Zničená města, hladomor a kolaps zdravotnického systému - tohle se dělo v Gaze za poslední měsíce

Válka v číslech

Invaze do pásma Gazy začala 7. října 2023
Od toho dne zemřelo přes 62 tisíc Palestinců a Palestinek a téměř 2 tisíce obyvatel Izraele (údaje ministerstev Gazy a Izraele)
Až 80 % všech palestinských obětí jsou civilisté
70 % palestinských obětí jsou ženy a děti

Mezi mrtvými je:

274 novinářů a novinářek (podle dat několika organizací včetně Mezinárodní federace novinářů nebo Výboru pro ochranu novinářů)
120 akademiků a akademiček
více než 200 pracovníků a pracovnic humanitární pomoci

Přesné číslo obětí na palestinské straně je však téměř nemožné zjistit. Studie publikovaná na začátku letošního roku uvádí, že jenom během období od 7. října 2023 do 30. července 2024 byl počet obětí přes 64 tisíc, tedy zhruba o 40 % vyšší, než se předtím odhadovalo, a vyšší, než je odhad pro letošní rok za téměř dva roky okupace.

První nezávislý průzkum z letoška tyto odhady reflektuje, ačkoliv zatím čeká na peer review. Podle něj se počet obětí vyšplhal už na 84 tisíc a The Economist odhaduje, že jsou čísla o 46-107 % vyšší, dalo by se mluvit až o 109 tisících mrtvých.

Do počtu mrtvých se navíc nezapočítávají lidé, kteří zemřeli v důsledku nemocí, hladu či nedostatečné lékařské peče.

Které oblasti jsou nejvíce zasaženy?

Konflikt nejhůře zasáhl severní část pásma Gazy, odkud musely uprchnout statisíce civilistů. Na konci ledna 2025, po podepsání krátkého příměří, se obyvatelé severní oblasti mohli začít vracet zpátky, nicméně po měsících nepřetržitého bombardování se většina z nich nevracela domů, ale do trosek. (Of course od té doby zase příměří platit přestalo a lidé museli domovy a jejich zbytky zase opustit.)

Město Gaza zůstává nejzničenější oblastí celého Pásma: nezbyly v ní žádné plně funkční nemocnice ani školy. Kromě severu a Gaza City se izraelské útoky a bombardování soustředí na další velká města a civilní oblasti - Khan Younis, Rafáh a Deir al-Balah, jejichž zdravotnická střediska byla taktéž silně zasažena.

Alespoň 1,9 milionu lidí v Gaze, tedy 90 % její populace, je vytlačeno ze svých domovů. Velká část z nich byla vyhnána opakovaně - někteří až desetkrát.

Kolaps zdravotnického systému

Počet funkčních nemocnic v Pásmu Gazy je tragický. Podle Spojených národů jich nefunguje ani polovina, a ty, které se stále drží, většinou operují jen částečně. Kapacitně jsou navíc extrémně přetížené, například nemocnice Al-Ahli jede dokonce na více než 300 %.

Podle média The National ale už v květnu minulého roku fungovaly jenom tři nemocnice a dvě z nich tehdy byly na pokraji kolapsu.

V Gaze dochází zdravotnické pomůcky, léky, lůžka a taky lékařstvo a zdravotnické pracovnictvo. Více než polovina léčiva došla úplně, málo je i krve a plazmy. Jejich zdravotnický systém postupně úplně kolabuje a ačkoliv řada mezinárodních humanitárních organizací, někteří experti při OSN a dvě izraelské lidskoprávní organizace označuje postup Izraele za genocidu, dostatečná pomoc nepřichází.

(Not so fun) fact: Izrael údajně porušil zdravotickou neutralitu, podle které musí zůstat zdravotnický personál a zařízení během válečných konfliktů nedotčeni. Porušení je válečný zločin zanesený v Ženevské úmluvě.

Hladomor

Po porušení příměří v letošním březnu Izrael zablokoval humanitární pomoc proudící do Pásma Gazy. Už předtím se ale obyvatelstvo Gazy potýkalo s nedostatkem jídla a pitné vody a podle několika humanitárních organizací a OSN má tato blokáda ničivé důsledky.

Hladomor už není teoretické téma, ale reálný důsledek, na který umírají lidé na denním pořádku. Víc se o tom dočteš v článku:

Izrael nejspíše pod nátlakem mezinárodních organizací i některých států vpouští do země kamiony s humanitární pomocí, podle humanitárního pracovnictva je však pomoc stále nedostatečná.

Nejvražednější válka pro novinářstvo

Minulý týden při izraelském útoku zemřelo pět novinářů Al Jazeery, Anas al-Sharif, Mohammed Qraiqea, Ibrahim Thaher a Mohammed Nofal, když se ukrývali v press stanu u nemocnice al-Shifa.

Zatím Izrael zavraždil 274 novinářů a novinářek, což z války v Gaze dělá nejvražednější konflikt pro pracovnictvo médií. Cílené zabíjení novinářstva je taktéž válečný zločin.

Vysídlení Gazy a příměří v nedohlednu

Že by někdy v blízké budoucnosti došlo k zastavení okupace a řešení izraelsko-palestinské situace, je nepravděpodobné. Věci se spíš řítí opačným směrem.

Začátkem roku Donald Trump na konferenci s Benjaminem Netanjahuem řekl, že USA by měly převzít kontrolu nad Gazou a nadobro vystěhovat Palestince pryč - například do Jordánska nebo Egypta. 

Netanjahu na začátku srpna oznámil, že izraelská armáda zahájí okupaci a vojenské operace po kompletně celém území Gazy. Podle agentury AP navíc jedná s Jižním Súdánem o přesunu Palestinců z Pásma Gazy pryč. Jak Izrael, tak Jižní Súdán tyto informace nepotvrdily, AP se ale odvolává na šest různých zdrojů.

Protesty

Po celém světě stále pokračují protesty na podporu Gazy a Palestiny. Setkávají se někdy až s násilným odporem ze strany policie, například v Německu nebo Spojeném království, které začátkem července zavedlo banna skupinu Palestine Action. Lidé, kteří organizaci podporují, mohou čelit trestnímu stíhání.

To se zatím týká 60 lidí, během protestů proti izraelské genocidě v Gaze bylo zatím zadrženo cca 700 lidí.