Čína upustila od politiky jednoho dítěte a Rusko by chtělo pokutovat každého, kdo bude druhé odrazovat od toho mít děti. Stávají se ženy v těchto státech „služebnicemi“?
Porodnost globálně klesá. Podle studie nebudou mít více než tři čtvrtiny (155 z 204) zemí dostatečně vysokou míru porodnosti, aby si udržely velikost své populace a do konce století by to mělo být až 97 procent. Rapidní stárnutí a úbytek populace má řadu ekonomických a společenských následků. Takhle se s nimi snaží vypořádat některé státy.
Rusko se do boje proti nízké porodnosti pustilo snahou zakázat „propagandu“, která podporuje bezdětný životní styl. Připravovaný zákon zatím jednohlasně prošel dolní komorou ruského parlamentu. Pokuty pro lidi, kteří ostatní odrazují od pořízení dětí, proto nejsou úplně nereálné. V případě jednotlivců se jedná o 400 tisíc rublů (cca 90 tisíc korun), až 5 milionů (více než 1 miliarda korun) pak mohou platit firmy nebo instituce.
Porodnost v Rusku klesla na nejnižší úroveň za posledních 25 let a podle mluvčího Státní dumy Vjačeslava Volodina je potřeba před „ideologií bezdětnosti“ chránit hlavně mladé. Prý jim je vnucovaná hlavně médii a internetem. Sounds familiar?
Čína, která je známá politikou jednoho dítěte, v roce 2021 zvedla povolený počet dětí na tři ve snaze zamezit stárnutí populace. Oproti přelomu století tak úplně otočila a upustila od nucených potratů a sankcí za větší počet dětí. Teď občany v pořizování dětí podporuje a snaží se omezit přístup k potratům především u teenagerek a mladých žen, pro které není potrat zdravotně důležitý.
Jedním z potenciálních řešení populační krize je migrace - ne všechny země totiž tomuto problému čelí a přesunem lidí by se tak řešila i přelidněnost některých regionů. Pro Viktora Orbána je ale externí řešení nepřijatelné. Maďarská rodinná politika tak zahrnuje úlevy na daních nebo menší úroky pro rodiny s dětmi, zároveň ale omezuje potraty a antikoncepci.
Pro USA bylo přelomové zrušení historického precedentu Roe v. Wade z roku 1974, kterým byly ve Spojených státech zlegalizovány potraty. Tenhle precedent iterrupci ochraňoval na federální úrovni, po jeho zrušení v roce 2022 se ale státy začaly o potratové politice rozhodovat samy. Potraty jsou nějakým způsobem omezené ve 20 státech, ve 13 z nich je potrat zakázané úplně.
Porodnost ve Spojených státech sice celkově upadá, ve státech, které interrupci omezily nebo zakázaly, se ale počet narozených dětí zvedl.
Porodnost je v Řecku jedna z nejnižších v Evropě, v některých vesnicích se už roky nenarodilo žádné dítě. Země proto občany urguje k pracování šest dnů v týdnu, stejně tak se snaží do práce znovu dostat i lidi v penzi. Politika zahrnuje příspěvky pro rodiny nebo dostupné bydlení pro mladé lidi, v kombinaci s přetrvávající ekonomickou krizí je ale pro spoustu lidí pořízení dítěte nereálné.
Příběh služebnice od Margaret Atwood je dystopický román odehrávající se ve fiktivním totalitním státě Gileád, kde vládne přísný režim založený na extrémní verzi náboženství. Kvůli klesající porodnosti jsou plodné ženy (nazývané služebnice) nucené rodit děti pro vládnoucí elitu. Román zkoumá otázky moci, kontroly nad vlastním tělem a postavení žen ve společnosti.
Margaret Atwood slavně řekla, že do svých knih nedává nic, co už by se na světě někdy nestalo, a platí to i o Příběhu služebnice. Zasahování do tělesné svobody jedinců je slippery slope, a i když zatím v románové dystopii nežijeme, některá místa se tomu blíží. Země, které nepovolují nebo silně omezují potraty, svým způsobem ženy nutí k porodu, jelikož jim nedávají žádnou jinou (nebo žádnou zdravou a bezpečnou) možnost.
Ženy i nejrůznější menšiny pořád nemají rovné zastoupení ve společnosti, a i když nízká porodnost není jenom o potratech a vypořádání se s ní je mnohem komplexnější, jakýkoliv zásah do tělesné autonomie je alarmující, protože otevírá cestu úbytku jiných práv a ochran.