Výzkumníci použili téměř 150 tisíc rentgenových snímků hrudníku ke zdokonalení programu umělé inteligence, který na snímcích následně identifikoval vzorce související s rizikem vzniku závažných kardiovaskulárních onemocnění.
Podle dostupných statistik Světové zdravotnické organizace jsou kardiovaskulární onemocnění celosvětově hlavní příčinou úmrtí. Jen v roce 2019 zemřelo na infarkt nebo mrtvici odhadem 15,2 milionu lidí na celém světě. I přesto, že valné většině kardiovaskulárních onemocnění lze podle WHO předcházet změnou návyků v chování a životním stylu, některé choroby předpovědět nelze. Tedy nešlo, až doposud.
První výsledky nového výzkumu totiž naznačují velmi slibné využití umělé inteligence k předpovědi desetiletého rizika úmrtí na infarkt nebo mrtvici na základě jediného rentgenového snímku hrudníku. Výzkumníci totiž použili 150 tisíc rentgenových snímků od více než 40 tisíc účastníků k vylepšení specifického programu umělé inteligence. Ten následně hledal vzory spojené s aterosklerózou, která je hlavní příčinou kardiovaskulárních srdečních onemocnění. Program byl testován na skupině čítající 11 tisíc osob a výsledek byl následující: existuje signifikantní souvislost mezi rizikem předpovězeným AI a skutečným výskytem kardiovaskulárního onemocnění.
Současným klinickým standardem pro analýzu rizika kardiovaskulárních chorob je tzv. skóre rizika aterosklerotického kardiovaskulárního onemocnění (ASCVD). Jedná se o kalkulátor, který bere v potaz relevantní údaje o těch pacientech, u nichž byla zjištěna vyšší souvislost s nežádoucími kardiovaskulárními příhodami, včetně například věku, pohlaví, krevního tlaku nebo historie kouření.
Předběžné výsledky výzkumu, který se nyní nachází ve své finální fázi, byly prezentovány koncem listopadu na zasedání Radiologické společnosti Severní Ameriky. Podle samotných vědců je ale k ověření modelu hlubokého učení nutný další výzkum, a to včetně kontrolované randomizované studie.
Zdroje: Radiological Society of North America, Euronews, Psychology Today, CNN