Klimatická krize představuje vážné nebezpečí pro lidi s respiračními onemocněními, varují experti

To, že je globální oteplování a čím dál více se zhoršující klimatická krize nebezpečím pro nás všechny, je nám už dávno známo. Nejen lesní požáry, vlny veder a extrémní přívalové deště způsobující mnohdy ničivé povodně ohrožují spoustu lidských životů a my si každým rokem všímáme, že je situace stále horší a horší.

Podle studií je pravděpodobné, že do roku 2050 způsobí změna klimatu na celém světě nejméně 250 tisíc úmrtí ročně – kromě očividných důvodů také v důsledku s ní souvisejícího stresu, podvýživy, malárie i třeba průjmů. Nepřímo s ní ale budou souviset (a už nyní souvisí) problémy spjaté s migrací, chudobou nebo narušením ekosystémů.

Na koho má ale klimatická krize takřka neviditelný a přitom akutní a život ohrožující dopad, jsou lidé s respiračními onemocněními. Zvyšující se teploty a neustále se proměňující počasí vážně zhoršuje problémy s plícemi a v mnoha případech může klimatická krize vytvářet pro takové lidi potíže nové. Svůj podíl na tom má také zvýšený počet alergenů nebo třeba doprava založená na fosilních palivech.

Evropská respirační společnost v čele s předními odborníky na dýchací cesty proto vyzvala v novém prohlášení Evropskou unii, aby snížila své regulační limity pro znečištění ovzduší na takové hodnoty, které by byly v souladu se Světovou zdravotnickou organizací. Ta je má takřka pětkrát nižší než v současné době EU a podle dat je evidentní, že nízké limity jsou potřeba – znečištění ovzduší bylo v roce 2019 příčinou až 6,7 milionu úmrtí. Asi 373 tisíc z nich se nacházelo v Evropě.

Experti ve výzvě uvádějí, že obzvlášť nebezpečná je pak klimatická krize pro děti. Ty totiž dýchají třikrát rychleji než dospělí jedinci, a proto přijímají mnohem více prachu a škodlivých látek. Jejich plíce se navíc v útlém věku stále vyvíjejí, a tak u nich mohou snáz vznikat chronická plicní onemocnění.

Zdroje: European Respiratory Journal, The Guardian, Euronews