Země si zvolila do svého čela na dalších pět let už všem známého vůdce, který Turecko podle odhadů ponoří ještě více do autoritářského režimu.
Předpovědi odborníků a analytiků se naplnily – staronovým prezidentem Turecka bude na dalších pět let už všem známý Recep Tayyip Erdogan, autoritářský vůdce, který zemi vede posledních dvacet let. Poté, co byl premiérem, se stal prezidentem a této funkce se evidentně neplánuje v nejbližší době vzdát. V nedělním druhém kole prezidentských voleb s účastí 84 % získal totiž zhruba 52,2 % hlasů, jeho soupeř Kemal Kiliçdaroglu jen 47,8 %.
Turečtí občané tak vsadili na jistotu a konzervativní rétoriku silného vůdce, kterým Erdogan pro Turecko beze sporu je. Podle webu Politico se dokonce jedná o nejvlivnějšího tureckého vůdce od dob Mustafy Kemala Atatürka, který zemi před 100 lety založil. Děje se tak navzdory Erdoganovým praktikám, kterými Turecko uvrhá čím dál více do autoritářského režimu – a podle jeho vlastních slov v tom hodlá v následujících pěti letech pokračovat.
V zemi je zásadně potlačována svoboda slova, dochází k uvězňování opozičních představitelů i nezávislých novinářů a k vážným represím LGBTQ+ komunity. Erdogan představuje konzervativního a nacionalistického vůdce, na což dával důraz i ve své kampani – slíbil občanům, že pošle domů milion syrských uprchlíků, kterých je napříč Tureckem na 3,7 milionu. Pro představu, země má asi 85 milionů obyvatel.
I přes zásadní omezování základních lidských práv a svobod je ale Erdogan občany oblíben. V zemi v posledních několika letech uvolnil přísná náboženská omezení, představil cílevědomé a moderní infrastrukturní projekty, a především zásadně posílil postavení Turecka na mezinárodní scéně. Země mezi Evropou a Blízkým východem je totiž důležitým geopolitickým hráčem, členem Severoatlantické aliance i spojencem Evropské unie. Vedle toho ale čelí Erdogan i nelehkým výzvám, v zemi totiž panuje hluboká ekonomická krize – inflace se tam nyní pohybuje na asi 50 %, loni dosáhla až 80 %. Turecko se navíc stále zotavuje z ničivého zemětřesení, které ho spolu se sousední Sýrií zasáhlo začátkem února.
Co se geopolitického postavení týče, předpokládá se, že Erdogan udrží diplomatické vztahy s Moskvou, zatímco bude nelehkým spojencem NATO. Turecko by také mělo v dalších měsících ratifikovat vstup Švédska do NATO tak, jak už učinilo v případě Finska. Kam zemi Erdogan v dalších pěti letech nasměruje, není zatím zcela jasné, nejspíše bude ale pokračovat v asertivní a konzervativní rétorice, kterou Turecko řídí posledních 20 let.
Zdroj: ČTK, Politico, Reuters