Přihlášení se k heyfomo
Skončila celosvětová klimatická konference COP28, státy se dohodly na potřebě odklonu od fosilních paliv
Po téměř dvou týdnech dospěli zástupci téměř 200 zemí světa na klimatické konferenci COP28 v Dubaji závěrečné deklarace. Tu mnozí označují za historickou, jiní zase za slabou a nedostatečnou.
V Dubaji ve středu skončila dvanáctidenní celosvětová klimatická konference COP28, které se účastnilo na 70 tisíců vyjednavačů a státních představitelů, zástupců nevládních organizací, ekologů i novinářů. Členy fóra jsou téměř všechny země světa, a společně tak mohou každý rok rozhodnout o tom, jakými způsoby a do jaké míry se bude se změnou klimatu bojovat.
A jak tedy letošní konference dopadla? Pojďme se podívat na pár nejdůležitějších výsledků, které byly po jejím skončení ve finální deklaraci publikovány.
Potřeba odklonu od fosilních paliv
Delegáti na klimatické konferenci se vůbec poprvé v historii shodli na potřebě postupného omezování globální spotřeby fosilních paliv. Dříve bylo sice zmiňováno snižování emisí skleníkových plynů, nikdy se ale oficiálně nehovořilo přímo o fosilních palivech. Například COP26 zmiňoval pouze uhlí, nikoliv ropu nebo zemní plyn. Nyní je cílem dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality.
I přesto ale obsahuje letošní finální dohoda nedostatky, státy se totiž nedohodly na jasném postupu při přechodu od fosilních paliv a v dohodě použitý jazyk je podle kritiků příliš mírný. Více než stovka států, včetně zemí Evropské unie a Spojených států, například požadovala, aby text dohody obsahoval přímý požadavek konce či postupného vyřazení ropy, zemního plynu a uhlí. Ropné velmoci v čele se Saúdskou Arábií ale byly proti.
Jak si ropné společnosti osvojily pojem „uhlíková stopa“, jen aby hodily svou vinu na nás
Schválení fondu ztrát a škod
Na začátku konference byl schválen takzvaný Fond pro krytí ztrát a škod způsobených klimatickými katastrofami, poprvé představený na loňské konferenci COP27. Tento fond má podporovat zranitelné komunity a rozvojové země, které se s následky klimatické změny nejvíce potýkají a které se na ní zároveň nejméně podílely.
Klimatická konference COP27 schválila závěrečnou deklaraci, vytvoří fond pro zranitelné země
Vyspělé země byly nicméně na konferenci kritizovány za nízký příspěvek, který nedostačuje k pokrytí odhadovaných škod ve výši celkem 400 miliard dolarů ročně. Přestože celková částka přislíbených prostředků pro fond do konce COP28 dosáhla téměř 800 milionů dolarů, skupina rozvojových zemí požadovala, aby bylo do fondu posláno alespoň 100 miliard dolarů.
Ztrojnásobení celosvětových kapacit obnovitelné energie
Dohoda mimo jiné vyzývá také ke ztrojnásobení celosvětových kapacit obnovitelné energie do roku 2030 a k urychlení takových technologií, které by mohly průmyslová odvětví pomoci vyčistit. Návrh na ztrojnásobení obnovitelné energie otevřela na politické scéně Ursula von der Leyen, šéfka Evropské komise. Ta ve svém projevu děkovala komisaři pro oblast klimatu Wopkemu Hoekstrovi a všem vyjednavačům Komise a členských států za jejich úsilí v uplynulých týdnech. COP28 je podle ní dokonalým příkladem evropské spolupráce, koordinace a vůdčího postavení.
Podle odborníků jsou nicméně zmíněné cíle v oblasti obnovitelných energií vzhledem k finančnímu tlaku na rozvojové země velmi ambiciózní – celosvětový finanční systém by podle nich musel nejprve restrukturalizovat dluhy rozvojových zemí tak, aby jim umožnil dostatečně do požadovaných opatření v oblasti změny klimatu vůbec investovat.
I am delighted that the goals of the Global Renewables and Energy Efficiency Pledge, which we brought to the COP, have also been translated into the outcome of the Global Stocktake. The world has committed to tripling renewable energy capacity and doubling the rate of energy efficiency improvements by 2030. This gives powerful momentum to the transition away from fossil fuels. It is also important that we have an agreement to tackle methane emissions and other non-CO2 emissions in this decade.
Kritika vědců i chudších zemí
Ostrovní státy, které se konference také účastnily, uznaly, že i přesto, že text představuje určité zlepšení, obsahuje také spoustu mezer. Vědci a chudší země pak podobně vyjádřily svou frustraci nad finální dohodou, která podle nich nenutí světové lídry k dostatečnému plnění slibu zabránit oteplení planety o 1,5°C do roku 2030. Zároveň podle nich neobsahuje konkrétní plán na přizpůsobení se změně klimatu.
Příští dva roky tak budou nejspíše rozhodující. Na další konferenci COP29 už budou státy muset stanovit jasný způsob financování klimatických opatření, COP30 bude zase jen 5 let od vytyčeného roku 2030. Letmé sliby a mírná rétorika zástupců vlád by tak už v dalších letech nemusela (a neměla) být dostačující.
Nutno navíc podotknout, že se na COP28 svět shodl na tom, co má Evropská unie v cílech 2030 zahrnuto dávno, a bude se tak moci v dalších měsících už zaobírat svými cíli spojenými s rokem 2040.
Zdroje: United Nations Framework Convention on Climate Change, International Institute for Sustainable Development, Reuters, ČTK, The Guardian