Přihlášení se k heyfomo
Jak souvisí ghosting s duševním zdravím?
Ghosting – pojem, se kterým se nejspíš každý z nás aspoň jednou setkal. Ve svém telefonu určitě najdeš nespočet konverzací, které skončily tak, že buď jedna, nebo druhá strana zničehonic přestala odpovídat. Proč se tohle děje a jaké to má následky pro naše duševní zdraví?
Royette T. Dubar je profesorkou psychologie na Wesleyan University, která studuje roli využití technologií v mezilidských vztazích. Ve své studii obsahující 76 vysokoškolských studentů (70 % z nich byly ženy) zkoumala, co vede mladé lidi ke ghostování ostatních a jaké má ghosting účinky na naše duševní zdraví, píše Washington Post.
Výsledky studie
Někteří studenti se přiznali, že se uchýlili ke ghostingu, protože se báli, že nemají dostatečné komunikační dovednosti, aby mohli vést otevřenou a upřímnou konverzaci.
Nejsem dobrá v osobní komunikaci s lidmi, takže si rozhodně nevěřím ani v psaní a podobných interakcích.
Studenti ghostují ostatní také tehdy, když jim přijde, že by setkání s danou osobou mohlo vést k větším emocionálním pocitům vůči dané osobě, na něž nejsou připraveni. Až 40 % studentů využívá ghosting při obavě o svou bezpečnost při toxické či nepříjemné situaci.
Je velmi snadné si jen tak chatovat s úplně cizími lidmi, takže [ghosting] je taková forma ochrany, když vás třeba někdo děsivý žádá, abyste mu poslali nahé fotky.
Ne tak moc uváděný, ale i přesto dost zajímavý důvod ghostingu je chránění emocí. Studenti jsou toho názoru, že je lepší druhou osobu vyghostovat než ranit její city.
Ghosting je trochu zdvořilejší způsob, jak někoho odmítnout, než přímo říct: „Nechci si s tebou povídat.“
Nejrozšířenějším důvodem ze všech je nedostatek zájmu o vztah s danou osobou.
Dopady na duševní zdraví
Podle výzkumu může ghosting negativně ovlivňovat naše duševní zdraví. V krátkodobém hledisku cítili ti respondenti, kteří byli vyghostováni, velké nepochopení a pocity odmítnutí. Popisují také pocity nízké sebedůvěry a sebeúcty. Hlavním důvodem toho všeho se stává nevyjasněnost věcí. Neví, proč se komunikace náhle přerušila. Někdy se objevuje dokonce i paranoia a vymýšlení všemožných scénářů, když se snaží celou situaci pochopit.
Z dlouhodobého hlediska se mezi vyghostovanými čím dál tím víc prohlubuje pocit nedůvěry vůči ostatním lidem. Tu si pak v některých případech přenášejí i do budoucích vztahů.
Na druhou stranu polovina respondentů uvedla, že jim vyghostování přineslo možnost k sebereflexi.
Tato zkušenost může být částečně pozitivní, protože si můžete uvědomit některé nedostatky, které máte, a můžete je změnit.
Až polovina z těch, kteří ghosting provedou, necítí lítost nebo vinu. Toto zjištění ale není překvapivé, jelikož ti, kteří rozchod iniciují, z něj mají většinou daleko menší úzkosti. Problém však může nastat tehdy, pokud se z ghostingu stane pro osobu běžná věc.
Může se z toho stát zvyk. Stane se to součástí vašeho chování a pak si myslíte, že byste nutně měli vztah s někým ukončit. Mám pocit, že spousta lidí jsou v dnešní době sérioví ghosteři. Je to pro ně jediný způsob, jak umí jednat s lidmi.
