Ostrovní stát Tchaj-wan bývá pravidelně skloňován v médiích, ať už s ohledem na aktuální politické otázky, nebo problematiku jeho samotného. Proč je tak speciální? A jak s ním vůbec souvisí dlouhodobé napětí mezi Čínou a Spojenými státy?
Tchaj-wan je ostrovní stát, který se nachází jihovýchodně od Číny. Žije na něm přes 23 milionů obyvatel a jeho hlavním městem je Taipei. Nejrozšířenějším náboženstvím je na Tchaj-wanu taoismus a buddhismus a měnou potom tchajwanský dolar.
I přesto, že většina obyvatel Tchaj-wanu považuje svůj stát za nezávislý a autonomní, Čína věří, že se jedná o její vzbouřeneckou provincii, která musí být podmaněna a spadnout pod čínskou nadvládu.
První lidé, kteří Tchaj-wan začali osidlovat, přišli z Číny. První zmínka o ostrově v čínských pramenech pochází z roku 239 n. l. Tehdy údajně vyslal císař výpravu do oblasti Tchaj-wanu, a Číňané se tak stali prvními, kteří ostrov osídlili. Dnešní Čínská lidová republika používá tento argument, aby podložila své přesvědčení o tom, že Tchaj-wan je jejím teritoriem, na které má plné právo.
V roce 1985 podlehla Čína Japonsku v čínsko-japonské válce a Tchaj-wan byl podle Šimonosecké mírové smlouvy Japonsku postoupen. Po druhé světové válce byl ale Japonsku odebrán, jelikož země byla jednou z poražených mocností. Čína tak získala se souhlasem svých spojenců, Spojených států a Velké Británie, nad Tchaj-wanem nadvládu. Obyvatelé Tchaj-wanu se tak stali čínskými občany a byl obnoven status ostrova jako jedné z čínských provincií.
Distancovat se od pevninské Číny začal Tchaj-wan v roce 1949, kdy v Číně skončila občanská válka a Čankajšek a poražená frakce Kuomintangu se na Tchaj-wan přesunuli. Na pevninské Číně vyhlásili vítězní komunisté v čele s Mao Ce-tungem Čínskou lidovou republiku a rázem vznikly dvě různé Číny – jedna pevninská a jedna na Tchaj-wanu. Od té doby probíhá na ostrově (na rozdíl od pevniny) proces demokratizace.
Čína se v minulosti několikrát snažila nabídnout Tchaj-wanu alternativu ve stylu jedna země, dva systémy, to ale Tchaj-wan vytrvale odmítá a stojí si za svou nezávislostí.
I přesto, že Spojené státy s Tchaj-wanem neudržují přímo diplomatické styky – ty totiž udržují od roku 1978 s Čínou, svou podporu tchaj-wanské nezávislosti opakovaně demonstrují. Naposledy se tak stalo jen před pár dny, když předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi na Tchaj-wan přiletěla. Jednalo se o teprve druhou náštěvu Tchaj-wanu ze strany tak vysoce postaveného amerického činitele – naposledy ostrovní stát navštívil v roce 1997 tehdejší předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich.
Čína jakékoliv uznání Tchaj-wanu ze strany západních velmocí odmítá a požaduje, aby naopak uznávaly politiku jedné Číny. Prezident a zároveň generální tajemník Komunistické strany Číny Si Ťin-pching před jakýmikoliv projevy sympatií k Tchaj-wanu varuje a vyhrožuje válkou, hrozba se ale nezdá být reálná. Si Ťin-pching si na sebe totiž tak trochu ušil bič. Na minulém sjezdu KSČ v roce 2017 s vyhlídkou na dalších několik funkčních období přislíbil, že za jeho vlády dojde k sjednocení Číny s Tchaj-wanem. To se ale zatím nestalo, jelikož ostrovní stát jakékoliv vazby s Čínou minimalizuje. Už na podzim se přitom bude konat 20. sjezd Komunistické strany Číny a současný prezident se bude snažit o prolomení limitu funkčních období tak, aby mohl Číně vládnout na doživotí.