Zbavuje se Vladimir Putin svých dosud loajálních spolupracovníků, nebo jeho vazalové umírají nezávisle na sobě?
Když procházel Sovětský svaz v 90. letech svým rozpadem a namísto něj byly vytvořeny jednotlivé postsovětské republiky, etablovala se také Ruská federace. A ač se v zemi měnil politický i ekonomický systém, o zásadní proměnu se nejednalo. Namísto tržní ekonomiky byl totiž v Rusku zaveden oligarchický kapitalismus, tedy systém, ve kterém drží v rukou moc i peníze velmi úzká skupina lidí.
Tento systém v Rusku stále funguje a fungovat nejspíše bude i nadále. V čele země je diktátor Vladimir Putin a kolem sebe si drží jen pár desítek nejoddanějších a nejbohatších oligarchů. Polovina z nich má kořeny ještě v komunistické nomenklatuře, kde se etablovali jako věrná součást systému. Druhá polovina jsou podnikatelé, kteří využili příležitosti při pádu Sovětského svazu a pohybují se v nejrůznějších odvětvích, především však v energetice. Ti sice stranické oddanosti naučeni nebyli, zdá se ale, že spíš než aby oni změnili v Rusku zavedená pravidla, změnila pravidla je.
Putin se nespokojí s méně než 100 procenty. Pokud je oligarcha loajální, musí být loajální bez jakýchkoliv pochyb. Pokud se pochyby objeví, oligarcha zmizí. Putin totiž nemůže riskovat jakoukoliv neposlušnost. A o to spíš při současné ruské válce na Ukrajině. V ní Putin riskuje mnohem víc, než očekával, a proto je jakýkoliv náznak nedůvěry ze strany některého z jeho vazalů pádným důvodem pro jeho odstranění. Za osm měsíců války už tak záhadně zemřela řada oligarchů, většinově vysoce postavených v ruské plynárenské společnosti Gazprom. Otázkou zůstává, zda se jedná o náhodu, nebo zda za sebou Putin nechává nepohodlné součástky systému.
Předseda ruského ropného gigantu Lukoil Ravil Maganov zemřel 1. září 2022. Ruská státní tisková agentura uvedla, že zemřel při pádu z okna v nemocnici v Moskvě. Společnost Lukoil Maganovu smrt obratem potvrdila na svém webu, v prohlášení však zmínka o pádu nebyla. Firma naopak uvedla, že její předseda zemřel po těžké nemoci. Některé zdroje zase uvádějí, že Maganov zakopl při kouření, vedle jeho těla totiž údajně ležela krabička cigaret.
Lukoil byl jednou z mála ruských společností, které veřejně vyzvaly k ukončení ruské invaze na Ukrajinu a v březnu vybídly k „okamžitému zastavení ozbrojeného konfliktu“.
Maganov však nebyl prvním. Další vysoce postavený manažer Lukoilu Alexander Subbotin byl nalezen mrtvý poblíž Moskvy v květnu poté, co údajně navštívil šamana. Ruská státní tisková agentura citovala úředníka, který řekl, že úřady byly přivolány k muži v bezvědomí, který utrpěl srdeční selhání. TASS uvedla, že policie v případu zahájila trestní stíhání.
Úmrtí jednotlivých oligarchů však začala už před válkou. Jen měsíc před vypuknutím ruské invaze na Ukrajinu byl ve své chatě nedaleko Petrohradu nalezen mrtvý vrcholný představitel plynárenské společnosti Gazprom.
Leonid Schulman byl nalezen v koupelně domu s pořezanými zápěstími. Podle policejních orgánů byl u jeho těla navíc údajně nalezen sebevražedný list, ve kterém Schulman popisoval své utrpení po zranění nohy. Verze byla zpochybněna poté, co think-tank Varšavského institutu uvedl, že Schulman, který byl šéfem přepravní služby v Gazprom Invest, byl zapojen do možné korupční kauzy v ruském plynárenském gigantu.
