Proč teď všude vidíme Temu a Shein?

Proč jsou reklamy na Temu a Shein všude a jak si je můžou dovolit?

Jestli jsi v poslední době viděl*a podezřele hodně reklam na Temu a Shein, nejsi v tom sám*sama. Obě čínské firmy totiž do reklamy investují spoustu peněz a snaží se díky tomu prorazit na americkém trhu a nasbírat co nejvíc zákazníků.

Temu specificky zaplavil s reklamami Google, Shein zase Instagram a fenomén se týká i čínských streamovacích platforem nebo herních aplikací, které svoje peníze dávají do propagace na Facebooku, X nebo Youtube. Konkrétně pro Metu dělají peníze čínských firem až 10 procent jejich celkových příjmů, což je dvakrát víc než před dvěma lety.

I když firmy utrácí na reklamě velkou část svých financí, vyplácí se jim to. Jak jich ale vydělají tolik, že si můžou masivní propagaci dovolit? Stojí za tím jejich business model, který přitahuje miliony zákazníků, především díky nízkým cenám, se kterými další fast fashion řetězce nemůžou držet krok, jednoduché orientaci na webu nebo v aplikaci, zaměření na trendy a sociální sítě. To podporují i influenceři a obří hauls na TikToku.

Na Temu a Sheinu navíc nakoupíš všechno možné a za cenu jedné věci v jiném obchodě tady seženeš věcí hned několik. I když jsou jejich ceny nízké, přilákají tolik lidí, že na tom ve výsledku ani nezáleží - s množstvím zboží, které lidi každý den nakupují, mají obě firmy i tak obří příjmy. I proto si Temu mohlo dovolit reklamní prostor i na americkém Super Bowlu.

Proč jsou obě firmy problematické?

Ani nízké ceny nejsou zadarmo. Aby je firmy mohly udržovat, musí svoje zboží vyrábět za ještě směšnější cenu, než za jakou ho prodávají. A toho docílí levnou pracovní silou a nehumánními pracovními podmínkami.

Podle průzkumu provedeného pro Bloomberg byla alespoň část zboží dovezená do Spojených států vyrobená z bavlny vypěstované v čínské provincii Xinjiang, ve které žije velká část populace Ujgurů. V téhle provincii probíhá jedna z největších genocid 21. století - čínská vláda Ujgury nutí ke sterilizaci, hromadně je znásilňuje, mučí a zavírá do pracovních táborů nebo detenčních center, kde dochází k jejich takzvané převýchově.

Vláda Spojených států proto z regionu zakázala dovoz bavlny do země a spousta firem se snažila prokázat, že z Xinjiangu nic neodebírají, například Shein ale neodmítl ani nepotvrdil, jestli bavlnu z čínské provincie používá nebo ne. Shein se navíc zákazu dovozu vymyká, jelikož většina jejich dodávek pro jednoho zákazníka nepřekračuje 800 dolarů, hranici, pod kterou ještě nejde o velkodovozové zboží.

Problém se netýká jenom Ujgurů, ale i zaměstnanců tisíců sweatshopů, které produkují oblečení pro fast fashion řetězce, Temu a Shein nevyjímaje. Tyhle velké továrny zastřešují obří množství lidí, kteří pracují v nebezpečných podmínkách, často bez smluv a tedy i s minimální mzdou, kterou někdy ani nemusí dostat.

Dopady na životní prostředí

Environmentální dopady rychlé módy jsou obří, produkuje totiž až 10 procent celkových skleníkových plynů. Jedna z oblastí, kterou Temu a Shein negativně ovlivňují, se týká transportu - Temu údajně rozešle až 1 milion balíčků denně, které putují po celém světě a jejich uhlíková stopa je tak nezanedbatelná.

Nesmíme zapomínat ale ani na plýtvání zdroji, nulovou recyklaci a podporování přehnaného nakupování nekvalitních kousků, které nakonec vede jen k tomu, že většina zakoupených věcí končí na skládkách.

Takzvaný blitz advertising se Sheinu a Temu obrovsky vyplácí, ať chceme nebo ne, a nových zákazníků neustále přibývá. Dává smysl, že v době, kdy je cost of living vysoká se lidi obrací na co nejlevnější zdroje. Za ničení lidských životů a planety ale naše overconsumption nestojí.

Zdroje: Time Magazine, Bloomberg, The Verge, Greenpeace, The Spinoff