Téměr polovina všech úmrtí je v Česku způsobena nezdravým životním stylem, problémem je alkohol i obezita

Studie Česko: Zdravotní profil země 2023 byla před pár dny publikovaná Národním institutem SYRI a přináší shrnutí zdravotního stavu českého obyvatelstva i zdravotnictví. Zaměřuje se na několik oblastí a výsledky shrnuje do jednoho velkého zjištění: Česko za 20 let od vstupu do Evropské unie nezvládlo dohnat evropský průměr ve zdraví. V porovnání s ostatními zeměmi EU je na tom hůř.

Podle vědců z Národního institutu SYRI je na vině zejména nezdravý životní styl českého obyvatelstva. Téměř polovinu všech úmrtí v Česku lze přičíst behaviorálním rizikovým faktorům, mezi které se řadí rizikové stravovací návyky, kouření, konzumace alkoholu i nízká míra fyzické aktivity.

I přesto, že se za poslední roky snížil podíl kuřáků a kuřaček v Česku, spotřeba alkoholu zůstává i nadále jednou z nejvyšších v Evropské unii. V roce 2019 uvedla pravidelné nadměrné pití alkoholu každá pátá dospělá osoba v republice. Nad průměr se zvýšila také míra obezity. U dospělých vzrostla za posledních 15 let na 19,3 procenta a mezi dospívajícími trpělo v roce 2022 nadváhou nebo obezitou 20 procent patnáctiletých. Nejedná se přitom jen o problém Česka, obezita roste celosvětově a pro lidstvo už znamená větší hrozbu než hlad.

Problémem je v Česku, stejně jako napříč Evropskou unií, také duševní zdraví. Podle odhadů zde v roce 2019 trpěl duševní poruchou přibližně každý sedmý člověk, přičemž se nejčastěji jednalo o depresivní a úzkostné poruchy a poruchy způsobené užíváním alkoholu a drog. Dá se přitom předpokládat, že po pandemii koronaviru se podíl lidí s duševními problémy zvýšil.

Strategie Zdraví 2030, kterou představilo Ministerstvo zdravotnictví, nicméně stanoví hlavní opatření pro psychiatrickou reformu týkající se podpory duševního zdraví a poskytování péče. Zároveň se snaží o boj proti stigmatizaci skrze celostátní kampaně i větší integraci osob s duševním onemocněním do společnosti.