Pouhý měsíc po smrti Schulmana byl ve stejné vesnici nalezen mrtvý další vedoucí pracovník Gazpromu. Alexander Tyulakov byl podle nezávislého ruského listu Novaja Gazeta objeven mrtvý ve své garáži 25. února. Novaya Gazeta uvedla, že se jednalo o sebevraždu.
Jedním ze dvou úmrtí, které se staly v zahraničí, je smrt Michaila Watforda, který byl původem z Ukrajiny a se svou rodinou žil ve Spojeném království. Dne 28. února byl ropný a plynárenský magnát, který vybudoval majetkové impérium v Londýně, nalezen mrtvý ve svém domě v Surrey.
Příčina smrti byla určena jako smrt oběšením, jeho manželka a děti, které byly v té době doma, ale zůstaly bez zranění. Britské úřady považovaly Watfordovu smrt za nevysvětlenou, ale ne podezřelou.
Druhý ze zahraničních případů se stal ve Španělsku, konkrétně v Lloret de Mar, kde byl 19. dubna nalezen mrtvý ruský oligarcha Sergey Protosenya spolu s dalšími dvěma členy rodiny. Bývalý šéf plynárenského gigantu Novatek s osobní hodnotou 400 milionů eur byl nalezen oběšený spolu s manželkou a dcerou, které byly ubodány k smrti v rodinné vile.
To, co policie původně klasifikovala jako dvojnásobnou vraždu, po níž následovala Protosenyova sebevražda, později jeho syn kategoricky popřel. Několik rodinných přátel také vyšlo na veřejnost, aby prohlásili, že Protosenya je ve skutečnosti třetí obětí „zinscenované sebevraždy“ a že oligarcha by nebyl schopen zavraždit svou rodinu.
Jen den před smrtí Protosenyi a jeho rodiny bylo v moskevském bytě nalezeno tělo ruského oligarchy Vladislava Avajeva spolu s těly jeho manželky a 13leté dcery. Místo činu objevila druhá dcera Anastasia.
Ruská státní tisková agentura TASS citovala zdroj blízký donucovacím orgánům, který uvedl, že předběžné důkazy poukazovaly na to, že Avajev, bývalý poradce Putina a bývalý viceprezident Gazprombank, zabil svou manželku a dceru a poté spáchal sebevraždu. V oligarchově ruce byla nalezena pistole a byt byl zevnitř zamčený.
V březnu byla v luxusním bytě v Nižním Novgorodu, městě na západě Ruska, nalezena těla ruského miliardáře Vasilije Melnikova a jeho rodiny. Melnikov vydělal své jmění prací pro jednu z lékařských společností postižených západními sankcemi.
Podle ruského listu Kommersant zemřel Melnikov spolu se svou 41letou manželkou a dvěma malými dětmi ve věku 10 a 4 let na bodná zranění. Vražedná zbraň byla údajně nalezena na místě činu. Noviny informovaly, že oligarcha před sebevraždou zabil svou rodinu, ačkoli sousedé a další příbuzní s oficiální verzí nesouhlasili.
Za podivných okolností zemřel jen před pár týdny další vysoce postavený muž: Bývalý šéf moskevského leteckého institutu Anatolij Geraschenko byl prohlášen za mrtvého poté, co 21. září spadl z „několika schodů“, jak je uvedeno v prohlášení vydaném institutem.
Geraschenko vedl institut, který úzce spolupracuje s ruským ministerstvem obrany, do roku 2015, ale má se za to, že od té doby nadále zůstal v poradní roli.
Výše zmíněnými však list zdaleka nekončí. Mezi další ruské oligarchy, kteří byli během posledních osmi měsíců nalezeni mrtví, patří Boris Berezovsky, Nikolai Gluschkov, Igor Nosov, Ivan Pechorin, Andrei Krukovsky, Yuri Voronov, Kirill Zhalo, Yegor Prosvirnin, Dan Rapoport, Sergei Tkachenko nebo třeba Alexander Kagansky.