Přihlášení se k heyfomo
Průhledné urny a eliminovaní protikandidáti. Rusko čekají prezidentské volby
Mohlo by se zdát, že ruská přetvářka demokratické země s férovými volbami je naprosto zbytečná. I diktátor ji ale potřebuje, a tak si obyvatelstvo země bude příští měsíc volit staronového prezidenta.
V Rusku se budou příští měsíc konat prezidentské volby, které s sebou ale ani tentokrát nic nového nepřinesou. Vladimir Putin, který stojí v čele země už přes dvacet let, obhájí v březnu už pátý šestiletý mandát a upevní si tak svou vládu jako jednu z nejdelších v ruské historii.
I přesto, že se Putinovi protikandidáti*ky najdou, Kreml si vždy zvládne pojistit jejich porážku - mnohdy se totiž ani k samotné možnosti být zvoleni*y nedostanou. Jen minulý týden odmítla ruská ústřední volební komise zaregistrovat do voleb Borise Naděždina, odpůrce války a blízkého pracovníka zavražděného opozičníka Borise Němcova.
Naděždin byl nejvýraznějším vyzyvatelem Putina v letošních volbách. Během své kampaně se vymezil proti válce na Ukrajině, když uvedl, že invaze země byla chybou a že by v případě svého zvolení okamžitě zahájí mírové rozhovory. To spoustě Rusům a Ruskám imponovalo, což se ukázalo i na počtu jeho podpisů - po celém Rusku jich nasbíral více než 200 tisíc.
Ani to ale nestačilo. Ruský systém má pod vedením Putina totiž velmi propracované požadavky na prezidentské kandidáty*ky, kterým je téměř nemožné vyhovět. Uchazeč*ka musí například volební komisi podle zákona doložit nejméně 100 tisíc podpisů podporujících jeho nebo její kandidaturu, zároveň jich je ale možné odevzdat maximálně 105 tisíc. Pokud se tak například stane, že z odevzdaných podpisů jich bude příliš mnoho neplatných, nemůže být kandidát*ka zaregistrován*a.
Právě to je případ Naděždina. Z téměř 105 tisíc podpisů uznala komise pouze 95 587 z nich. V předložených podpisech bylo údajně nalezeno příliš mnoho chyb, proti čemuž se Naděždin odvolal k nejvyššímu soudu. Podle agentury AFP je ale velmi nepravděpodobné, že by ten rozhodl v jeho prospěch.
Způsobů, jak Kreml kontroluje volby, je mnohem více. Putin například podepsal zákon o používání průhledných volebních uren při volbách na všech úrovních v Rusku. Letošní prezidentské pak budou trvat celkem 3 dny, od 15. do 17. března - důvodem je podle úřadů menší nápor na volící místnosti, odbornictvo ale míní, že během noci může být jednodušší hlasy manipulovat. Kreml také ukončil praxi živého sčítání hlasů a opozičníkům přestal poskytovat místa ve volebních komisích.
Otázkou zůstává, proč si Rusko i nadále hraje na demokracii, když před bezmála dvěma lety zahájilo plnohodnotnou invazi sousedního samostatného státu. Podle politologů a politoložek je však pro Kreml důležité udržet vnitřní volební rituál, a to především na úrovni regionů. Díky tomu si ověří, zda jednotliví gubernátoři udržují ve svých rajonech pořádek a zda mají své obyvatelstvo pod kontrolou. Zároveň působí konání voleb dojmem, že veškeré jiné kroky ruské vlády jsou legitimní.
V ruských regionálních volbách posílila vládní strana. Volilo se i v anektovaných ukrajinských oblastech
Kromě Putina dostali povolení k účasti v letošních prezidentských volbách tři představitelé parlamentních stran. Jedná se o Leonida Sluckého (nacionalistická Liberálně demokratická strana Ruska), Vladislava Davankova (Noví lidé) a Nikolaje Charitonova (Komunistická strana Ruské federace). O post hlavy státu se ucházel také Sergej Malinkovič, vůdce neparlamentní strany Komunisté Ruska, i v jeho případě ale volební komise uznala pouze 96 019 z celkem 104 998 odevzdaných podpisů.
Zdroje: ČTK, The New York Times, Carnegie Endowment for International Peace