Bude v budoucnu možné uměle zastavovat bouře a hurikány?

Zní to sice jako sci-fi, ale mezi 60. a 80. lety se vědci a vědkyně opravdu pokoušeli kontrolovat počasí. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (National Oceanic and Atmospheric Administration, NOAA) to pojmenoval Hurricane Modification a po celé dvě dekády výzkumu se věnoval projektu Stormfury. I když se tehdy objevily záblesky naděje na slibné výsledky, projekt nakonec ztroskotal. Ve výzkumu se totiž (překvapivě) nepodařilo zjistit, jakým způsobem s počasím manipulovat a NOAA další výzkumy zakázala. Teď se o to ale vědecká obec chce pokoušet znovu.

Nejsou ale jediní. Snaha poručit počasí totiž přichází z několika směrů a všechny zní stejně neuvěřitelně. Na začátku minulého roku provedl Luke Iseman, zakladatel a CEO start-upu Make Sunsets, experiment, který byl podle mnohých první zaznamenaný akt stratosférického solárního geoinženýrství - něčeho, co zatím není dostatečně prozkoumané, regulované a vždycky bylo považované za last resort v boji proti globálnímu oteplování.

Bývalý prezident Spojených států Donald Trump pak údajně v roce 2019 navrhl, aby se hurikány sestřelily atomovými střelami, což je naštěstí tak mimo, že to zatím nikdo neudělal.

Jak chtějí vědci a firmy kontrolovat bouře a hurikány?

Isemanův experiment z minulého roku byl založený na jednoduchém principu vypuštění částic oxidu siřičitého do atmosféry pomocí balónů, kde by sloučenina odrážela sluneční světlo zpátky do vesmíru a tím pádem ochladila planetu. Princip modifikace bouří podle mnohých leží právě v hýbání s teplotami.

Například norská firma OceanTherm chce před velkými bouřemi ochlazovat povrch oceánu pomocí výměny teplé povrchové vody za tu hlubší studenou, což by prováděli pomocí čerpadel. V Japonsku zase probíhá výzkum modifikace tajfunů, jejichž síla by se mohla přeměnit na využitelnou energii, například elektřinu.

Kontroverze

Takhle rozáhlé zásahy do počasí ale vzbuzují řadu pochybností. Ještě před Stormfury existoval jiný projekt - americký Project Cirrus, který začal v roce 1947 a k modifikaci hurikánu chtěl využít tzv. cloud seeding (při tomhle procesu se do mraků uměle přidávají látky přispívající ke kondenzaci, např. jodid stříbrný, sůl nebo suchý led, za účelem zvýšení množství srážek).

V projektu Cirrus cloud seeding sice zafungoval, ale ne ke zpomalení ničivého hurikánu, který se místo pokračování po původní trase otočil a zničil město Savannah ve státě Georgia. Z katastrofy pak spousta lidí vinila právě cloud seeding, což dalo v té době podobným projektům stopku.

Ačkoliv má modifikace počasí potenciál zmírňovat katastrofy nebo bojovat s globálním oteplováním, může mít taky řadu nezamýšlených důsledků, které by mohly situaci zhoršit. Nikomu se navíc zatím zastavit hurikán nebo bouři nepovedlo a je to tak pravděpodobně věc daleké budoucnosti.