Horlivě se snažíš dosáhnout svého vysněného cíle, ale stále se ti to nedaří? Když pak ale všechno necháš jen tak plynout, najednou to jde. Jak je to možné? To dokáže jednoduše vysvětlit zákon obráceného úsilí, jev sledovaný vědci po několik století.
Na úvod bych začal jednou z hlavních myšlenek, která vysvětluje zákon obráceného úsilí. Zkus si nepředstavit růžového slona. Nejde to co? A čím víc a víc se téhle myšlenky snažíš zbavit, tím víc tě pronásleduje. Takhle to funguje se všemi ostatními dotěrnými myšlenkami. Nespokojeností, smutkem, hněvem, stresem atd. Paradoxně čím víc se snažíš nebýt nespokojený/á, tím víc tě tvoje nespokojenost dohání a vše je nakonec ještě horší.
V tomto případě se jedná hlavně o sílu vůle, která je základem myšlenky zákonu obráceného úsilí, nebo také „the backwards law" od anglického filozofa Alana Wattse. Čím více o něco usilujeme, tím spíše docílíme opaku a jsme ve finále ještě víc zklamáni.
Jednoduše řečeno: Čím více se snažíme, tím méně je pravděpodobné, že uspějeme.
Když se tedy vrátíme k růžovému slonovi na začátku, zbavíme se ho jedině v případě, že ho necháme být a on samovolně zmizí z naší hlavy. Podobně to například funguje, když se snažíme za každou cenu usnout. Jakmile se však přestaneme snažit a necháme to být, najednou spíme během chvíle.
Tohle se dá přenést na všechny cíle v našem životě. Těchto věcí se snažíme dosáhnout abychom se cítili spokojeně. Ať už je to jenom přestat myslet na růžového slona, rychle usnout, nebo rychle zbohatnout. Podle Arthura Schopenhauera je pohánění vůlí nelogické a nekončící úsilí, které nikam nesměřuje a nutí nás žít v utrpení. Naše mysl podle něj v daném okamžiku vnímá nedostatky, protože věří, že to, co máme aktuálně, nestačí, a že můžeme mít daleko víc. I když například splníme cíl zbohatnutí, uspokojí nás to jen na krátkou chvíli. Žádný splněný cíl nebo přání nám nezajistí trvalou spokojenost.
Schopenhauer tvrdí, že jedinou cestou ke skutečnému dosáhnutí našich cílů je negace vůle. Co to znamená? Přestaň se snažit a dosáhneš toho, čeho chceš. Přijmi svoji nedokonalost a budeš se cítit dokonale, přijmi osamělost a budeš se cítit spokojeně sám. Přijetí negativní zkušenosti je ve finále pozitivní zkušeností. Pokud se ale budeš snažit bojovat s negativními zkušenostmi, budeš trpět dvakrát víc.
Myšlenka zákonu obráceného úsilí se také popisuje na příkladu rybníku se zakalenou vodou, u kterého chceš vidět na dno. Můžeš zkoušet vodou různě zamíchat a zkusit se zbavit zakalenosti, to ale fungovat nebude. Jediný způsob, jak docílíš toho, abys viděl/a na dno, je nedělat nic a počkat, až se voda sama uklidní. Zakalenost v tomto případě představuje naše touhy, myšlenky a nespokojenost. Snaha promíchat vodu abychom viděli na dno se dá přisuzovat snaze zbavit se nespokojenosti. Dohlédnutí na dno představuje onu spokojenost, které ale ve finále dosáhneme až tak, že vodu necháme být, a tak zakalenost sama zmizí.