Přihlášení se k heyfomo
Muži si berou život čtyřikrát častěji než ženy. Problémem je celospolečenské stigma i chybějící prevence
Měsíc duševního zdraví mužů poukazuje na alarmující počty sebevražd mezi Čechy. Jeho cílem je upozornit na chybějící prevenci i na celospolečenské stigma, které je s duševními obtížemi mužů stále spojeno.
Červen je měsícem duševního zdraví mužů. Cílem je zvyšovat povědomí o otázkách mental health, se kterými se potýkají muži, a zároveň vést otevřenou diskusi o depresi, úzkosti, stresu, ale i sebevraždách.
Měsíc duševního zdraví mužů ja zaměřen mimo jiné i na bourání společenského stigma, které je s ním stále spojeno. Požádat o pomoc, hledat ji a mluvit o svých problémech není slabostí, ba naopak – jedná se o projev síly a odvahy, která je pro řešení duševních obtíží potřeba.
Muži si berou život skoro čtyřikrát častěji než ženy
Duševní zdraví mužů v České republice je opomíjeným problémem. Podle statistik Světové zdravotnické organizace a Národního ústavu duševního zdraví si v České republice v loňském roce vzalo život 1 031 mužů a 271 žen.
Nárůst počtu sebevražd byl loni zaznamenán především u mladších věkových kategorií, což zdůrazňuje potřebu včasné prevence a intervence. Na vině mohou totiž být nejen osobní, ekonomické nebo společenské faktory, ale také nedostupnost péče o duševní zdraví, která je v Česku dlouhodobým problémem.
„Příčiny těchto změn není možné jednotlivě rozklíčovat. Jedná se o kombinaci faktorů na úrovni společenského vývoje, jako jsou nezaměstnanost, inflace, dostupnost služeb péče o duševní zdraví, celospolečenské klima, a osobního well-beingu a kvality osobních vztahů, které budou reflektovat celospolečenský vývoj. Je důležité si uvědomit, že obvykle za sebevraždou nestojí jeden jediný důvod, ale spíše jejich kombinace,“ uvádí Roksana Táborská z Národního ústavu duševního zdraví.
Společenské stigma je stále problém
Kolem duševního zdraví mužů panuje stále řada stigmatizujících přesvědčení. Spojeny jsou především s představami o maskulinitě, což může mít za následek přehlížení akutnosti duševních problémů mužů. To pak mnohdy vede k tomu, že muži častěji sáhnou po alkoholu nebo po drogách místo toho, aby vyhledali odbornou pomoc.
I proto je klíčové, aby nejen společnost, ale i zdravotníci a zdravotnice respektovali a rozpoznávali genderové rozdíly v projevech duševních problémů a poskytovali dotyčným empatickou a efektivní péči.
Klíčová je celospolečenská prevence
Způsobem, jak alarmující počty sebevražd mužů zredukovat, je především prevence. Ta vyžaduje komplexní a celospolečenský přístup, který by zahrnoval destigmatizaci tématu, vzdělávání zdravotnického personálu i poskytování relevantních informací široké veřejnosti.
O to se snaží třeba programy Národního ústavu duševního zdraví, který mimo jiné spustil web sebevrazdy.cz, a to s cílem poskytnout relevantní a potřebné informace, zvýšit povědomí o tématu a snížit negativní postoje vůči tématu sebevražd či lidem s duševním onemocněním.
Kde hledat pomoc?
Pamatuj, že požádat o pomoc není slabost!
- Linka první psychické pomoci (pro dospělé od 18 let): 116 123
- Linka bezpečí (pro děti, mládež a studující do 26 let): 116 111
- Sociální klinika – 3 online konzultace nebo krátkodobá psychoterapie
- Terapeutická linka Sluchátko – 3 hovory s terapeutem*kou zdarma