Ztráta soukromí a pracovních pozic nebo boj proti změně klimatu. Co všechno můžeme v budoucnu očekávat od umělé inteligence?

Ať už jde o ChatGPT, deepfakes, self driving-auta nebo art generators jako Midjourney, AI je součástí našich životů a její vývoj rozhodně nezpomaluje. Tady je několik věcí, které od ní v příštích letech můžeme očekávat.

Zdravotnictví

AI by mělo nahradit některé rutinní lidské činnosti, ve zdravotnictví může ale částečně zastat i roli lékařů, především co se týče diagnóz. Na základě symptomů, zdravotní historie nebo dat z fitness hodinek by měla být schopná určit, co má člověk za zdravotní problém, a to bez návštěvy doktora.

Teoreticky by se tak mohl částečně vyřešit nedostatek lékařů nebo nedostatečný přístup ke zdravotní péči v některých zemích, především by ale AI měla zpracovávat masivní objem dat a vytvářet přehlednější databáze.

Změna klimatu

Jednou z předností umělé inteligence je schopnost předpovídat různé scénáře na základě existujících dat. Podle Světového ekonomického fóra už teď AI pomáhá s bojem proti změně klimatu a globálnímu oteplování.

AI dokáže sledovat ledovce a jejich tání
zvládne mapovat deforestaci a předpovídat přírodní katastrofy nebo vzorce počasí (například IKI Project v Africe)
pomáhá čistit oceány a třídit odpad pomocí rozpoznávací technologie, na kterou je vycvičená
v Brazílii pomocí dronů sází stromy a bojuje tak proti deforestaci

Na druhou stranu je potřeba vzít v potaz i energii, kterou AI ke svému fungování potřebuje - její servery a datová centra využívají velké množství elektřiny a můžeme očekávat, že v budoucnu se spotřeba ještě zvýší. Podle studie z minulého roku by v příštích třech letech umělá inteligence mohla spotřebovat stejné množství elektrické energie jako menší země - například Nizozemí nebo Švédsko.

K vyšší produkci elektriky je potřeba větší zátěž elektráren, například Spojené státy tak rozhodně nepospíchají s odkládáním uhelných elektráren na vedlejší kolej, spíš naopak. Podle expertů snaha vyřešit klimatické problémy s pomocí umělé inteligence povede spíše k začarovanému kruhu, než k opravdovému řešení.

Pracovní sektor

Umělá inteligence se dostává i do oblastí, kde je rozhodně potřeba mít spíše lidi, než cvičené roboty. V článku publikovaném v The Guardain se zpovídalo několik lidí, kteří na online pracovních pohovorech nemluvili s člověkem, ale právě s automatem, který podle jednoho z nich zněl podobně jako Siri. Poznat to bylo především proto, že hlas odpovědi uchazečů neustále přerušoval.

Podle průzkumu Resume Builder by mělo 15 procent z 10 firem, které letos v náborových procesech použijí AI, přijmout nové zaměstnance bez jakéhokoliv zapojení člověka.

Finance

Podobně jako u počasí nebo přírodních katastrof by AI měla předpovídat i ekonomické vzorce, což by v teorii mělo zabránit krachům nebo krizím.

Lidé

Muskův Neuralink se už zkouší na lidech, takže technologie, která je schopná lidi „vylepšovat“ už existuje. Tenhle vývoj se může týkat našich kognitivních schopností, ale i těch fyzických - například, co se týče mechanických nebo protetických končetin, očí a teoreticky exoskeletů, které by z člověka udělaly něco jako roboty z Avatara. Fun stuff.

Největší rizika umělé inteligence

Ztráta soukromí

Úniky osobních dat nejsou nic nového a AI problém jenom rozšiřuje, jelikož se z nich často učí. Ačkoliv existují regulace jako GDPR nebo HIPPA, žádné z nich se zatím nezaobírají specificky umělou inteligencí ani tím, jak přesně sbírá naše data. Počítače poháněné AI budou v budoucnu pravděpodobně tak pokročilé, že budou schopné se dostat přes jakákoliv softwarová zabezpečení, což by znamenalo, že naše soukromí prakticky zmizí.

Diskriminace

AI se učí z toho, čím ji krmíme a během svého vývoje si adoptovala řadu předsudků, ať už rasových nebo genderových. Podle reportu z Cornell University se diskriminace týkala například Afroameričanů, kteří mluví specifickým dialektem (AAVE). Experti z univerzit zkoumali jazykové modely jako ChatGPT nebo Gemini, do kterých vložili věty s AAVE a ty ve standartní angličtině a podle reportu AI nástroje častěji popsaly lidi mluvící afroamerickým dialektem jako líné nebo hloupé a vhodné na "podřadné" práce, uvedl The Guardian. Vzhledem k tomu, že víc a víc firem využívá různé nástroje na analýzu životopisů v žádostech o práci, se jedná o velký problém.

Předsudky a diskriminace se ale netýkají jenom jazyka nebo pracovních pozic, vyskytují se i ve zdravotnictví, kde je pohání stejný systém a nejčastějšími oběťmi jsou ženy nebo lidé z různých etnik. Pokud se tak má část zdravotnictví spoléhat na umělou inteligenci, která ho má zkvalitnit a udělat víc dostupné, není její vývoj zatím na nejlepší cestě.

Manipulace, dezinformace a koncentrace moci

Asi nejočekávanějším problémem jsou deepfakes, které se neustále zdokonalují a je tak těžší a těžší je rozeznávat od reality. Šířit pomocí nich dezinformace může úplně každý, jedním z případů je například "hořící" Eiffelovka.

AI může manipulovat i volby a veřejné mínění prostřednictvím algoritmů sociálních sítí. Google proto například zakazuje, aby chatbot Gemini odpovídal na jakékoliv otázky týkající se nadcházejících voleb v různých zemích.

Ztráta pracovních pozic

Umělá inteligence pravděpodobně nahradí velkou řadu pracovních pozic. Už teď jsou automatizované stroje hojně využívané ve výrobě, AI se uplatňuje ale i v marketingu nebo zmiňovaném zdravotnictví a přesouvat se bude i do práva nebo účetnictví.

V budoucnu by mohly být automatizované až dvě třetiny pracovních pozic a i když by eliminace pozic měla vést k vytvoření nových, řada lidí na ně nebude mít dostatečné skills.

Umělá inteligence může pomoct vyřešit řadu problémů, stejně tak jich ale může spoustu způsobit. Co přesně zapříčiní, se nedá jasně předpovídat, otázkou už ale není, jestli bude naši společnost ovlivňovat, ale jak a jak moc.

Zdroje: The Guardian, Forbes, AP News, builtin.com, CBS News