Přihlášení se k heyfomo
Evropa je dobrá adresa pro ženy, rovnost tu ale ještě není, říká zástupkyně Evropské komise Monika Ladmanová
Monika Ladmanová, vedoucí Zastoupení Evropské komise v České republice, se od svých studijních let věnuje boji za lidská práva a osm let byla členkou kabinetu Věry Jourové. V rozhovoru popisuje svou kariérní cestu do evropské instituce, genderovou rovnost v Česku a také naznačuje plány Evropské komise pro rok 2024, ve kterém proběhnou eurovolby.
Jaká byla vaše cesta do Evropské komise, a co byste poradila mladým lidem, kteří by v některé z institucí Evropské unie chtěli pracovat?
Byla jsem formována dobou, ve které jsem studovala práva a začínala svou pracovní kariéru. Devadesátá léta byla poznamenána transformací ekonomickou, sociální, společenskou i politickou. Přerod z totalitního do demokratického režimu mi přišel fascinující.
Většina mých spolužáků šla do advokacie vyřizovat restituce pro zámožné klienty, ale já odešla do neziskového sektoru, ve kterém jsme byli jediní dva právníci – dnes už to je běžnější. Pracovala jsem pro Poradnu pro uprchlíky Českého helsinského výboru pro lidská práva, poskytovala jsem poradenství žadatelům pro azyl, kterých bylo čtyři až pět tisíc každý rok kvůli tomu, že jsme ještě nebyli součástí Schengenského prostoru.
Řízení byla dlouhá, nikdo z mých klientů azyl nedostal, proto jsem šla pracovat pro OSF, nadace George Sorose, která měla za cíl podporovat systémové změny, a tak jsem se dostala k tématům veřejného zájmu, včetně reformy policie a justice. Buď jsme vymýšleli postupy sami, nebo dávali granty neziskovým organizacím. Já však měla pocit, že jsme v dopadu slabší než business.
Kvůli tomu jsem se vydala do IT gigantu IBM, ve kterém jsem měla na starost společenskou odpovědnost, a kde si mě vyhlédli z Evropské unie. Odešla jsem pracovat do veřejné správy, kabinetu evropské komisařky Věry Jourové pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví a v červenci 2022 jsem získala současnou pozici Vedoucí Zastoupení Evropské komise v České republice.
Když si člověk plánuje kariéru, neměl by dělat ústupky v tom, co chce, jak vidí svět a jaké principy zastává. Neměla jsem ambici, v jaké funkci chci skončit, ale měla jsem ambici obsahovou, že chci věci měnit.
Vaše expertíza – genderová rovnost. Jak jsme na tom?
Je to proces, ale ještě tam nejsme. Určitě jsme na tom lépe než před 20 lety. Říkám, že Evropa je dobrá adresa pro ženy – ve srovnání s ostatními destinacemi se tu ženy vnímají dobře, ale není to úplná rovnost. To je dokázáno i exaktními měřeními, doporučuji se podívat na Index genderové rovnosti, který zpracovává Institut pro genderovou rovnost Evropské unie každý rok. Mají sofistikovaný systém a zkoumají různé oblasti života.
Jak byste zpětně ohodnotila české předsednictví Radě Evropské unie v roce 2022?
Pochválila bych jej. Kolegové a kolegyně z Úřadu vlády, ze Stálého zastoupení ČR při EU z jednotlivých resortů a všichni další, kdo se podíleli, byli v práci výborní. Gró se odehrávalo v Bruselu, přičemž se řídilo zasedání Evropských rad a Česká republika měla na starost rozhodovat, co a kdy se bude projednávat, a zároveň ze svého neutrálního postoje vyjednávala s členskými státy o tom, jak by mohl vypadat konečný kompromis.
K dosažení shody 27 názorů je potřeba notná dávka znalosti, jak se vyjednává, ale i detailů agend, což čeští diplomati a diplomantky prokázali, že mají – byli věcní, konstruktivní, funkční a asi nevyspalí, protože to je půl roku, kdy pravidelně naspíte tak dvě až tři hodiny za noc.
Jak vnímáte pozici Česka v rámci Evropské unie a sílu našeho hlasu?
Vnímám, že Česko má i díky proběhlému předsednictví velmi dobré renomé. V květnu to bude 20 let, co jsme do Evropské unie vstoupili, takže jsme měli možnost se toho hodně naučit – je to vývoj. Pokud jde o formální procesy, k zásadním rozhodnutím má každý stát jeden hlas. Hlasování o provozních záležitostech se podle stanovených postupů váží podle velikosti země co do počtu obyvatel.
Jaký je vliv Evropské unie na posuny lidskoprávní oblasti v Česku?
Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl pro Česko zásadní, muselo splnit penzum kritérií, mezi kterými byly závazky co do ochrany menšin, přijetí směrnic ohledně genderové rovnosti, či rasové nediskriminace. V praxi se to hlídá dál a posuny jsou pomalejší. Mezi roky 2000–2004 nastal zrychlený proces, ve kterém ČR přijala hodně důležitých zákonů. Je potřeba, aby existovaly struktury jako neziskové organizace, a ty prosazovaly lidská práva. Na ochraně lidských práv a demokracii je Evropská unie postavená.
Jaké jsou plány Evropské komise na rok 2024?
Tím, že proběhnou evropské volby, bude pětiletá dynamika podobná tomu, co se naposledy dělo v roce 2019. Legislativní aktivity se trochu utlumí, protože se bude měnit Evropský parlament, přijde nová Evropská komise a nastaví si nové priority. Většinou to není tak, že by se škrtly staré plány – bude to zarámované válkou na Ukrajině a objeví se silná ekonomická témata. Nemyslím si, že by se upustilo od priorit, která měla komise pod vedením von der Leyen, ale některé mohou být trochu potlačené, jiné zdůrazněné.
