Přihlášení se k heyfomo
Nevím, jestli chci mít děti. Naší generaci k rodičovství chybí bezpečné podmínky
Pohybuji se na horní věkové hranici generace Z v letech, kdy naši rodiče běžně zakládali rodiny. Na něco takového však nemám ani pomyšlení a nejsem sama: eco anxiety, nedostupnost bydlení, nebo nutnost výběru mezi kariérou a rodinou patří mezi několik z mnoha důvodů, proč řada mladých lidí nechce mít děti.
Nevnímám to jako negativum. Naše generace bývá mnohými označována za citlivou, jako by to byla slabost – já ji ale vidím jako uvědomělou, zodpovědnou a rozvážlivou. Jsme postaveni do role, ve které musíme řešit klimatické dopady činů, které začaly předchozí generace, hledat své místo v křehkém světě, který je na pokraji zhroucení jak politického, tak fyzického. Trend se odráží i ve složení české populace – vzrůstá počet lidí v důchodovém věku a klesá množství dětí a těch ve věku aktivním.
Při studiu pracujeme nejvíce z celé Evropy, a přesto sotva zaplatíme nájem. Představa, že bychom do této rovnice měli přidat vlastního potomka, často nepřipadá v úvahu a společenským nátlakům se bohužel nevyhneme. Naše rozhodnutí nejsou egoistická, právě naopak, ale to se těžko vysvětluje tetičce, která si neuvědomuje, že to je právě ona, kdo chtěl mít děti čistě kvůli tomu, aby na stará kolena nebyla sama.
Vzděláváme se a detabuizujeme citlivou problematiku, o níž nám příliš neprozradili ani vlastní rodiče, kteří již temné chvíle vytěsnili. Poporodní deprese se týká každé šesté matky. Naštěstí jsme stále častějšími svědky osvěty mentálního zdraví a upřednostnění života matky, alespoň v Česku.
Diplomatka se zaměřením na zdravotnictví a genderovou nerovnost v Evropské unii Karolína Lískovcová se vyjádřila přímo k porodům: „Některá svědectví na internetu nahánějí strach už jen z bezmoci, kterou člověk může v takových chvílích pocítit. Porody stále procházet budeme a nedovedu si představit více stresující situaci, kdy bychom se cítily zranitelnější a zároveň se potřebovaly cítit bezpečněji. Můžeme mít špičkové porodnictví z hlediska čistě zdravotního, ale zpravidla ztrácíme na prostředí a komunikaci s rodičkami,“ domnívá se.
„První věc jsou samozřejmě peníze a podmínky, které v českých nemocnicích máme, a fakt, že zdravotnictví, ačkoliv nejdůležitější složka našich životů, je dlouhodobě podfinancováno. Rozhodně by mě z pozice mladé ženy uklidnila lepší komunikace s potencionálními rodičkami ze strany porodníků i politiků – slyšíme vás a dáváme si práci s vámi o těchto věcech mluvit a vyjít vám vstříc, zejména v rámci předporodní péče,“ dodává Karolína.
Jestliže chceme, aby mladí lidé měli děti, musíme jim pro to zařídit bezpečné podmínky – a to jak sociální, tak zdravotní.
Gender pain gap
Ženská bolest bývá často bagatelizována. „Ženy od doktorů častěji slýchají věty zpochybňující jejich bolesti, protože jsou spojovány s větším cítěním a tzv. přeháněním.“
Ženy méně často dostávají efektivní léky proti bolesti, ačkoliv jí zažívají prokazatelně více než muži.
„Sama jsem si prošla léčbou rakoviny v 17 letech a když jsem procházela nejhorším zážitkem ve svém životě – zánětem střev – a odvezli mě na JIPku, psycholožka onkologie se ptala mé mámy, jestli jsem to s tou reakcí trochu nepřeháněla,“ vzpomíná si.
„Ženské zdraví per se je vlastně velmi nová disciplína a zároveň dosud velké tabu. Kolik máme léků na erekci a kolik výzkumů bylo doteď např. provedeno o endometrióze? První test vložek s opravdovou krví proběhl snad před rokem. Široce to souvisí s přístupem k ženám a matkám samotným, jakým způsobem rodičky s jejich rozhodnutím hodnotíme, například, zda si vezmou epidural, či ne,“ uzavírá.
Trendy v porodnictví
Určitě jsi slyšel*a, že zvyklost rodit na zádech vznikla kvůli fetiši francouzského krále, přestože tato poloha není pro rodičky ideální. Zažité postupy v nemocnicích nemusí vyhovovat všem rodičkám, nehledě na to, že někdy nebývají informovány o dalších variantách a porodním právu, nemluvě o hrůzách, jako je tzv. husband stitch, kdy doktor zašije nástřih hráze tak, aby byl vstup do vagíny užší pro sexuální potěšení mužů a ženu o zákroku neinformuje. Tento zvyk je naštěstí od devadesátých let na ústupu, ale takový obrat vnějšími hmaty provádějí doktoři bez povědomí matek stále. Zajímavý je také fakt, že statisticky jsou úspěšnější ty operace, které vykonává doktorka, oproti svému mužskému protějšku. Nejlepší výsledky byly zaznamenány ve výkonu doktorky na pacientce.
Právě kvůli nespokojenosti s podmínkami v českých porodnicích některé budoucí matky hledají jinou cestu – domácí porody jsou na vzestupu. Akt však není ošetřen legislativně a podle vyhlášky ministerstva zdravotnictví musí žena rodit na porodním lůžku. Některé matky a porodní asistentky tak musí o svých úmyslech pomlčet. Přitom je u nízkorizikového těhotenství domácí porod bezpečný. Roste také poptávka po dulách, poradkyních, které jsou s matkami často již od početí a poskytují jim psychickou průpravu, aby byly na porod a následné období co nejlépe připraveny. Některé se pokouší o holistický přístup a dělají si kurzy zdravotníků – jiné jdou více spirituální cestou.
Novinkou z minulého roku jsou v tuzemsku porody, při kterých si rodička může novorozence z těla sama vyjmout při císařském řezu. A true girlboss!
Buď girl’s girl a neodsuzuj cestu ostatních novorodiček.