Podle čeho si vybrat terapeuta*ku?

Spousta mladých lidí se potýká s duševními problémy. Vyplývá to nejen z mnoha studií napříč Evropskou unií, ale i z těch tuzemských. Například podle Národního ústavu duševního zdraví projevuje až 40 procent dětí známky střední až těžké deprese, 30 procent pak úzkosti.

Docházet na terapie přitom není slabost, ba naopak. V nějaké části života by přitom práce terapeuta či terapeutky prospěl*a nám všem. Je přece přirozené mít svého praktického lékaře, který nám léčí tělo. Proč tedy nemít terapeuta*ku, kteří nám budou léčit duši?

Jakmile se jednou pro terapeuta*ku rozhodneme, nastává otázka finanční dostupnosti. Některé způsoby, díky kterým si mohou i dospívající psychoterapeutickou péči dovolit, naštěstí existují. Řadí se mezi ně třeba příspěvek od pojišťovny nebo organizace, které sdružují začínající terapeuty*ky.

Jakmile prostředky na psychoterapii máme, vyvstává další otázka: podle čeho bychom si měli*y psychoterapeuta*ku vybrat? Jak najít toho správného člověka, se kterým si lidsky sedneme a kterému se nebudeme stydět svěřit? A na co bychom se měli*y při jeho nebo jejím výběru zaměřit? Spojila jsem síly s organizací Nevypusť duši a mám pro tebe odpovědi! 👇

Je v pořádku mít obavy

Rozhodl*a ses vyhledat psychoterapeutické služby – to je skvělý a odvážný krok. Zároveň je to ale skok do neznáma a je v pořádku, že cítíš obavu z toho, jaká tvá sezení budou. Ve vyhledání psychoterapie nám často brání předsudky nás samotných nebo to, co slýcháme od jiných lidí. Vyhledat odbornou pomoc je ale vždy v pořádku a není čeho se bát.

S terapií můžeš mít jasný záměr, ale taky nemusíš

Občas v životě prožíváme období, kdy se nám nedaří, není nám zkrátka dobře, anebo možná jen nerozumíme tomu, co se s námi děje. Mohli jsme být zasaženi nečekanou událostí (například rozchod, změna práce, nemoc blízkého apod.), trápí nás psychické obtíže nebo se nám opakují nepříjemné situace, ve kterých si nevíme rady. Zažíváme něco, co nám někdy brání žít život tak, jak bychom si přáli. Možná zjišťujeme, že nám nestačí, když se svěříme někomu blízkému, nebo v našem okolí nikoho takového nemáme.

Právě v takových momentech může být terapie užitečná. Neboj se, nemusíš mít předem zanalyzované, co bys přesně potřeboval*a. Řada lidí vstupuje do terapie proto, že jednoduše nerozumí tomu, co se děje, nebo třeba proto, že jen nejsou šťastní*é a lidé jim říkají, že by šťastní*é být měli. Hledání prostoru pro změnu může být součást tvé práce v samotné terapii, ale taky ji můžeš začít hledat s jasným záměrem. Záleží jen a pouze na tobě.

Zjisti si, jaké máš možnosti

Psychoterapeuta*ku můžeme najít ve zdravotnickém zařízení, v soukromé ordinaci nebo v terapeutickém centru. Velká část terapeutů*ek také nabízí online konzultace. Můžeš tedy prozkoumat služby, jako je Hedepy nebo Terapie.cz. Existují také jiné formy terapie než individuální, například skupinová, párová nebo rodinná. Prozkoumej, jaké jsou tvé možnosti a potřeby. K soukromému psychoterapeutovi nebo psychoterapeutce nebudeš pro objednání potřebovat žádné doporučení a jeho*její služby můžeš vyhledat, i pokud ti ještě nebylo osmnáct. Začít hledat toho správného odborníka nebo odbornici můžeš například u České asociace pro psychoterapii.

Víme, že je hodně směrů a lidí, kteří tuto pomoc nabízí. Zoufáš si z přemíry nabídky? Začni tím, že hledáš někoho, kdo má akreditovaný výcvik v psychoterapii, ideálně pětiletý. A pak si vyber někoho, kdo se ti líbí. A pokud je to pořád těžké, zvaž své možnosti jednoduše: Chceš pracovat se ženou? S mužem? Jakého věku? Máš pocit, že ti bude lépe se starší paní, nebo že máš potíž důvěřovat lidem v batikovaných košilích? V klidu si zvaž své preference, respektuj je a na jejich základě vybírej.

Nezoufej, když to napoprvé nevyjde

Udělal*a jsi odvážný krok, vyhledal*a jsi psychoterapii a čeká tě brzy první sezení? Skvěle. Jdi do něj s otevřenou myslí, nestyď se a neboj se o svých potížích a potřebách mluvit otevřeně, jen tak ti odborník*ice může doopravdy pomoci. Prvních několik setkání bývá oťukávacích, abyste zjistili, jestli vám vzájemná spolupráce bude vyhovovat.

Pokud ti tvůj*tvá první terapeut*ka nesedne, je v pořádku se rozhodnout ve spolupráci nepokračovat a hledat někoho jiného. Tvůj pocit bezpečí je důležitý, měl*a bys své*mu terapeutovi*ce důvěřovat a mělo by ti s ním nebo s ní být dobře a komfortně. Jde primárně o tebe a o tvé duševní zdraví.

Pomoci ti mohou při prvním sezení tyto otázky:

Jak se tu cítím?
Mám pocit, že se mohu na cokoli doptat?
Věřím mu nebo jí?
Mám pocit, že mě poslouchá?
Rozumím tomu, co říká?
Mám pocit, že mi rozumí nebo že mě respektuje?
Je mi jeho*její přítomnost příjemná, sedíme si lidsky?

Pak už by pro tebe nemělo být těžké své pocity pojmenovat a na jejich základě se rozhodnout o dalším kroku!