Přihlášení se k heyfomo
Stále více zemí chce zavést ekocidu jako trestný čin s náležitými tresty
Ekocida je stále více skloňovaný termín, který jsme v praxi mohli vidět jen před pár měsíci, když byla začátkem června poničena ruskou okupací ukrajinská Kachovská přehrada. Stále více zemí ho nyní začleňuje do své legislativy jako trestný čin, a to i s náležitými doprovodnými tresty.
V posledních několika letech je na národní i nadnárodní úrovni stále hlasitěji debatován termín ekocida. Do pozornosti států i mezinárodních organizací ji uvedl především Independent Expert Panel for the Legal Definition of Ecocide, který ji definoval jako nezákonný nebo svévolný čin spáchaný s vědomím (unlawful or wanton acts committed with knowledge), že existuje značná pravděpodobnost vážného a rozsáhlého nebo dlouhodobého poškození životního prostředí.
Panel kromě definování ekocidy také navrhl, aby o ní byla rozšířena preambule Římského statutu – mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost v roce 2002 a kterou byl zřízen Mezinárodní trestní soud i definovány jeho pravomoci a struktury. I přesto, že ekocida zatím nebyla do Římského statutu zařazena, její definice je plně vypracována, a ona se tak může potenciálně stát pátým trestným činem – hned vedle zločinu genocidy, zločinům proti lidskosti, válečným zločinům a zločinu agrese.
Prozatím ale přijímají do své legislativy ekocidu jako trestný čin s náležitými doprovodnými tresty alespoň jednotlivé státy. Třeba kromě Vietnamu, Francie, Ruska a Ukrajiny se o to snaží jako zatím poslední země Mexiko. Pokud by tam byl zákon schválen, může být každý, kdo bude shledán vinným z ekocidy, uvězněn až na 15 let a pokutován až 1 500 pesos denně, tedy téměř 2 000 Kč.
Různé podoby návrhů přijetí zákona o ekocidě jsou ale vypracovány nebo procesovány v dalších několika zemích, a to včetně Nizozemí, Belgie, Skotska nebo španělského Katalánska. Další země se k trendu rychle přidávají.
Termín ekocida byl přitom poprvé použit už v 70. letech 20. století během války ve Vietnamu, a to profesorem biologie Arthurem W. Galstonem. Ten se tehdy stavěl proti tomu, aby americká vojska používala k ničení nepřítelovy úrody herbicid a defoliant. Možný případ ekocidy jsme ale mohli vidět i před pár měsíci, když byla začátkem června poničena ruskou okupací ukrajinská Kachovská přehrada. Jelikož přijaly Rusko i Ukrajina ekocidu jakožto trestný čin, vyšetřuje už nyní ukrajinský státní zástupce možný případ ekocidy proti Rusku právě za protržení přehrady.
Zdroje: Centrum pro lidská práva, European Law Institute, Stop Eccocide International, The Guardian