Stejně jako se každý rok slaví Black History Month, v březnu se pozornost zaměřuje na úspěchy a historické přínosy žen. A i přesto, že se jedná o dobrý důvod k oslavám, neměli bychom před pokračující celosvětovou genderovou nerovností zavírat oči.
Březen se každoročně nese v duchu oslav žen. Nejen, že se vždy osmý den měsíce slaví po celém světě mezinárodní den žen, březen je dokonce v některých státech veden jako Women's History Month. Během něj se slaví jejich úspěchy a historické přínosy, zároveň je ale také pravidelně upozorňováno na společenské nerovnosti, kterým ženy stále čelí.
Women's History Month se začal poprvé slavit v roce 1980 ve Spojených státech, původně jako týdennní oslava. V roce 1987 přijal americký Kongres zákon, který březen oficiálně vyhlásil jako Women's History Month. Od té doby vždy prezident USA vydává prohlášení, ve kterém měsíc historie žen vyhlašuje.
Každý rok je navíc stanoveno téma měsíce. To letošní zní „Ženy, které se zasazují o rovnost, rozmanitost a začlenění.“ Jeho účelem je upozornit na fakt, že pro lepší budoucnost je třeba zcela odstranit předsudky a diskriminaci, a to jak z našich soukromých životů, tak i z institucí.
Ve Spojených státech se vždy po celou dobu trvání oslav pořádají nejrůznější akce a programy, které se zaměřují na úspěchy žen ve světě politiky, vědy, literatury, umění, sportu i podnikání. Nejedná se ale o výhradně americkou nebo anglofonní záležitost - akce spojené s Women's History Month najdeme všude po světě, Česka nevyjímaje.
Na MDŽ pořádá například Kampus Hybernská akci s inspirativními ženami, a to spolu s Milenou Králíčkovou z Univerzity Karlovy, Monikou Ladmanovou z EK nebo Michaelou Šebelovou, poslankyní Parlamentu ČR.
Kromě oslav a vyzdvihování úspěchů žen po celém světě je Women's History Month i jakousi platformou pro poukazování na pokračující systémovou nerovnost. Kromě upírání práva na potrat nebo diskriminace žen na pracovním trhu se totiž některé úspěchy vybojované ženami dokonce vytrácí.
Podle loňského genderového reportu UN Women zůstávají rozdíly mezi muži a ženami v oblasti moci a vedoucích pozic stále zakořeněné. Při současném tempu pokroku podle něj pak bude příští generace žen trávit neplacenou péčí a prací v domácnosti v průměru o 2,3 hodiny denně více než muži.
Rok 2023 byl pro ženy ale také úspěšný – primárně v oblasti vědy a kultury. Například Christina Koch se stala první astronautkou, která bude vyslána na lunární misi, Claudia Goldin zase první samostatnou ženou oceněnou Nobelovou cenou za ekonomii a Beyoncé nejoceňovanější artist v historii Grammy, kde získala svou 32. cenu.
Situace se pro ženy ve většině zemí světa za poslední dekády zlepšila, v posledních letech ale progres zabrzdila globální pandemie, její ekonomické dopady a především konzervativní politiky namířené proti interrupcím.
Podle UNse při současném tempu dostaneme k úplné rovnosti za 286 let – 140 let bude trvat než ženy doženou muže na manažerských postech a nejméně 40 let než se vyrovnají stavy v parlamentech. Tak snad to půjde rychleji.
Zdroje: Women's History, Time, National Women's History Alliance, Forbes, International Women's Day