Jak by svět vypadal, kdyby se Země oteplila o 3 stupně Celsia?

Odborníci na základě zvyšujících se globálních teplot vytváří scénáře podoby světa v budoucnosti - jak bude planeta vypadat, když se oteplí o 1,5 stupně Celsia, si už dokážeme lépe představit, co by pro nás ale znamenalo oteplení o 3 stupně? S ohledem na to, jak pomalu světové vlády globální oteplování řeší, je totiž dost možné, že do roku 2100 hranice dosáhneme.

Hladiny oceánů se zvednou až o několik metrů

Celkové oteplení planety už teď způsobuje tání permafrostu a ledovců, a jelikož má teplejší voda větší objem než ta studená, zvyšuje se i celkový objem světových oceánů. V budoucnu to může ovlivnit v podstatě všechna světová pobřeží, především pak místa položená pod nově vzniklou hranicí přílivu, kterou ke konci století změna klimatu pravděpodobně způsobí.

Města jako Miami, Benátky, Shanghai nebo Rio de Janeiro by v takové situaci skončila kompletně ponořená pod vodou. Největší problémy by měla Čína, Indie nebo Bangladéš - 90 procent jeho území se totiž nachází níže než 10 metrů nad mořem a podobně by na tom bylo i Nizozemsko, které už teď leží ze 40 procent pod současnou hladinou moře.

Celkově by zvedání oceánů mohlo ovlivnit až 12 procent světové populace, což je více než 800 milionů lidí.

Obří vlny veder budou na denním pořádku

Minulý rok překročil řadu rekordů, co se vysokých teplot týče, a začátek letoška nám zase ukázal, jaké přírodní katastrofy nás v budoucnu čekají. Už teď se střídají horká a suchá období se zimou nebo prudkými dešti, pokud bychom ale dosáhli hranice 3 stupňů, děly by se tyhle extrémy a přírodní katastrofy jako záplavy, wildfires nebo tornáda běžně a v mnohem větším měřítku.

Kompenzace za řešení následků katastrof navíc tkví ve zvětšení množství produkované energie (obnova zničených měst nebo infrastruktury, klimatizace pro horké dny, výdaje na pěstování jídla,...), více energie znamená více skleníkových plynů a jedná se tak o začarovaný kruh.

Migrace a nedostatek zdrojů

Prudké změny počasí, přírodní katastrofy a potopení většiny pobřeží způsobí mimo jiné i masivní přesuny lidí do obyvatelnějších oblastí, a také nedostatek zdrojů jako je pitná voda a jídlo.

Zvednutí hladiny oceánů pravděpodobně vyžene v příštích 30 letech z domovů až 300 tisíc lidí a nejedná se jenom o populaci v bezprostřední blízkosti moře - zvýšená hladina a nevyzpytatelné počasí znamenají i ničivé povodně. Lidé se tak budou přesouvat do vnitrozemí i z oblastí velkých řek a celkově se 2 miliardy lidí ocitnou mimo příznivou klimatickou zónu, která civilizaci udržovala tisíce let.

Nestálé počasí už teď ztěžuje pěstování plodin a produkci jídla - sucha vyžadují zalévání velkým množstvím vody, které není dostatek, prudké deště naopak úrodu fyzicky ničí a kvůli dezertifikaci ubývá půdy vhodné pro pěstování. Při oteplení nad 3 °C se problém jen zvětší, ceny potravin se zvednou a řada lidí si je nebude moct dovolit nebo v jejich oblastech ani nebudou dostupné, podobně jako pitná voda.

Dopadů klimatické změny způsobené globálním oteplováním je ale celá řada. V důsledku přírodních katastrof bude umírat více lidí, připravit se můžeme i na výpadky energie či zásob jídla a vody, společenské nepokoje a vymírání druhů.

Hranice 1,5 a 3 stupňů není žádný magický milník, po jehož prolomení se všechno změní k horšímu jako lusknutím prstů - změna se děje postupně, ale není tak úplně pomalá. Problémy, kterým čelíme teď, se v budoucnu pravděpodobně zintenzivní, ale jak přesně bude Země za pár desítek let vypadat, nedokáže zatím nikdo přesně říct. V každém případě je z největší části scenáristou tohoto příběhu právě člověk.

Zdroje: The Guardian, climatecentral.org, economist.com, sciencenorway.no, ČT24, un.org, buzzfeed.com, cmh.com.au