Zástupci členských zemí Severoatlantické aliance se dnes sejdou ve Vilniusu, aby probrali jednotlivé body předem určeného programu. Ten zahrnuje válku na Ukrajině i otázku Číny.
Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 poskytuje většina západních států Ukrajině nejen finanční, ale i vojenskou pomoc, která, jak se státy shodují, je i nyní nadmíru důležitá. Ukrajinské síly totiž před pár týdny zahájily dlouho očekávanou protiofenzívu a dodávky zbraní, a vojenské techniky ze Západu tak budou v následujících měsících rozhodující. Summit NATO se proto bude soustředit na koordinaci této pomoci Ukrajině a zároveň bude projednávat vytvoření společného analytického, výcvikového a vzdělávacího centra s Ukrajinou. To by mělo sídlit v Polsku a jeho vznik podpořilo 9 členských států včetně České republiky.
Otázka, která v divném oblaku nad Severoatlantickou aliancí visí, je členství Ukrajiny. To jí bylo slíbeno už v roce 2008 v Bukurešti, přičemž v září 2022 o něj země formálně zažádala. Jak ale uvedl generální tajemník Jens Stoltenberg, tato otázka není pro summit aktuální. Aliance totiž funguje na principu útok na jednoho je útokem na všechny a v situaci, kdy je Ukrajina ve válce, tak nemůže NATO riskovat zatažení všech spojenců do konfliktu. Především státy východní Evropy se ale shodují, že by formální kroky k přijetí Ukrajiny do NATO měly být zahájeny co nejdříve to bude možné – tedy jakmile země válku s Ruskem vyhraje.
Vedle Finska, které bylo po desetiletích neutrality přijato do Severoatlantické aliance letos v dubnu, zažádalo po únoru 2022 o členství i Švédsko. Jeho perspektiva v Alianci je ale složitější než ta finská – problém s ní má Turecko i Maďarsko. Turecku v čele s Erdoganem vadí, že země poskytuje azyl tureckým disidentům, kteří jsou Ankarou označováni za teroristy, a že Švédsko povoluje protesty proti islámu. V pondělí ale Erdogan naznačil, že by byl povolný členství Švédska schválit, pokud Evropská unie začne pracovat na přijetí Turecka – což je poměrně odvážný návrh na kompromis. Maďarsko chce zase o vstupu severské země do NATO hlasovat až na podzim, což přístupová jednání jen protahuje. Nejspíše je jen otázkou času, kdy bude členství Švédska v Alianci schváleno, v tomto létě to ale nebude.
Čína je rozhodně neopominutelný světový hráč, a aniž bychom si to mnohdy uvědomovali, vliv má na téměř všechny aspekty globálního dění. Summit ve Vilniusu se bude proto zabývat i postojem NATO k ní, jedná se totiž o zemi, která ruskou agresi na Ukrajině neodsoudila a která ani nepřijala proti Rusku sankce. Na druhou stranu se výrazně staví proti použití jaderného arsenálu a ani Rusku nedodává žádné zbraně, pokud tedy víme. Snaží se v celém konfliktu figurovat jako prostředník a umožnit oběma stranám dialog. Ve vztahu k Rusku si však i nadále udržuje poměrně blízké ekonomické i diplomatické konexe, a proto bude Severoatlantická aliance jednat i o tom, jaký postoj vůči Číně zaujme.
Severoatlantická aliance a její členové si dali za cíl vynakládat ročně alespoň 2 procenta HDP na obranu. To se obecně nedařilo před začátkem ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu a ani poté, když počet zemí, které cíl splňovaly, klesl na pouhých sedm. NATO se proto bude na summitu snažit členské státy popudit k tomu, aby závazku dostály.
Zdroje: ČTK