Vědci identifikovali nejlepší a nejhorší čas dne. Jak souvisí s healthy sleep cycle?

Pokud ti někdy přišlo, že během dne vždycky přijde čas, kdy se cítíš nejhůř, nejsi sám*sama. Stejně tak podle výzkumného týmu univerzity v Michiganu existuje i nejlepší čas dne, vychází to z jejich poslední studie publikované v PLOS Digital Health Journal.

Průzkum využil data z Fitbitu od 2602 stážistů ve zdravotnictví během dvou let a sledoval jejich náladu, tep, počet kroků, spánkovou aktivitu a cirkadiánní rytmus.

Nejlepší čas dne

Většina lidí je dobře seznámená s tzv. afternoon slump. Ten přichází většinou ve tři hodiny odpoledne, kdy máš chuť si dát napík, kafčo a třeba něco sladkého jako pick me up. Podle průzkumu od platformy Slack je třetí hodina odpoledne nejhorší čas, co se týče produktivity, především v práci.

Jakmile ale odpolední slump odezní a nadejde pět hodin odpoledne, můžeš si oddychnout, protože podle výzkumu z Michiganu jsi vstoupil*a do nejlepší fáze dne. Účastníci studie uvedli, že v tuhle hodinu se cítili nejlíp bez ohledu na to, jestli předchozí noc spali dostatečně nebo ne.

Nejhorší čas dne

Úplně nejhorší denní hodina je pět ráno. Who would've thought... Ráno bývá naše nálada nejhorší a s nedostatkem spánku se jenom zhoršuje. Podle studie je naše nálada horší, čím déle jsme předešlý večer vzhůru, a pokud pullneme allnighter až do pěti do rána, budeme se cítit hůř, než kdybychom se v tu hodinu teprve probudili. Nicméně pět ráno je pořád nejhorší čas, ať už jsme sleep deprived nebo ne. Uff.

P. S.: Tahle studie není aplikovatelná na všechny z nás, jelikož zkoumala poměrně malou a homogenní skupinu. Je tak v pořádku, pokud je tvoje nálada horší či lepší v úplně jiných hodinách.

Jak to souvisí se zdravým spánkovým cyklem?

Kvalita spánku jde ruku v ruce s cirkadiánním rytmem, což je biologický rytmus, který ovlivňuje náš spánek, vyplavování hormonů, tělesnou teplotu nebo trávení a aktivitu během dne, měsíce i celého roku (proto nás vždycky rozhodí změna času). Tenhle rytmus je něco jako naše vnitřní hodiny, které se řídí okolním prostředím a jsou přímo navázané na cyklus světla, tedy den a noc. Kromě toho ho ovlivňuje i stres, fyzická aktivita, jídlo nebo okolní teplota.

Když se setmí, začne naše tělo produkovat melatonin, díky kterému usínáme. Jeho produkce se naopak zastaví, když vyjde slunce. Cirkadiánní rytmus tak přímo ovlivňuje, kdy se nám chce spát a kdy se budíme.

Fun fact: Svůj cirkadiánní rytmus mají i jednotlivé orgány v našich tělech.

Cirkadiánní rytmus bychom měli sladit s naším spánkovým cyklem, abychom se dobře vyspali a měli energii na další den. Když nám tahle synchronizace chybí, může to vést k vývoji nespavosti, psychických problémů, ale i těch fyzických. Narušený spánkový cyklus má spojitost se vznikem cukrovky nebo zhoršením astmatu a kožních nemocí.

Tvůj rytmus se už určitě někdy rozhodil, pokud jsi cestoval*a do jiného časového pásma, které je hodně posunuté od našeho - proto tě jet lag tak skolí, jedná se totiž o narušení cirkadiánního cyklu. Další častou poruchou trpí lidé, kteří pracují na směny, především ty noční mají negativní vliv na organismus.

Fun fact: Tvorbu melatoninu ruší modré světlo, a právě proto bychom před spaním neměli koukat do telefonu nebo počítače.

Rytmus nemáme všichni stejný

Když se řekne, že bychom si měli sladit spánek s vnitřními hodinami, nemusí to hned znamenat, že večer jdeme spát a ráno vstáváme. Ne všichni mají cirkadiánní rytmus stejný, sám*sama nejlíp víš, jestli jsi ranní ptáče nebo spíš sova. Jak tvůj rytmus vypadá, diktuje především genetika a je tak možné, že ti například mnohem víc vyhovuje vstávat i chodit spát později. Sladit tvůj spánkový cyklus s vnitřními hodinami je at the end of the day důležitější, než v kolik chodíš spát a v kolik vstáváš.

Zdroje: New York Post, news-medical.net, CNBC, Slack, National Institute of General Medical Sciences