Přihlášení se k heyfomo
Zatímco v Gaze lidé umírají hlady, česká diplomacie veřejnou kritiku Izraele nepovažuje za „produktivní“
Pásmo Gazy čelí i nadále rozsáhlé izraelské agresi a humanitární organizace kvůli kritickému nedostatku potravin v zemi bijí na poplach. Francie, Velká Británie a Kanada pohrozily v uplynulých dnech Izraeli sankcemi. Česká zahraniční politika naopak nepovažuje za „produktivní“ situaci důrazně veřejně komentovat.
Gazou zmítá hlad, nemoci i letecké útoky Izraele
Uplynuly téměř tři měsíce ode dne, kdy Izrael porušil příměří s Hamásem a zablokoval humanitární pomoc proudící do Pásma Gazy. Chtěl tím vyvinout nátlak na hnutí, aby propustilo zbývající rukojmí zajaté po brutálním útoku na Izrael v říjnu 2023. Podle několika humanitárních organizací a OSN však má blokáda pro Gazu a její více než dva miliony obyvatel ničivé důsledky.
Analýza Výboru pro kontrolu hladomoru (FRC) z 12. května upozornila na zvyšující se pravděpodobnost hladomoru v následujících několika měsících, pokud nebude palestinským obyvatelům poskytnuta potřebná neomezená humanitární pomoc, neobnoví se služby a nenastane příměří.
Zdravotnický systém je na pokraji kolapsu, lidé nemají pitnou vodu a léky a chybí možnost dodržování základní hygieny, která přispívá k šíření nemocí a hrozící epidemii. Ulice Gazy navíc nejsou jen plné sutin zničených budov, ale také odpadků, které se během rok a půl trvající izraelské ofenzívy nahromadily na improvizovaných skládkách a staly se útočištěm krys - přenašečů nemocí.
Kromě blokády humanitární pomoci obnovil Izrael v polovině března také intenzivní vzdušné útoky a podle posledních zpráv zemřelo jen za včerejšek asi 50 lidí. Podle dat ministerstva zdravotnictví kontrolovaného Hamásem zemřelo v Gaze od začátku konfliktu přibližně 55 tisíc lidí, z toho téměř třetina dětí.
Nová zpráva časopisu The Economist nicméně odhaduje, že skutečný počet mrtvých by mohl být o 46-107 % vyšší, než je odhad ministerstva, tedy 77-109 tisíc mrtvých. Do čísla se přitom nepočítají lidé, kteří zemřeli takzvanou nepřímou smrtí - hladem, na nemoci, nedostupností lékařské péče atp.
Izrael argumentuje, že letecké útoky cílí na vojenskou infrastrukturu Hamásu a snaží se minimalizovat civilní ztráty. Armáda opakovaně obvinila Hamás z toho, že úmyslně operuje z hustě obydlených oblastí a používá civilisty jako živé štíty.
„V příštích 48 hodinách může zemřít 14 000 dětí“
Izraelští představitelé i přes varování humanitárních organizací dlouhodobě popírali potravinovou krizi kvůli údajně dostatečnému množství zásob, které se lidem v Gaze dostaly během dvouměsíčního příměří ze začátku letošního roku.
Benjamin Netanjahu až minulý víkend pod tlakem mezinárodních spojenců prohlásil, že země povolí vjezd omezeného množství potravin. Dodávky však podle jeho slov budou minimální a motivací jsou izraelské vojenské cíle - podle spojenců by „snímky hladovějících lidí“ mohly ohrozit podporu Izraele.
V pondělí vstoupilo na území Gazy pět kamionů pomoci, což byla podle OSN jen „kapka v moři“. Od pondělí se pak přes hranice dostalo celkem 198 kamionů. Pracovnictvo humanitárních organizací však uvádělo, že kamiony s dětskou výživou, potravinami a léky sice přejeli hranici mezi Gazou a Izraelem, ale nadále se zdržují u hraničního přechodu Kerem Šalom, který je z obou stran kontrolován izraelskou armádou. Rozvést se tak podařilo pouhých 90 kamionů pomoci.
Novinové titulky ve středu zaplnil výrok hlavního koordinátora humanitární pomoci OSN Toma Fletchera, který řekl v úterý v pořadu BBC stanice Radio 4 Today, že by v Gaze v příštích 48 hodinách mohlo zemřít 14 tisíc dětí, pokud se dodávky pomoci znatelně nezvýší.
❗️Aktualizace: BBC výrok Toma Fletchera korigovala s odkazem na report IPC, podle kterého 14 tisíci velmi závažných případů podvýživy dětí může nastat v průběhu jednoho roku, nikoli 48 hodin.
„Máme tisíce kamionů, které jsou připravené jet. Víme, jak se to dělá. Už jsme to v minulosti dělali. A žádáme, aby nás svět podpořil a vyvíjel nátlak na Izrael, aby nás nechal vjet a dostat se k hladovějícím lidem,“
Podle něj je zapotřebí, aby se ke strádajícím lidem dostalo minimálně 500-600 kamionů denně. Izrael navíc opakovaně prohlašuje, že by distribuci humanitární pomoci měl zajišťovat pouze Izrael a jeho komerční dodavatelé.
Blokáda humanitární pomoci s následkem vyhladovění obyvatel Gazy by se podle humanitárních organizací dala považovat za válečný zločin.
