26 let, se téma psychických potíží stává aktuálnějším. „Pokračuje setrvalý výrazný nárůst tematicky obtížnějších hovorů, nejčastěji z oblasti psychických potíží. U tematiky sebevražd jsme zaznamenali meziroční nárůst o 33 procent, u sebepoškozování o 54 procent. O 60 procent vzrostl počet intervencí, tj. situací, kdy v zájmu klienta kontaktujeme další instituce,“ uvedla Kateřina Lišková, vedoucí odborných služeb Linky bezpečí.
Klienti a klientky se na Linku bezpečí dále obrací s tíživými situacemi v rodině nebo v kamarádských vztazích. Přibývá také případů, kdy mladí lidé řeší téma šikany ve škole nebo poruchy příjmu potravy.
„Trápí mě, že nikdy nebudu enough. Bojím se, že se se mnou všichni přestanou bavit a já budu sama. A taky mě trápí škola.“
„Aktuálně mě trápí, že mě ghostuje pár kámošů, ani nevím důvod. Trápí mě taky, když nemám jak pomoct kamarádům. A taky mě občas štvou rodiče, že nejsou supportive.“
Myšlenky na sebevraždu jsou podle dat Linky bezpečí častější u dívek než u chlapců a týká se to především lidí od patnácti do osmnácti let. Téma sebepoškozování je pak nejčastější u dětí od čtrnácti do sedmnácti let.
Kde můžeš najít pomoc, pokud si se svým trápením nevíš rady?
Pro děti a studenty do 26 let funguje v Česku již 30 let Linka bezpečí, která ročně obslouží až 100 tisíc kontaktů. Na anonymní a bezplatnou telefonní linku můžeš zavolat kdykoliv, funguje totiž 24 hodin denně na čísle:
116 111
Na stránkách Linky bezpečí najdeš také videa, podcasty a blogy, které se týkají témat duševního zdraví.
Kde můžeš najít pomoc, pokud jsi rodič nebo blízký mladého člověka, který vykazuje známky psychických obtíží?
Pro rodiče, blízké i pedagogy existuje Rodičovská linka na čísle:
606 021 021
- Na webu Rodičovské linky najdou lidé také chat, který funguje v neděli od 17 do 21 hodin večer, nebo email.
Dalšími možnostmi, kam se můžeš s jakýmkoliv problémem obrátit, jsou tyto:
- pro dospělé funguje anonymní a bezplatná telefonní Linka první psychické pomoci na čísle 116 123
- opatruj.se, kde najdeš veškerý seznam různých organizací, které ti mohou pomoci
- další linky důvěry, jejichž seznam najdeš tady
- pro oběti domácího násilí funguje bezplatná linka Bílý kruh bezpečí na čísle 116 006
- tady najdeš seznam terapeutů a terapeutek, u kterých ti pojišťovna VZP přispěje na sezení
- v boji se závislostí můžeš najít pomoc třeba tady
- s první pomocí při psychických obtížích ti také může pomoct web a aplikace Nepanikař