Přihlášení se k heyfomo
Mezinárodní krize mají vážné dopady na naši psychiku. Člověk by měl naslouchat svým potřebám a pocitům, říká Barbora Pšenicová z Nevypusť duši
Podle nového průzkumu se v posledních dvanácti měsících potýkala až polovina respondentů s pocity deprese či úzkosti. Na vině jsou nejen životní podmínky nebo finanční situace, ale také mezinárodní krize, které nás na sociálních sítích obklopují.
Minulý týden, konkrétně 10. října, byl připomínán Světový den duševního zdraví a Eurobarometr v souvislosti s ním zveřejnil nový průzkum. Toho se účastnilo přes 26 tisíc respondentů ve věku 15 a více let ze všech 27 členských zemí Evropské unie. Studie ukázala, že devět z deseti respondentů (89 %) se domnívá, že starost o duševní zdraví je stejně důležitá jako starost o zdraví fyzické. Téměř polovina respondentů (46 %) se pak v posledních dvanácti měsících potýkala s emocionálními nebo psychosociálními problémy, jako je pocit deprese nebo úzkosti.
Nárůst spotřeby antidepresiv je za posledních 20 let z celé Evropy nejvyšší v Česku, činí 577 procent
Více jak polovina těchto lidí uvedla, že neobdržela odbornou pomoc, což podle mnohých zůstává klíčovým problémem Evropské unie. Za důležité považují zlepšení přístupu a podpory diagnostiky, léčby a péče o pacienty s duševním onemocněním i podporu duševního zdraví nejzranitelnějších osob.
S tím souhlasí také Stella Kyriakidesová, komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin. ,,Nelze hovořit o zdraví bez duševního zdraví. Skutečnost, že téměř polovina Evropanů čelila duševním problémům, a přitom více než polovině z nich se nedostalo žádné odborné pomoci, je skutečně znepokojivá. Musíme se soustředit na dobré životní podmínky našich občanů – zaměřit se na prevenci a přístup ke kvalitní péči a léčbě. My, vlády, orgány veřejného zdraví, orgány EU, zúčastněné strany i občané, musíme společně usilovat o to, aby se duševnímu zdraví dostalo přednostní pozornosti a abychom pomohli těm, kteří podporu potřebují. To je celá podstata silné evropské zdravotní unie, “ uvedla.
Podle průzkumu souvisí psychické problémy nejčastěji s životními podmínkami nebo finančním zajištěním. Zajímavé však bylo, že již tak slabou úroveň duševního zdraví napříč Evropou zhoršily nedávné mezinárodní krize, včetně pandemie koronaviru, války na Ukrajině nebo současné eskalace konfliktu mezi Izraelem a Hamásem. Už před pandemií přitom trpěl duševními problémy každý šestý člověk v EU. V rámci Česka si na dopady takových krizí stěžovalo až 67 % respondentů. Podle některých z nich mají svou roli také sociální sítě, v jejichž obklopení žijeme a na kterých se negativním zprávám lze jen stěží vyhnout.
,,Nejsme schopni deklarovat, jak souvisí krize ve světě se zhoršujícím se duševním zdravím v populaci. To, co tušíme, je, že krize samotné mají obecně vliv na pocit jistoty u lidí. A to může skutečně přinášet obtíže. Přeci jen, doba, ve které žijeme, se nezdá vždy být plná naděje. To souvisí i s rychlostí, kterou se k nám skrze média dostávají zprávy a informace – a to také v daleko větším rozsahu, než kdy dříve. Jednou ze strategií, o které hovoříme (a nejen my), je právě zmiňované odpojování se od informační smršti, která je nám dennodenně k dispozici. Možností je například sledovat na sítích trochu jiný obsah než obvykle, nezapínat zprávy, jít raději ven nebo si číst knihu. Ale jsou to spíše kusé návrhy, každému funguje něco jiného a každý z nás má jinou možnost takového "odpojení se" a vždy to bude vyžadovat individuální přístup na základě toho, jak známe sami sebe,“ komentuje konzumaci zpráv na sociálních sítích Barbora Pšenicová, ředitelka Nevypusť duši.
Podle zjištění průzkumu se asi šedesát procent respondentů domnívá, že nejdůležitějšími faktory pro dosažení dobrého duševního zdraví jsou životní podmínky, následované finančním zajištěním (53 %). Mezi další faktory, které napomáhají k lepšímu duševnímu zdraví v souvislosti s mezinárodními krizemi, se pak řadí především fyzická aktivita a kontakt s přáteli.
To potvrzuje i Barbora Pšenicová. ,,Jednoduše se dá říct, že je dobré se držet našich 7 zásad zdravé psychohygieny. A poslouchat se, vnímat, co se ve mně děje. Když cítím, že je toho na mě hodně, nevěnovat tomu nadále více pozornosti, ba naopak, snažit se ji umenšovat. Ostatně, ne nadarmo se v terapiích lidé učí, jak přesně tohle dělat. Stejně tak bychom doporučili snažit se věnovat pozornost věcem a situacím, které máme ve svých rukách, jsou blízko nás nebo je můžeme přímo ovlivnit. Například to, kolik hodin denně spíme nebo kolik času trávíme s blízkými. Konflikt na Ukrajině a jeho dobu trvání pravděpodobně nemám možnost přímo ovlivnit. Je dobré si to uvědomit a pomáhat tak, jak je v mých silách a možnostech. To nám může pomoci zmírnit pocit vyčerpání a beznaděj, který s sebou válka na Ukrajině nebo konflikt mezi palestinským Hamásem a Izraelem přináší,“ dodává.