Praha vs. evropská města. Máme drahé bydlení, nízké platy a málo odpočinku

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy představil v CAMPu analýzu, která porovnává Prahu s 11 dalšími evropskými městy. Je v ní hodnoceno, jak si Praha mezi dalšími městy stojí, a to v ohledu na dostupnost bydlení i například funkčnost MHD.

Příliš mnoho aut navzdory kvalitní a dostupné MHD

Praha má v porovnání s dalšími evropskými městy velmi rozvinutou kolejovou dopravu a její síť v Praze je na evropské špičce. Městská hromadná doprava je zde zároveň finančně velmi dostupná, díky čemuž ji pravidelně využívá nejvíce obyvatel.

Navzdory tomu je ale Praha městem aut. Z analýzy vyplývá, že na 1000 obyvatel včetně kojenců je zde 700 registrovaných aut – vyšší čísla má už jen Varšava. V tomto ohledu se jasně odlišují města z postkomunistického bloku, kde vlastnictví automobilů v posledních letech roste. Oproti tomu v západních zemích Evropy zůstává počet aut stejný nebo klesá.

Znečištění překračuje limity WHO

Pokud zmiňujeme dopravu, musíme zmínit také znečištění. Města sdružují na poměrně malém prostoru mnoho lidí a jejich aktivitami je vytvářeno zněčištění. Na zdraví člověka má negativní dopad především prach(PM₁₀), oxid dusičitý (NO₂), benzo[a]pyren a přízemní ozon. Míru znečištění ovlivňuje například intenzita a typ dopravy nebo míra průmyslové činnosti a nebezpečná je z toho důvodu, že proniká do těla a může se podílet například na vzniku rakoviny.

Právě v tomto ohledu jsou limity v Praze běžně překračovány. Podle WHO je ohrožení vystaveno až 90 procent obyvatel a obyvatelek Prahy. Limit PM₁₀ splňuje ze sledovaných měst pouze Stockholm, povolený limit pro NO₂ už ale nesplňuje žádné.

Krize bydlení

Dostupnost vlastnického bydlení klesá napříč celou Evropou. Praha je jedním z měst, kde je trend nejsilnější, a to spolu s Barcelonou a Amsterdamem, kde obyvatelstvo zaplatí za vlastní byt více než 12 hrubých ročních platů.

„Už před časem jsme si vytyčili tři základní pilíře, jak řešit krizi dostupnosti bydlení v Praze. Založili jsme Pražskou developerskou společnost, která již nyní pracuje na výstavbě 8 tisíc bytů v majetku města. Důležitá je také koordinace záměrů v rámci změn Územního plánu – v největších 23 změnách je zhruba 140 000 bytů. A důležitá je také Metodika spoluúčasti investorů na rozvoji hl. m. Prahy, která mimo zajištění pozemků pro veřejnou vybavenost počítá také s předáváním nových bytů do vlastnictví města a městských částí,“ tvrdí Petr Hlaváček, náměstek primátora pro oblast územního a strategického rozvoje.

Dostupná práce, ale nízké platy

V Praze je dlouhodobě velmi nízká nezaměstnanost. Práce je zde dostupná, ale za málo peněz. Reálné příjmy pracujících jsou v rámci postkomunistických zemích v Praze nejvyšší, avšak v celoevropském kontextu nadále výrazně zaostáváme. Například jen ve Vídni si člověk vydělá o třetinu více než v Praze.

Vzdělávání je na evropském průměru

Co se týče vzdělávání, Praha se pohybuje na úrovni evropského průměru. Univerzita Karlova, která se umisťuje v žebříčcích mezi českými vysokými školami nejvýše, zaujímá pozici mírně nadprůměrnou. Na stejné úrovni jsou také místní výdaje na průzkum a vývoj.

Málo času na odpočinek

I přesto, že pražskému obyvatelstvu volný čas přibývá, podobně jako lidé ve zbytku postsocialistického bloku ho ale nemají na rozdávání. Čas strávený v práci v české metropoli zůstává poměrně vysoký a průměr převyšuje téměř o dvě hodiny.

Počet sebevražd zůstává stejný

Před pandemií se s mentálními problémy potýkal každý šestý Evropan nebo Evropanka. Situace se následně zhoršila, nejvíce pak u zranitelných skupin, jako jsou třeba mladí lidé. Těch s depresemi a úzkostmi je nyní v několika zemích Evropské unie dokonce dvakrát více.

Dlouhodobě neopečovávané duševní zdraví může vést až k sebevraždě, která je v současné době druhou nejčastější příčinou smrti mezi 15–29letými Evropany, a to hned po autonehodách. Konkrétně v Praze zůstává počet sebevražd dlouhodobě stejný, a to navzdory tomu, že napříč Evropou se jejich počet za poslední dekádu snížil o 14 procent.