Přihlášení se k heyfomo
Takový únor tu ještě nebyl. Proč bude nejspíš nejteplejším v historii měření?
Únor je obyčejně jeden z nejstudenějších měsíců v roce, ten letošní bude ale pravděpodobně nejteplejší v historii měření. Celkové globální oteplování totiž umocňuje i jev známý jako El Niño.
Vysoké teploty zaznamenávají stanice po celém světe nejenom na zemi, ale především na povrchu oceánů, a prudký nárůst si vědci a vědkyně nedokáží přesně vysvětlit. Dr. Joel Hirschi z UK National Oceanography Centre uvedl pro The Guardian, že nárůst teplot oproti minulému roku předčil očekávání, nicméně „pro úplné pochopení jevu je potřeba další výzkum“.
The planet is warming at an accelerating rate. We are seeing rapid temperature increases in the ocean, the climate’s largest reservoir of heat. The amplitude by which previous sea surface temperatures records were beaten in 2023 and now 2024 exceed expectations, though understanding why this is, is the subject of ongoing research.
Skončila celosvětová klimatická konference COP28, státy se dohodly na potřebě odklonu od fosilních paliv
Na letošní teploty má mimo jiné vliv atmosférický jev El Niño, který ovlivňuje podnebí především v Tichomoří, ale pociťujeme ho i globálně. Vzniká vzájemným působením mezi atmosférou a Tichým oceánem, který se otepluje kvůli změně studených proudů - ty přechodně nahrazují teplé proudy z rovníku – tím pádem dochází k celkovému oteplení. To se násobí v kombinaci s už tak vysokými teplotami, které způsobuje global warming.
Vysoké únorové teploty nejsou ale nutně důvod k panice. El Niño je jev, který pravidelně cirkuluje. Následuje ho opačná fáze La Niña, která povrch oceánu naopak ochlazuje. Můžeme tak očekávat, že se teploty zase sníží, větší problém ale představuje nepředvídatelnost počasí a rychlost, s jakou se mění z extrému do extrému. To může do budoucna znamenat, že předpovědi počasí budou ještě méně přesné než teď, případně nebudou vůbec možné.
V důsledku emisí 1 % nejbohatších lidí může v příštích desetiletích zemřít na horko 1,3 milionu osob
Prudké změny počasí mají vliv i na náš organismus nebo zemědělství. Výkyvy teplot nebo tlaku vzduchu dělají problémy především starším lidem, kardiakům, působí ale i na naší imunitu nebo krevní tlak. Komplikují taky pěstování plodin - na jaře kvůli nepředvídaným mrazům a během roku kvůli vlnám sucha a veder, které naopak střídají silné deště. Zemědělství zároveň ke klimatické změně zásadně přispívá, takže se jedná o začarovaný kruh.
Největší problém globálního oteplování tak nespočívá ve vysokých teplotách, spíše v chaotickém počasí, které škáče z extrému do extrému a podporuje přírodní katastrofy jako bouře, požáry nebo záplavy.
Únor není jediný měsíc, který láme rekordy, série horkých měsíců pokračuje už od minulého roku. V Česku byly rekordní teploty zaznamenané na 27 stanicích ze 165, nejvyšší potom v Českých Budějovicích.
I když to vypadá, že globální oteplování nabírá na rychlosti a řítíme se do nejhorších scénářů, není to tak úplně pravda. Podle klimatického vědce Zekeho Hausfathera jsou sice únorové teploty důkazem o zrychleném oteplování planety, ale „není to nutně horší, než jsme si mysleli“. Pořád je ale potřeba oteplování sledovat a snažit se mu zamezit všemi způsoby.
Zdroje: The Guardian, X, Hindustan Times, The Washington Post, centrumlidskaprava.cz, Radio Prague International, meteocentrum.cz