Co je Roe v. Wade a jak by mohl zákaz potratů v USA ovlivnit další lidská práva?

Roe v. Wade a Planned Parenthood v. Casey

Roe v. Wade byl případ Nejvyššího soudu USA, který se týkal zákazu interrupce. V roce 1970 podala Jane Roe (jméno Jane Roe je označení pro člověka, který nechce uvádět své pravé jméno, vlastně se jedná o označení případu) u soudu žádost o potrat, který jí dříve nebyl umožněn. V případu argumentovala tím, že je obětí znásilnění. Proti ní se u soudu postavil za stát Texas právník Henry Wade. Případ se po několika odvoláních dostal až k Nejvyššímu soudu USA, který měl žádost v rukou téměř 14 měsíců. Nakonec ale rozhodl ve prospěch Jane Roe, a to i přesto, že se její dítě už stihlo kvůli délce soudního řízení narodit. Rozsudek z roku 1973 se nicméně stal precedentem, na jehož základě jsou v USA potraty legální. 

V úterý zveřejněný návrh je absolutním odmítnutím nejen precedentu z roku 1973, ale také rozhodnutí Planned Parenthood v. Casey z roku 1993, které právo na potrat ještě hlouběji uzákonilo. V uniklém návrhu se proti právu na interrupci vyslovuje velmi ostře současný soudce Alito, který uvádí, že případ Roe byl od začátku špatně a že Roe a Casey musí být přehlasovány.

Složení Nejvyššího soudu USA

V Nejvyšším soudu USA dnes sedí dohromady 9 soudců, z nichž pouze 3 jsou liberální a jmenovaní demokratickými prezidenty. Zbylých 6 soudců je konzervativních, včetně soudce Alita. On a další 4 konzervativní soudci údajně hlasovali pro zrušení precedentu z roku 1973. 

Donald Trump, bývalý republikánský prezident USA, stihl během svého funkčního období jmenovat 3 konzervativní soudce – Neila Gorsuche, Bretta Kavanaugha a Amy Coney Barrett. Poslední z nich byla přitom jmenována jen pár týdnů před koncem Trumpova prezidentského mandátu a údajně přímo za účelem dosazení do funkce další konzervativní soudkyně, díky které by prošel návrh na zrušení precedentu Roe v. Wade. Konzervativní soudci Nejvyššího soudu USA mají tak v orgánu většinu a není pro ně těžké prosadit své návrhy. 

Dopad zákazu potratů na další lidská práva

Pokud by uniklý návrh prošel, měl by samozřejmě největší dopad na zdraví těhotných žen. Z nich by pak nejvíce trpěly menšiny, lidé žijící v ekonomické chudobě a mladiství. Zasaženi by byli také černoši, původní obyvatelé a další minoritní skupiny. Je přitom samozřejmé, že počet potratů kvůli jejich zákazu neklesne, ale naopak se zvýší ty, které budou prováděné v nebezpečných podmínkách. 

Právo na potrat v USA částečně vyplývá z práva na soukromí, které je nepřímo uzákoněno 14. dodatkem americké ústavy. Mimo jiné zaručuje také právo občana na svobodu vyznání, svobodu slova a právo na shromažďování. Dá se proto očekávat, že pokud bude Nejvyšším soudem zrušen precedent z roku 1973 a právo na potrat přestane být federálně chráněno, může dojít k dalším omezením základních lidských práv. O to spíše pak těch, které vyplývají z práva na soukromí. K nim se kromě teď ohroženého práva na mezirasová manželství řadí i precedent Lawrence v. Texas z roku 2003, ve kterém rozhodl Nejvyšší soud USA pro celostátní legalizaci stejnopohlavní sexuální aktivity. I takové právo by mohlo být konzervativním soudcům trnem v oku.

A co bude dál?

Uniklý návrh pro zrušení precedenčního rozsudku v kauze Roe v. Wade nebude finálním, dokud nebude oficiálně publikován, což se dá očekávat asi za 2 měsíce. Schválením zákona by ale bylo ukončeno půl století, kdy právo na potrat bylo federálně garantováno a chráněno. Pravomoc rozhodovat o legalitě nebo ilegalitě potratů by plně přešla do rukou samotných států, nad kterými by federální vláda už neměla dohled. Už teď je v USA 8 států, ve kterých jsou potraty ilegální, a jejich počet by beze sporu stoupl, pokud by byl precedent Roe v. Wade zrušen.

V moderní historii se ještě nestalo, aby unikl návrh zákona, který je stále v jednání. Dá se ale předpokládat, že únik návrhu na zákaz interrupcí významně přispěje ke společenské debatě ohledně práv žen – a to nejen na americké půdě.