Předvolební Polsko sleduje se zájmem i s obavami celá Evropa, rozhodující slovo bude mít krajně pravicová a xenofobní Konfederace

Zraky celé Evropy se po slovenských parlamentních volbách, v nichž zvítězila strana Směr-SD proruského Roberta Fica, obrátily v plné pozornosti na Polsko. I to čekají příští týden volby do Sejmu a podle mnohých Poláků budou těmi nejdůležitějšími od roku 1989, kdy země ukončila dekády dlouhý diktát komunismu.

Volební místnosti se více než 37 milionům Poláků otevřou v neděli 15. října a hlasování by po osmi letech mohlo přinést významnou politickou změnu. Mezi hlavní aktéry voleb se řadí současná vládní nacionalistická strana Právo a spravedlnost (která má v předvolebních průzkumech 37 procent hlasů), liberální opozice v čele s Občanskou platformou (30 procent hlasů) i krajně pravicová strana Konfederace (10 procent hlasů), která zaznamenala ve volbách v roce 2019 překvapivý úspěch, když v Sejmu zíkala 11 křesel. Právě Konfederace bude mít v nadcházejících volbách rozhodující slovo, a to na základě toho, se kterou z výše uvedených stran se rozhodne spolčit.

Nacionalistické Právo a spravedlnost premiéra Morawieckiho

Strana PiS se v Polsku drží u moci už od roku 2015 a mezi její lídry se řadí premiér Mateusz Morawiecki a předseda Jarosław Kaczyński. Její vláda je udržována mimo jiné prostřednictvím veřejnoprávní televize a státních podniků, které si za posledních 8 let podmanila. I kvůli ochromení vlády práva a demokratických norem je země v dlouhodobém sporu s Evropskou unií – kvůli nesplnění požadavků EU na nezávislost justice zablokoval Brusel Polsku čerpání přibližně 35 miliard eur z fondu EU pro obnovu a odolnost po pandemii koronaviru.

Právo a spravedlnost zavedlo v posledních letech v Polsku reformy, které zásadně ovlivnily práva jeho občanů. Od roku 2020 platí v zemi například jedny z nejpřísnějších potratových zákonů v Evropské unii a přerušení těhotenství je nelegální. K interrupci může dojít pouze v případech, že je žena v bezprostředním ohrožení života nebo že byla znásilněna. Kvůli nemožnosti podstoupení potratu tak mají ženy mnohdy trvalé zdravotní následky, dochází ale nezřídka i k úmrtím. 

Kromě práv žen omezuje polská vláda také své opoziční protivníky, menšiny i LGBTQ+ komunitu – podle květnového reportu má Polsko nejhorší výsledky v oblasti práv LGBTQ+ v celé Evropské unii. Vláda momentálně navíc čelí obvinění, že uměle snížila spotřebitelské ceny, a to zejména u základního zboží, jako jsou například  pohonné hmoty a léky. Snaží se tak umožnit centrální bance před volbami snížit úrokové sazby.

Při prosazování reforem a (ne)podpory opozičních členů Sejmu má PiS výhodu práva veta prezidenta Andrzeje Dudy, který je vůči vládnoucí straně jakožto její původní kandidát stále loajální. Jeho mandát končí v roce 2025 a je proto pravděpodobné, že svůj přístup ve zbývajících dvou letech nezmění.

Občanská platforma bývalého předsedy Evropské rady Donalda Tuska

V předvolebních průzkumech se na druhém místě s asi 30 procenty hlasů drží liberální Občanská koalice, která je vůči PiS v opozici. Jejím lídrem je expremiér a bývalý předseda Evropské rady Donald Tusk, který se v politice pohybuje už více než 30 let, konkrétně od roku 1991. Mezi programové body Občanské koalice patří osvobození státních médií od současné cenzury, napravení vztahů s Bruselem i zajištění finančních prostředků, které jsou nyní Polsku kvůli nedemokratickým změnám upírány. 

Dva týdny před volbami uspořádal Donald Tusk ve Varšavě největší demonstraci v historii města vůbec, na které se podle odhadů sešlo až milion lidí. „Přichází velká změna. Je to znamení znovuzrození Polska,“ řekl předseda strany davům shromážděným na náměstí v centru hlavního města, kde mnoho lidí mávalo polskými a unijními vlajkami. Demonstrace byla jakýmsi ukazatelem naděje na změnu, se kterou k volebním urnám mnoho polských občanů půjde.

Krajně pravicová Konfederace celebrit z TikToku

Strana Konfederace, která v současných předvolebních průzkumech dosahuje asi desetiprocentní podpory, byla založena v roce 2018 a jen rok nato získala v parlamentních volbách překvapivých 11 křesel. Souběžně se vzestupem krajní pravice v Evropě stoupala v posledních letech také popularita Konfederace a v současné době se na poli polské politiky jedná o důležitého hráče, který může o výsledku voleb zásadně rozhodnout.

Strana se snaží spojit nacionalistickou, protievropskou a libertariánskou část polské společnosti. Za poslední rok si získala podporu především malých podnikatelů a odpůrců polské pomoci Ukrajině. Její lídři Slawomir Mentzen a Krzysztof Bosak se prezentují atraktivní formou skrze TikTok i prostřednictvím neformálních setkání se svými příznivci v hospodách, což imponuje mladým voličům.

Napříč Konfederací je stále přítomna její původní extremistická a xenofobní rétorika, na kterou nyní nedávají její představitelé příliš důraz veřejně, nýbrž pouze ve svých vnitřních kruzích. V březnu roku 2019 Mentzen prohlásil, že základem ideologie Konfederace je takzvaná Pětka zahrnující odpor k Židům i homosexuálům. Výrok se sice následně snažil vzít zpátky, strana ale tímto názorovým směrem přesto kráčí.

Lídři Konfederace dali během předvolební kampaně jasně najevo, že nechtějí do koalice ani s PiS, ani s OP. V tom případě by nejspíše nadcházející volby dopadly neúspěšně, nemohla by totiž být složena vláda a Poláci by museli v únoru 2024 jít volit znovu. Pokud si chce ale Konfederace své místo ve vládě zajistit, a prosadit tak své názory, s jednou ze zmíněných stran se spojit bude muset.

I přes možné sestavení koalic ale panuje poměrně velká pravděpodobnost, že se volby v Polsku budou v brzké době opakovat.  Pokud se totiž spojí Právo a spravedlnost s Konfederací, budou se strany kvůli svým odlišným názorům, například na pomoc Ukrajině, vzájemně snažit potopit. Pokud zase bude utvořena koalice mezi Konfederací a liberální opozicí v čele s Občanskou platformou, narazily by obě strany na potíže při snaze provést reformy. 

Situaci v Polsku sleduje se zájmem i s obavami celá Evropa. Úspěch nacionalistů a krajní pravice by mohl celý region uvrhnout do dalších čtyř let nedemokratických norem i omezování práv občanů. Naopak výhra opoziční koalice může dát Polsku šanci ukončit dlouholetý spor s Bruselem a zamezit další ráně pro liberální demokracii.  Až samotní občané příští neděli rozhodnou, zda se země vydá opačným směrem než její sousední Slovensko.

Zdroje: HeyFomo, World Bank, PolskieRadio, European Council on Foreign Relations, Al Jazeera, Reuters, The Guardian, Politico