Drtivá většina českých studentů při škole pracuje. S rostoucími cenami často nemají na výběr, nemluvě o problémech s bydlením. Pojďme se podívat na konkrétní čísla.
Devět z deseti českých vysokoškoláků při studiu pracuje, přičemž nejčastěji mimo svůj obor. Dlouhodobou brigádu v oboru si najde asi jen jeden z pěti.
Podle údajů z roku 2020 se měsíční útrata českého studenta pohybuje mezi 7 000–10 000 korunami. Pouze každý desátý student si měsíčně dokáže vydělat přes 10 000 Kč. Dva ze tří studentů by bez práce nepokryli náklady spojené se studiem, jiní při studiu pracují tzv. dobrovolně, třeba z důvodu praxe.
Není proto divu, že u spousty studujících jde škola, třeba nedobrovolně, na druhou kolej. Někteří vyučující pro takové rozhodnutí (spojené třeba i s duševním zdravím) nemusejí mít pochopení. Občas dochází i k situacím, kdy jsou studenti z těchto důvodů nuceni studium ukončit.
I přes tyto skutečnosti nejsou státem studenti vnímáni jako zdražováním ohrožená skupina, na rozdíl od Německa a skandinávských zemí, které tuto skupinu více podporují. Tuzemští vysokoškoláci mají peněžní podporu od státu nejnižší, přičemž celkové výdaje naopak nejvyšší v Evropě a z 26 zemí zkoumaných v projektu Eurostudent pracují nejvíce.
Zájem o brigády se po delší době letos zvýšil. Výdělek z práce tvoří téměř polovinu rozpočtu českých studentů. Kapesné či pomoc od partnerů nestačí a stáže v oboru bývají nedostupné či neplacené. Dalším kostlivcem ve skříni je hledání bydlení, které je hlavně v univerzitních městech velmi problematické. O krizi bydlení si poslechni třeba tady.