Přihlášení se k heyfomo
Globální populace dosáhla 8 miliard, růst pro planetu představuje další výzvy
Podle prognózy Organizace spojených národů dosáhla světová populace v úterý 8 miliard lidí, což představuje „milník v lidském rozvoji“, než růst začne naopak zpomalovat.
OSN ve svém prohlášení uvedla, že toto číslo znamená, že k celosvětové populaci přibyla za pouhých 12 let 1 miliarda lidí.
Tento bezprecedentní růst je způsoben postupným prodlužováním délky lidského života díky zlepšování veřejného zdraví, výživy, osobní hygieny a medicíny. Je to také výsledek vysoké a přetrvávající úrovně porodnosti v některých zemích.
Země se středními příjmy, převážně v Asii, měly na svědomí většinu růstu za poslední desetiletí, od roku 2011 zde přibylo asi 700 milionů lidí. Indie přidala asi 180 milionů lidí, příští rok má dokonce předstihnout Čínu jako nejlidnatější zemi světa.
I když celosvětová populace dosahuje nových maxim, demografové konstatují, že tempo růstu trvale klesá na méně než 1 procento ročně. To by mělo zabránit tomu, aby svět dosáhl 9 miliard lidí až do roku 2037. OSN předpokládá, že globální populace dosáhne vrcholu kolem 10,4 miliardy lidí kolem roku 2080 a na této úrovni zůstane až do roku 2100.
Většina z 2,4 miliardy lidí, kteří mají přibýt před vrcholem světové populace, se podle OSN narodí v subsaharské Africe, což znamená odklon od Číny a Indie.
Dosažení osmimiliardové celosvětové populace je příležitostí k oslavě rozmanitosti a pokroku při zvážení sdílené odpovědnosti lidstva za planetu.
Více lidí na Zemi vytváří větší tlak na přírodu, protože lidé soutěží s divokými zvířaty o vodu, jídlo a prostor. Mezitím rychlý populační růst v kombinaci se změnou klimatu pravděpodobně způsobí v nadcházejících desetiletích masovou migraci a konflikty, říkají odborníci.
A ať už jde o jídlo, vodu, baterie, nebo benzín, s rostoucím celosvětovým počtem obyvatel bude těchto statků méně. Stejně důležitá je ale i spotřeba těchto statků, což naznačuje, že politici mohou udělat velký rozdíl tím, že zavedou změnu ve vzorcích spotřeby.
Podle analýzy Stockholmského institutu pro životní prostředí a neziskové organizace Oxfam International z roku 2020 byly emise uhlíku nejbohatšího jednoho procenta populace, což je asi 63 milionů lidí, více než dvojnásobkem emisí nejchudší poloviny lidstva v letech 1990 až 2015.
Tlak na zdroje bude obzvláště skličující v afrických zemích, kde se očekává nárůst populace, říkají odborníci. Patří také mezi země, které jsou nejzranitelnější vůči dopadům klimatu a nejvíce potřebují financování právě v této v oblasti.