Rok se s rokem sešel a máme tu další Pride Month, který oslavuje queer lidi, jejich identity a jejich inkluzivitu. Je ale co slavit? Pojďme se podívat, jak se queer legislativa za uplynulý rok (ne)posunula.
Každým rokem připadá na červen Pride Month. Jedná se o měsíc trvající oslavu queer lidí a jejich identity, ale zároveň o připomínku výzev, kterým neustále čelí a v rámci kterých je změn dosahováno velmi pomalu.
Pride Month zahrnuje v dnešní době různorodé akce a aktivity, které podporují inkluzi, vzdělávají veřejnost a oslavují rozmanitost sexuálních orientací a genderových identit. V Česku na něj navazuje Prague Pride, tedy pochod hrdosti, který se bude letos konat 5. až 11. srpna.
Jelikož se jedná o každoroční událost, může být červen také ideálním měsícem na zhodnocení uplynulého roku z pohledu queer práv. Jak jsme se posunuli? A posunuli jsme se vůbec? Pojďme spolu zhodnotit posledních dvanáct měsíců v rámci queer legislativy.
V uplynulém roce došlo ke schválení partnerství pro stejnopohlavní páry. Nebylo tedy uzákoněno manželství, o které mnoho (queer) lidí i lidskoprávních organizací usilovalo.
„Pouze manželství zajistí gayům, lesbám, bi a trans lidem skutečnou rovnoprávnost, přijetí a důstojnost. Dodávám ale, že i nové partnerství, které nabyde účinnost na začátku roku 2025, přinese mnohým LGBT+ lidem a hlavně rodinám s dětmi práva, která jejich život zlepší,“ komentuje přijatou legislativu místopředsedkyně spolku Prague Pride Lucia Zachariášová.
Nově se k partnerství přistupuje stejně jako k manželství hned v několika ohledech. Gay a lesbickým párům jsou například přiznána stejná práva jako manželům, včetně třeba společného jmění nebo vdoveckého důchodu. Mělo by být také nově možné, aby si lidé ve stejnopohlavních párech přiosvojili děti svého partnera či partnerky, což v praxi znamená dvoukrokovou adopci. I přesto se ale jedná o kompromis, který podle mnohých pozastaví plnohodnotné narovnání práv na několik dalších let.
„Cílem je a vždycky bude manželství pro stejnopohlavní páry – se všemi právy a povinnostmi. Se stejným názvem. A pokud na této cestě musíme jít po menších krůčcích, budiž, hlavní ale je, že my po ní s Piráty prostě půjdeme dál, dokud nedojdeme až do konce. LGBTQ+ práva jsou lidská práva,“ říká k přijaté legislativě poslankyně Olga Richterová (Piráti), jedna z předkladatelek schválené novely o manželství pro všechny, která prošla v upravené podobě.
Státem stále požadovanou podmínku sterilizace při úřední změně pohlaví zrušil v květnu Ústavní soud, a to s platností od června roku 2025. Požadavek chirurgického zákroku a kastrace kvůli statusové změně pohlaví je podle něj totiž v rozporu s lidskou důstojností.
„Nyní má politická reprezentace zhruba rok na to, aby připravila a schválila právní úpravu úřední změny pohlaví. Budeme to velmi pečlivě sledovat a usilovat o to, aby byl pro trans* lidi v Česku zaveden standard běžný ve vyspělých zemích světa, které kladou vysoký důraz na lidská práva a ochranu těch nejmarginalizovanějších skupin, k nimž trans* lidé bezesporu patří,“ komentuje rozhodnutí Ústavního soudu Zachariášová.
Česko bylo jednou z posledních zemí Evropy, které kastrace stále požadují, a čelila kvůli tomu na mezinárodním poli rozsáhlé kritice. I Evropský soud pro lidská práva totiž dříve konstatoval, že podmínka kastrace trans lidí je nepřípustná. Teď by mělo v Česku konečně dojít k posunu. „Díky tomu by nově k úřední změně pohlaví stačilo osobní prohlášení a zpráva ošetřujícího lékaře. Nikdo už by nemusel na složitou operaci, na kterou by jít nechtěl, jen proto, aby jeho identita v dokladech odpovídala jeho vzhledu a tomu, kým je,“ doplňuje nové rozhodnutí Olga Richterová.
Do letošního roku nemohli gayové darovat krev, pokud s někým měli sex v posledních šesti měsících. To se nyní změní, jelikož by od 1. července měla vejít v platnost vyhláška o lidské krvi, která zajišťuje modernější a bezpečnější testování darované krve, jak vysvětluje Lucia Zachariášová z Prague Pride. „Nově tedy odpadla podmínka, podle níž darující nesmí mít sex s mužem v posledních 6 měsících. Podmínka zahrnovala právě i osoby v dlouhodobých monogamních vztazích, kde jsou ale rizika minimální. Nově se tedy vyřazení z možnosti darovat krev na 4 měsíce týká osob, které měly anální sex s novým*ou či náhodným*ou partnerem*kou (a další podmínky týkající se drog atp.),“ dodává.
Jaká je tedy celková bilance? Honestly, nic moc. Parlamentem prošlo většinově jen nutné minimum, a mnohdy ani to ne. Stále nebyla přijata třeba Istanbulská úmluva, která se vymezuje proti sexuálnímu a domácímu násilí – páchaném mimo jiné i na queer lidech.
Zároveň nedošlo ani k rozšíření trestných činů z nenávisti. Dnes je mezi ně zahrnut například trestný čin spáchaný z důvodů rasy, náboženství nebo politického názoru. V legislativě ale chybí třeba skupiny handicapovaných lidí nebo sexuálních menšin.
„Přestože v uplynulém roce došlo k některým posunům v oblasti práv LGBT+ lidí v Česku, ještě stále nejsme na konci. Ráda bych připomněla, že je to již téměř dva roky od teroristického útoku na bratislavský bar Tepláreň, který samozřejmě otřásl i LGBT+ lidmi u nás. Bezprostředně poté zveřejnilo 23 český organizací výzvu Společně proti nenávisti, v níž byly obsažené tři konkrétní legislativní změny, jejichž přijetí by významně zlepšilo život LGBT+ lidí, párů a rodin v Česku a zvýšilo jejich ochranu a bezpečnost. Posuny jsme zaznamenaly*i jen ve dvou z nich,“ uzavírá uplynulý rok Lucia Zachariášová.