Důrazné veřejné odsouzení si Izrael nezaslouží, naznačuje česká diplomacie
Asi nejdůraznější veřejné prohlášení vydala v pondělí Francie, Kanada a Velká Británie. V něm země společně deklarovaly, že nebudou nečinně přihlížet nehorázným akcím Netanjahuovy vlády a Izraeli pohrozily sankcemi.
„Odmítání základní humanitární pomoci civilnímu obyvatelstvu ze strany izraelské vlády je nepřijatelné a hrozí porušením mezinárodního humanitárního práva. (...) Nebudeme váhat přijmout další opatření, včetně cílených sankcí,“
Země také kritizují rozhodnutí Izraele vpustit do Gazy omezené, „základní“ množství pomoci jako „zcela nedostatečné“.
Na toto rozhodnutí reagovalo v dalším prohlášení také dvaadvacet především evropských dárcovských zemí a vyzvalo Izrael, aby umožnil plné obnovení dodávek do Pásma Gazy. Země zároveň odmítly zamýšlený izraelský plán vlastní distribuce pomoci, který podle nich nerespektuje humanitární principy. Prohlášení podepsalo například Slovinsko, Rakousko, Belgie, Německo nebo Itálie. Česko prohlášení nepodepsalo.
„My volíme variantu komunikovat napřímo s izraelskou stranou. Dáváme najevo, že je pro nás velmi důležité, aby dodržovali humanitární a mezinárodní právo a umožnili přístup humanitární pomoci do Gazy. Pan ministr Lipavský mluvil s izraelským protějškem naposledy v sobotu a myslím si, že mu dal velmi jasně najevo, co si myslíme. (...) Nepovažujeme za produktivní při každé příležitosti říkat věci veřejně, ostatně izraelská strana řekla o víkendu, že částečně změnila politiku (blokády humanitární pomoci, pozn. red.) i pod tlakem svých spojenců. To si myslím, že je důkaz toho, že opravdu se vyplatí s nimi komunikovat napřímo a ne prohlášení za každou cenu důrazně veřejně komentovat,“
Dále zdůraznil, že i Česko je dárcovským státem, ačkoliv prohlášení 22 Západních zemí nepodepsalo. Od začátku roku poskytlo 20 milionů korun na pomoc civilnímu obyvatelstvu v Gaze celkem třem humanitárním organizacím.
Ministr Lipavský také uvedl na sociální síti X:
Lipavský v závěru příspěvku upozorňuje na možnost zneužití humanitární pomoci hnutím Hamás, o čemž mluvil po návštěvě Bruselu před pár dny také prezident Petr Pavel. Uvedl také, že by podle něj Česko mělo oddělit obecnou podporu Izraele od podpory některých kroků vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Tato slova se dají považovat za zatím nejostřejší, která některý z představitelů Česka adresoval na účet Izraele.
Včera po jednání ústavních činitelů dodal, že některé kroky Izraele nekorespondují s tím, jak by si Česko představovalo řešení situace. Konkrétními kroky či sankcemi vůči Izraeli stejně jako Francie, Kanada a Velká Británie Česko nepohrozilo.
Na včerejší tiskové konferenci zazněla také slova premiéra Petra Fialy, který opakovaně označil situaci na Blízkém Východě za „nesmírně složitou“ s celou řadou historických faktorů.
„Nepodporujeme žádnou konkrétní izraelskou vládu. Podporujeme dlouhodobě jako země Stát Izrael bez ohledu na to, kdo tam momentálně vládne,“
Předseda vlády podotkl, že Česko podporuje právo Izraele na existenci a sebeobranu a v tomto smyslu je česká pozice dlouhodobá, srozumitelná a jednoznačná. Dvoustátní řešení konfliktu podle něj není možné, dokud je část Palestiny ovládaná teroristickou organizací.
Již v minulém roce tvrdil Izrael, že omezení humanitární pomoci do Gazy má bezpečnostní důvody a má obavy, aby náklad nepřipadl do rukou bojovníků hnutí. Jednalo se především o vozy s palivem a stavebním materiálem.
Možné zneužití zásob okomentoval i Fletcher ve zmíněném pořadu BBC.
„Popíšu vám, co je v těch vozech. Je tam jídlo pro děti. Dětská výživa. (...) To není jídlo, které by Hamás kradl.“
Gaza bude celá pod kontrolou Izraele, řekl Netanjahu
Netanjahu při středeční tiskové konferenci uvedl, že by Izrael souhlasil s dočasným příměřím pod podmínkou propuštění zbývajících rukojmích.
Úplné ukončení války však podle něj přijde až po splnění podmínek včetně demilitarizace Gazy, svržení Hamásu a realizace Trumpova plánu na dobrovolnou emigraci z okupovaného území. Poslední bod označuje mnohé odbornictvo za etnickou čistku, kterou se Netanjahu a jeho vláda přestala tajit.
V únoru Trump předložil návrh, aby Spojené státy „převzaly“ Gazu, přesídlily Palestince do sousedních zemí a opravily válkou zničenou Gazu na „blízkovýchodní riviéru“.
„Naše síly získávají v Gaze stále více území. Na konci operace budou všechny oblasti pásma pod izraelskou bezpečnostní kontrolou. Každý, kdo nás vyzývá k zastavení války před dosažením těchto cílů, nás vyzývá k ponechání Hamásu u moci,”
Zdroj: BBC, CNN, ČTK