Ač se to tak možná nemusí v každodenním shonu zdát, kromě událostí všude ve světě se toho událo za poslední rok mnoho také v rámci Evropské unie. Pojďme se proto podívat na ty nejdůležitější změny, ke kterým EU v roce 2023 přistoupila.
Europoslanci a poslankyně se spolu s členskými státy EU v půlce prosince dohodli na normě o svobodě médií. Ta zahrnuje ochranu proti politickému vměšování do redakčních rozhodnutí a klade důraz na nezávislost a stabilní financování veřejnoprávních médií a transparentnost vlastnictví médií. Představuje také opatření na ochranu nezávislosti redaktorů a redaktorek.
Evropská komise představila v roce 2023 takzvaný AI Act, tedy vůbec první regulaci umělé inteligence na světě. Navrhuje, aby systémy AI byly analyzovány a klasifikovány podle rizika, které představují pro uživatele a uživatelky. Různé úrovně rizika budou znamenat větší nebo menší regulaci – podle nařízení budou například lidé informováni, že komunikují s AI nebo konzumují obsah, který AI vytvořila. Umělá inteligence určená ke kognitivní manipulaci s chováním lidí nebo přidělování sociálního kreditu bude zakázána.
Evropská unie udělala za posledních 12 měsíců výrazný pokrok v několik green tématech. Navrhla například komplexní monitoring lesů, díky čemuž se zvýší jejich odolnost vůči suchu a požárům, a podpořila celkem 171 projektů, které mají přispět k ochraně klimatu i životního prostředí - třeba skrze přechod k čisté energii nebo obnovení sladkovodních, mořských a pobřežních ekosystémů a stanovišť.
Evropská komise také navrhla tzv. právo na opravu, aby se snížil objem odpadu spotřebního zboží. Oprava elektroniky by tak již neměla být dražší než koupě nové. Komise ale navrhla také například pravidla proti greenwashingu. Skončí tak lakování nazeleno a podniky v EU budou muset přestat s vyvoláváním zdání, že jsou jejich výrobky šetrné k životnímu prostředí.
Rada a Parlament EU se 20. prosince dohodly na reformě azylového a migračního systému Evropské unie. Nový společný evropský azylový systém stanoví minimální normy pro zacházení se všemi žadateli a žadatelkami o azyl a žádostmi napříč EU na stejné úrovni. Cílem normy je mimo jiné dosáhnout vyšší efektivity tohoto systému, odstranit faktory podněcující k migraci, jakož i druhotný pohyb migrujících osob, i bojovat proti zneužívání systému.
Rada EU schválila začátkem června přistoupení EU k Úmluvě o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, tedy takzvané Istanbulské úmluvě. Ta zahrnuje celou řadu opatření, včetně například zvyšování informovanosti či právního opatření týkající se kriminalizace různých forem násilí na ženách. Zároveň úmluva obsahuje opatření na ochranu obětí a řeší také genderově prodmíněné násilí v kontextu azylu a migrace.
Na začátku června přijala Evropská komise sdělení o komplexním přístupu k duševnímu zdraví, které má členským státům a zúčastněným stranám pomoci přijmout rychlá opatření k řešení problémů v této oblasti. Podle průzkumu Eurobarometru se totiž až 46 procent občanů a občanek EU v posledních 12 měsících potýkalo s emocionálními nebo psychosociálními problémy. Evropská unie se proto zaměří na propagaci prevence psychických potíží a včasné intervence, podporu duševního zdraví dětí a mladistvých i zlepšení přístupu k léčbě a péči.