Podle dat vyplývajících z průzkumů se spotřeba antidepresiv napříč evropskými státy za posledních 20 let zvýšila až o 150 procent. Jaký vliv na to má pandemie covidu-19 a existuje souvislost mezi mírou štěstí a konzumací antidepresiv?
Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) přišla nedávno se šokujícími daty ohledně konzumace antidepresiv v Evropě. Podle jejího průzkumu narostla spotřeba antidepresiv v 18 evropských státech mezi lety 2000 a 2020 až o 150 procent, tedy více než dvaapůlkrát. Uvádí navíc, že byl zaznamenán výrazný nárůst v depresích a úzkostech během pandemie covidu-19.
Ke sledování spotřeby léčiv se obvykle používá jednotka zvaná doporučená denní dávka neboli DDD a většinou se jedná o průměrnou denní udržovací dávku léku. Podle OECD byla v roce 2000 průměrná spotřeba antidepresiv v 18 evropských státech 30,5 DDD na 1000 lidí. V roce 2022 vzrostla spotřeba na 75,3 DDD na 1000 lidí, tedy o téměř 150 procent.
Čísla se ale napříč Evropou výrazně liší. Zatímco je současně zemí s nejvyšší spotřebou antidepresiv Island, kde je DDD 153 na 1000 lidí, v Maďarsku se konzumace pohybuje kolem 30 DDD.
Analýza Euronews se navíc snažila zjistit, zda existuje přímá souvislost mezi nízkým užíváním antidepresiv a uváděnou mírou štěstí. Odpověď byla ale záporná. Island, podle World Happiness Report druhá nejšťastnější země na světě v roce 2020, má nejvyšší spotřebu antidepresiv v Evropě.
Zemí, ve které za posledních 20 let narostla spotřeba antidepresiv nejvíce, je ale Česká republika, kde nárůst činí až 577 procent. Na rozdíl od roku 2000, kdy byla konzumace antidepresiv v Česku pouhých 10 DDD, dosáhla nyní na 66 DDD. Podle vědců a lékařů není jisté, co za dramatickým vzrůstem stojí, zda je deprese u lidí stále častější nebo zda lidé naopak častěji vyhledávají léčbu. Je možné, že svou roli sehrála dostupnost nových, účinnějších antidepresiv nebo že lékaři v souladu s klinickými pokyny antidepresiva ochotněji předepisují.
Zdroje: Euronews, OECD, Future Care Capital