I přesto, že se občas ve vzájemných vztazích Spojených států a Číny objevily světlé momenty, situace připomíná čím dál tím více novou studenou válku a Tchaj-wan může jen doufat, že jemu dané mezinárodní záruky mají stále hodnotu – čínské vojenské manévry jsou totiž čím dál tím blíž.
Za poslední rok Čína značně zvýšila svůj vojenský tlak na Tchaj-wan, ostrovní stát u jihovýchodního pobřeží Číny, který si nárokuje a který považuje za svou součást – a to i přesto, že se od ní ostrov už od roku 1949 distancuje. Na rozdíl od komunistické Číny je totiž Tchaj-wan demokratickou zemí a dlouhodobě se snaží o svou nezávislost. Tu mu ale Čína v čele se Si Ťin-pchingem darovat nechce a v posledních několika měsících proto zmnohonásobila vojenské manévry v blízkosti tchaj-wanského pobřeží.
Ostrovní stát je tak předmětem značného mezinárodního napětí, některé velmoci totiž podporují jeho nezávislost a schytávají proto kritiku ze strany Číny. Kromě Kanady nebo třeba Japonska se jedná i o Spojené státy, které udržují s Čínou diplomatické styky už od roku 1978, a které se tak zavázaly uznávat princip jedné Číny.
V poslední době ale podnikají Spojené státy pravidelné kroky, které mají jejich podporu Tchaj-wanu demonstrovat. V srpnu loňského roku tam zavítala na návštěvu předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi, která se zároveň stala teprve druhou tak vysoce postavenou americkou návštěvou od roku 1997. O měsíc později označila při návštěvě Japonska americká viceprezidentka Kamala Harris chování Číny za znepokojivé a znovu artikulovala americkou podporu Tchaj-wanu.
Začátkem června letošního roku pak uzavřely Spojené státy a Tchaj-wan obchodní dohodu, která má za cíl posílit hospodářské vazby mezi Washingtonem a Tchaj-pejí a otevřít Tchaj-wan většímu vývozu z USA. A jen před pár týdny informovalo americké ministerstvo zahraničí Kongres o tom, že chce Tchaj-wanu poskytnout první vládní vojenskou pomoc vůbec – a to mimo jiné proto, aby zastrašilo Čínu před vojenskou invazí ostrova.
Čína samozřejmě všechny výše zmíněné kroky Spojených států kritizovala a i přesto, že se občas ve vzájemných vztazích obou zemí objevily světlé momenty (například když se obě strany koncem srpna dohodly na vytvoření pracovní skupiny pro obchodní otázky), situace připomíná čím dál tím více novou studenou válku.
Zklidnění poměrů nepomohlo nyní ani to, že americký prezident Joe Biden uzavřel o víkendu diplomatickou dohodu s Vietnamem a posunul vztahy obou zemí na nejlepší úroveň od dob vietnamské války. I přesto, že byla Čína informována o tom, že se nejedná o snahu o její izolaci v oblasti jihovýchodní Asie a že prezident Joe Biden vyzval ke stabilizaci vztahů obou zemí, o určitý mocenský posun se jedná.
Dá se tedy předpokládat, že se nejméně v dalších měsících vztahy Spojených států a Číny výrazně nezlepší, spíš naopak. A Tchaj-wan může jen doufat, že jemu dané mezinárodní záruky mají hodnotu – čínské vojenské manévry jsou totiž čím dál tím blíž.
Zdroje: ČTK, BBC, The Guardian, Reuters, HeyFomo