V průběhu historie byla ženská těla považována za „atypická“ a mužská za normální. Ještě na konci minulého století byly ženy jen vyjímečně součástí klinických testů, a tak toho o jejich zdraví příliš nevíme. Jaké to má důsledky?
Vědci a vědkyně se začali o menstruaci a obecně ženské zdraví zajímat až s velkým zpožděním. Historicky byla mužská těla považována za normu a ženská za atypická. Mensturace byla navíc opředena mýty – ještě v devatenáctém století v medicíně převládala teorie, že perioda je hlavně slabost a špatný zdravotní stav.
Jenže menstruace fakt není nemoc. Její škatulkování do „ženských potíží“ přispělo k tomu, že medicína dlouhá léta přehlížela bolestivé poruchy, jako jsou endometrióza nebo myomy (and they still do) a lékaři namísto skutečné léčby doporučovali odpočinek.
Situace se postupně lepšila, ale dlouholeté stigma a nerovné postavení žen ve společnosti vedlo k tzv knowledge gap, tedy dnešnímu stavu, kdy toho medicína ví daleko více o mužském zdraví než ženském. A lidé s menstruací na to doplácejí.
Menstruační cyklus má významný dopad nejen na fyzické, ale také duševní zdraví žen. Kromě křečí či touze po specifických jídlech zažívají ženy také výkyvy nálad, které jsou způsobené vysokými či naopak nízkými hladinami hormonů v těle. V některých případech pak může mít cyklus na zdraví dotyčné i značně negativní vliv.
V nedávné studii požádala psycholožka Jaclyn Ross a její tým z University of Illinois Chicago 119 pacientek, které v minulosti zažily sebevražedné myšlenky, aby zaznamenávaly své pocity v průběhu menstruačního cyklu. Zjistilo se, že u mnoha pacientek se jejich sebevražedné myšlenky zhoršovaly ve dnech těsně před a během menstruace.
Výsledky ukázaly, že specifická podskupina symptomů, která zahrnuje například deprese, beznaděj nebo citlivost, předpovídala nárůst sebevražedných myšlenek. U mnoha pacientek došlo ke zhoršení symptomů v období kolem menstruace, přičemž nejspolehlivějším ukazatelem předpovídajícím zhoršení sebevražednosti byly právě depresivní příznaky.
Zkoumat menstruaci je zásadní. Ovlivňuje zdraví poloviny lidí na planetě. Příkladem jsou i covidové vakcíny, které dostaly miliardy lidí. V klinických testech se nezjišťovalo, zda budou mít vedlejší účinky spojené s menstruačním cyklem. Menstruující lidé pak side-effects pociťovali, ale nikdo je dopředu nevaroval a ani nemohl. Testy prostě neproběhly.
Studie jako výše zmíněná jsou zásadní, pomáhají nám pochopit, jak cyklus funguje, jaký má vliv na fyzické a duševní zdraví a mohou nám do budoucna ušetřit hodně bolesti.