Ruský režim se tak po Alexeji Navalném postupně zbavuje dalších pro něj nepohodlných opozičních lídrů.
Ruský režim, který už dávno není demokratický, se postupně zbavuje opozičních představitelů, kteří se aktivně a nejrůznějšími formami staví proti jeho politikám. Před více než dvěma roky byl novičokem otráven lídr opozice a právník Alexej Navalnyj, který byl následně v únoru 2021 poslán ruskými soudy na 3,5 roku do vězení, jelikož dlouhodobě kritizoval korupci v zemi i režim ruského diktátora Vladimira Putina. Ve vazbě držel několikrát hladovku a i přes své uvěznění je i nadále symbolem ruské opozice.
V pondělí ruský soud rozhodl o osudu dalšího opozičního představitele, tentokrát kritika Kremlu Vladimira Kara-Murzy, když ho shledal vinným z vlastizrady. Jednačtyřicetiletý politik byl loni v dubnu dán do vazby za šíření nepravdivých informací o ruské armádě a soud ho nyní poslal do vězení na dlouhých 25 let. Jedná se o nejtvrdší trest svého druhu od loňské plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu a podle samotného Kara-Murzy připomíná jeho soud vykonstruované politické procesy z dob vlády Josifa Stalina ve 30. letech 20. století.
Vladimir Kara-Murza je bývalým šéfem opozičního hnutí Otevřené Rusko, které bylo založeno dalším vězněm Putinova režimu Michailem Chodorkovským. Mezi jeho přátele se řadil i zavražděný opoziční vůdce Boris Němcov, který byl v únoru roku 2015 zastřelen v Moskvě.
Kara-Murza v minulosti obdržel mezinárodní Cenu Václava Havla za lidská práva, která je každoročně udělována Radou Evropy. Na jeho rozsudek a uvěznění už reagovala řada západních představitelů, a to včetně českého prezidenta Petra Pavla nebo ministra zahraničí Jana Lipavského. Britské ministerstvo zahraničí si například předvolalo ruského velvyslance, aby soud s Kara-Murzou odsoudilo a vyzvalo k jeho odvolání.