Polsko čekají 15. října parlamentní volby, které by mohly po osmi letech ukončit vládu nacionalistické strany Právo a spravedlnost. A nebo taky ne – rozhodující slovo bude totiž mít krajně pravicová Konfederace, která se staví proti Židům, homosexuálům, potratům i Evropské unii. Není proto divu, že Brusel předvolební Polsko s obavami zblízka sleduje.
Zraky celé Evropy se po slovenských parlamentních volbách, v nichž zvítězila strana Směr-SD proruského Roberta Fica, obrátily v plné pozornosti na Polsko. I to čekají příští týden volby do Sejmu a podle mnohých Poláků budou těmi nejdůležitějšími od roku 1989, kdy země ukončila dekády dlouhý diktát komunismu.
Volební místnosti se více než 37 milionům Poláků otevřou v neděli 15. října a hlasování by po osmi letech mohlo přinést významnou politickou změnu. Mezi hlavní aktéry voleb se řadí současná vládní nacionalistická strana Právo a spravedlnost (která má v předvolebních průzkumech 37 procent hlasů), liberální opozice v čele s Občanskou platformou (30 procent hlasů) i krajně pravicová strana Konfederace (10 procent hlasů), která zaznamenala ve volbách v roce 2019 překvapivý úspěch, když v Sejmu zíkala 11 křesel. Právě Konfederace bude mít v nadcházejících volbách rozhodující slovo, a to na základě toho, se kterou z výše uvedených stran se rozhodne spolčit.
Strana PiS se v Polsku drží u moci už od roku 2015 a mezi její lídry se řadí premiér Mateusz Morawiecki a předseda Jarosław Kaczyński. Její vláda je udržována mimo jiné prostřednictvím veřejnoprávní televize a státních podniků, které si za posledních 8 let podmanila. I kvůli ochromení vlády práva a demokratických norem je země v dlouhodobém sporu s Evropskou unií – kvůli nesplnění požadavků EU na nezávislost justice zablokoval Brusel Polsku čerpání přibližně 35 miliard eur z fondu EU pro obnovu a odolnost po pandemii koronaviru.
Právo a spravedlnost zavedlo v posledních letech v Polsku reformy, které zásadně ovlivnily práva jeho občanů. Od roku 2020 platí v zemi například jedny z nejpřísnějších potratových zákonů v Evropské unii a přerušení těhotenství je nelegální. K interrupci může dojít pouze v případech, že je žena v bezprostředním ohrožení života nebo že byla znásilněna. Kvůli nemožnosti podstoupení potratu tak mají ženy mnohdy trvalé zdravotní následky, dochází ale nezřídka i k úmrtím.
Kromě práv žen omezuje polská vláda také své opoziční protivníky, menšiny i LGBTQ+ komunitu – podle květnového reportu má Polsko nejhorší výsledky v oblasti práv LGBTQ+ v celé Evropské unii. Vláda momentálně navíc čelí obvinění, že uměle snížila spotřebitelské ceny, a to zejména u základního zboží, jako jsou například pohonné hmoty a léky. Snaží se tak umožnit centrální bance před volbami snížit úrokové sazby.
Při prosazování reforem a (ne)podpory opozičních členů Sejmu má PiS výhodu práva veta prezidenta Andrzeje Dudy, který je vůči vládnoucí straně jakožto její původní kandidát stále loajální. Jeho mandát končí v roce 2025 a je proto pravděpodobné, že svůj přístup ve zbývajících dvou letech nezmění.
V předvolebních průzkumech se na druhém místě s asi 30 procenty hlasů drží liberální Občanská koalice, která je vůči PiS v opozici. Jejím lídrem je expremiér a bývalý předseda Evropské rady Donald Tusk, který se v politice pohybuje už více než 30 let, konkrétně od roku 1991. Mezi programové body Občanské koalice patří osvobození státních médií od současné cenzury, napravení vztahů s Bruselem i zajištění finančních prostředků, které jsou nyní Polsku kvůli nedemokratickým změnám upírány.
Dva týdny před volbami uspořádal Donald Tusk ve Varšavě největší demonstraci v historii města vůbec, na které se podle odhadů sešlo až milion lidí. „Přichází velká změna. Je to znamení znovuzrození Polska,“ řekl předseda strany davům shromážděným na náměstí v centru hlavního města, kde mnoho lidí mávalo polskými a unijními vlajkami. Demonstrace byla jakýmsi ukazatelem naděje na změnu, se kterou k volebním urnám mnoho polských občanů půjde.
Strana Konfederace, která v současných předvolebních průzkumech dosahuje asi desetiprocentní podpory, byla založena v roce 2018 a jen rok nato získala v parlamentních volbách překvapivých 11 křesel. Souběžně se vzestupem krajní pravice v Evropě stoupala v posledních letech také popularita Konfederace a v současné době se na poli polské politiky jedná o důležitého hráče, který může o výsledku voleb zásadně rozhodnout.
Strana se snaží spojit nacionalistickou, protievropskou a libertariánskou část polské společnosti. Za poslední rok si získala podporu především malých podnikatelů a odpůrců polské pomoci Ukrajině. Její lídři Slawomir Mentzen a Krzysztof Bosak se prezentují atraktivní formou skrze TikTok i prostřednictvím neformálních setkání se svými příznivci v hospodách, což imponuje mladým voličům.
Napříč Konfederací je stále přítomna její původní extremistická a xenofobní rétorika, na kterou nyní nedávají její představitelé příliš důraz veřejně, nýbrž pouze ve svých vnitřních kruzích. V březnu roku 2019 Mentzen prohlásil, že základem ideologie Konfederace je takzvaná Pětka zahrnující odpor k Židům i homosexuálům. Výrok se sice následně snažil vzít zpátky, strana ale tímto názorovým směrem přesto kráčí.
We do not want Jews, homosexuals, abortion, taxes and the European Union.
Lídři Konfederace dali během předvolební kampaně jasně najevo, že nechtějí do koalice ani s PiS, ani s OP. V tom případě by nejspíše nadcházející volby dopadly neúspěšně, nemohla by totiž být složena vláda a Poláci by museli v únoru 2024 jít volit znovu. Pokud si chce ale Konfederace své místo ve vládě zajistit, a prosadit tak své názory, s jednou ze zmíněných stran se spojit bude muset.
I přes možné sestavení koalic ale panuje poměrně velká pravděpodobnost, že se volby v Polsku budou v brzké době opakovat. Pokud se totiž spojí Právo a spravedlnost s Konfederací, budou se strany kvůli svým odlišným názorům, například na pomoc Ukrajině, vzájemně snažit potopit. Pokud zase bude utvořena koalice mezi Konfederací a liberální opozicí v čele s Občanskou platformou, narazily by obě strany na potíže při snaze provést reformy.
Situaci v Polsku sleduje se zájmem i s obavami celá Evropa. Úspěch nacionalistů a krajní pravice by mohl celý region uvrhnout do dalších čtyř let nedemokratických norem i omezování práv občanů. Naopak výhra opoziční koalice může dát Polsku šanci ukončit dlouholetý spor s Bruselem a zamezit další ráně pro liberální demokracii. Až samotní občané příští neděli rozhodnou, zda se země vydá opačným směrem než její sousední Slovensko.
Zdroje: HeyFomo, World Bank, PolskieRadio, European Council on Foreign Relations, Al Jazeera, Reuters, The Guardian, Politico