Přihlášení se k heyfomo
Palestinci se vrací do zničené severní Gazy. Trump je ale chce deportovat do okolních zemí a území zabrat Spojenými státy
Po více než roce válce v Gaze začalo 19. ledna platit příměří mezi Hamásem a Izraelem. Dohoda je ale křehká, a tak se první lidé začaly do severní Gazy vracet až koncem ledna. Do celé situace navíc začal zasahovat i Donald Trump, který má pro Pásmo Gazy své plány.
Konflikt mezi Hamásem a Izraelem trval více než 15 měsíců a nejhůře zasáhl severní číst pásma Gazy, odkud musely uprchnout statisíce civilistů. V pondělí 27. ledna se lidé mohli konečně začít vracet zpátky poté, co Izrael otevřel koridor Netzarim, pro Palestince to ale nejspíš není důvod k velkým oslavám.
Zničené domy a dlouhá cesta
Sever Pásma Gazy čelil několik měsíců nepřetržitému bombardování, většina lidí se tak nevrací domů, ale do trosek. Problematická je pro ně i samotná cesta. Izraelská armáda palestincům povolila se vracet pěšky podél pobřeží, pro vozidla je vyhrazená jiná cesta, drtivá většina lidí se ale na sever vydává po svých, pokud jim to zdraví dovoluje. Po měsících strávených v uprchlických táborech s sebou mají minimum věcí a čelí i nepříznivému počasí.
Během prvních několika dní se podle odhadu UNRWA na sever vrátilo téměř půl milionu obyvatel, většina z nich do města Gaza, které je jedno z nejzničenějších oblastí Pásma Gazy. Nezbyly v něm žádné plně funknční nemocnice ani školy a základní potřeby jako voda, jídlo nebo energie jsou pořád nedostatkové zboží, i když do oblasti už začala proudit humanitární pomoc.
„Nemám nic, ani peníze. Beru tyhle čtyři tašky a jdu do svého domu. Ani nevím, jestli stále stojí nebo ne; jdu zpět do Bajt Hanúnu.“
„Jdu domů, ale přeju si, abych nešel. Mé děti jsou pryč, všichni jsme zničeni. Všichni členové mé rodiny zemřeli, všichni se v městě Gaza stali mučedníky. Za kým se tedy vracím? Nemám dům, ani nikoho kolem sebe.“
Co se bude v Gaze dít dál?
Příměří zatím platí, je ale nestálé a budoucnost Palestiny je velmi nejistá. Během války zemřelo podle oficiálních zdrojů 45 tisíc civilistů (některé humanitární organizace však uvádějí o desítky tisíc obětí více) a obnova země pro ty, kteří zbyli, nebude jednoduchá a potrvá roky.
Situaci navíc komplikuje nový americký prezident Donald Trump, který nejprve pohrozil, že ze Spojených států vyhostí všechny palestinské studentstvo a lidi, kteří „sympatizují s Hamásem“ a 4. února na konferenci s Benjaminem Netanjahuem řekl, že USA by měly převzít kontrolu nad Gazou a nadobro vystěhovat Palestince pryč - například do Jordánska nebo Egypta. „Spojené státy zaberou Pásmo Gazy, a také tam odvedeme svoji práci. Budeme to vlastnit,“ řekl Trump, který by chtěl Pásmo Gazy kompletně „srovnat se zemí a přestavět“.
„Bylo to dlouhou dobu velmi nešťastné místo. Být v něm zkrátka nebylo dobré a nemělo by projít procesem přestavby a osídlením stejnými lidmi, kteří tam doopravdy stali a bojovali za něj, žili tam a umírali a žili tam v bídě. Místo toho bychom měli zamířit do jiných zemí, které mají zájem a „humanitární srdce“, a je jich mnoho, které to chtějí udělat, a vybudovat v nich různé oblasti, které nakonec obsadí 1,8 milionu Palestinců žijících v Gaze, a ukončit tak smrt a ničení a upřímně řečeno smůlu.“
Přesidlování lidí násilným způsobem je proti mezinárodnímu právu, Donald Trump však svými slovy vyzývá Palestince, aby se nadobro vzdali nároku na území Gazy, a odešli prakticky dobrovolně. Podle hnutí Hamás jsou Trumpova slova absurdní.
Zdroje: New York Times, AP News, Al Jazeera, CNN, UNRWA, The Guardian