Přihlášení se k heyfomo
Izrael rozpoutal další válku na Blízkém východě. Proč útočí na Írán?
V pátek 13. června v brzkých hodinách ráno zaútočil Izrael na Írán. Jeho letectvo zasáhlo desítky cílů napříč zemí od zařízení spojených s atomovou energií až po velitele íránských revolučních gard. Podle izraelské vlády Benjamina Netanjahua šlo o „preventivní údery“ ve snaze zabránit Íránu získat jadernou zbraň. Co se dělo potom a jaké to může mít důsledky, si přečti v článku.👇
Útok proběhl nečekaně a ve velkém rozsahu. Izraelci zasáhli najednou kolem stovky strategických míst ve dvanácti íránských provinciích včetně hlavní metropole – Teheránu.
Terčem byla hlavně obří podzemní továrna na obohacování uranu v Natanzu, zařízení na výrobu balistických raket, základny protivzdušné obrany a dokonce i domovy vysoce postavených velitelů Íránských revolučních gard. O život při útoku přišla řada jaderných vědců a představitelů ozbrojených složek.
Teherán, který má s Izraelem napjaté vztahy už děkády, označil bombardování svého území za akt války a duchovní lídr Chameneí slíbil tvrdou odvetu.
Ještě ten den večer se v Izraeli v Tel Avivu a Jeruzalémě rozezněly sirény a na obloze se objevila světla přilétajících raket a výbuchy způsobené izraelským obranným systémem Iron Dome. Většinu z asi stovek raket se jim podařilo zneškodnit, přesto některé dopadly. V Tel Avivu a blízkém městě Ramat Gan rakety zasáhly obytné domy.
První den konfliktu, který odstartoval svým útokem Izrael, stál životy nejméně 78 lidí v Íránu, mezi nimi i civilisty. Izrael mezitím rovněž sčítal první desítky raněných. Izraelský premiér Netanjahu pak vystoupil v televizním projevu a prohlásil, že „tato operace bude trvat, dokud bude třeba“.
V následujících dnech se situace vyhrotila. Izrael pokračuje v útocích na íránské cíle a zaměřil se i na letecké základy a ropnou infrastrukturu. Podle izraelských zpráv se jim podařilo vyřadit z provozu dvě ze tří hlavních iránských obohacovacích továren uranu a zničit několik skladů raket středního doletu.
Írán odpovídá novými salvami raketových útoků a Izral se dostává do pro sebe nevídané situace, kdy musí řešit raketové zásahy ve velkých městech své země. Balistické střely Íránu totiž zasáhly opakovaně aglomeraci Tel Aviv nebo přístav Haifa na severu země. Na pomoc s ničením raket jim museli přispěchat i Američané.
Obě strany hlásí k úternímu večeru stovky mrtvých. Izracelů přišlo o život 24, Íránců více než 220. Na zklidnění situace to ale zatím nevypadá. Netanjahu tvrdí, že „brání svobodný svět před terorismem a barbarstvím, které Írán šíří“ a Írán reaguje, že na každý útok odpoví protiúderem.
V neděli se dokonce v médiích objevilo tvrzení zdroje z vlády USA, že Izrael chtěl zabít i íránského nejvyššího vůdce Chameneího, ale Trump to nedovolil. Írán se mezitím v pozadí má snažit situaci vyřešit diplomatickou cestou. Přes prostředníky v Ománu a Kataru měl vyzvat USA, aby zatlačili Izrael k uzavření okamžitého příměří.
Jak reaguje svět?
Spojené státy deklarují, že nadále stojí za Izraelem, ale upozorňují, že v rozpoutání nového konfliktu nefigurují. Trump vyzývá Írán, aby okamžitě zasedl k jednacímu stolu a podepsal dohodu o jaderných zbraních. Zároveň mluví o tom, že nechce jen příměří „ale skutečný mír“ a vyzývá obyvatele Teheránu, aby z města odešli.
Problém je také riziko pro ropný průmysl. Ceny ropy poskočily nejvíce za poslední tři roky a Írán má v ruce možnost uzavřít Hormuzský průliv, odkud proudí téměř čtvrtina světových zásob ropy.
Jak jsme se sem dostali?
Studená válka mezí Íránem a Izraelem trvá už přes čtyři dekády. Do roku 1979, kdy zemi vládl šáh Páhlaví měly země dobré vztahy. Vše se změnilo po islámské revoluci v roce 1979, kdy se Írán stal teokratickou islámskou republikou. Nový režim ajatolláha Chomejního přerušil veškeré diplomatické styky s Izraelem a proměnil dřívější spojenectví v otevřené nepřátelství.
Teherán přijal ideologii odmítání Izraele – dodnes neuznává stát Izrael a často volá po jeho zničení. Prezentuje se jako ochránce práv Palestinců. V průběhu 80. a 90. let Írán začal financovat a vyzbrojovat militantní skupiny bojující proti Izraeli, zejména libanonské šíitské hnutí Hizballáh a později také palestinský Hamás v Gaze.
Právě přes tyto zprostředkované konflikty na libanonské a palestinské frontě spolu Izrael a Írán nepřímo bojovali. Hamás dlouhodobě dostává od Íránu finanční i vojenskou podporu a Írán jeho boj proti Izraeli vnímá jako součást širšího ideologického střetu.
O co tu jde
Ačkoli Izrael sám velmi pravděpodobně vlastní jaderné zbraně, zemím ve svém okolí v jejich vývoji zabraňuje. V roce 1981 vybombardoval nukleární reaktor v Iráku a v roce 2007 v Sýrii. Díky podpoře od evropských zemí a USA je v regionu největší válečnou silou a svoji pozici si udržuje.
Nejde ale jen o politiku. Například podle šéfredaktora izraelského deníku Haaretzjde o pokus Netanjahua upevnit svou vládní pozici. Nejenže sám čelí nepopularitě veřejnosti, ale jeho vládní kabinet je sestaven z extrémistů, kteří hrozí odchodem. Útok na Írán je v očích izraelské společnosti velmi populární a může mu pomoci získat nové spojence i podporu v očích občanů a občanek.