Přihlášení se k heyfomo
Putinovo Rusko nebo demokratický Západ. Slovensko stojí na křižovatce
Předvolební kampaň na Slovensku zahrnovala vychvalování Putina i návrh vyplatit 500 euro každému, kdo se voleb zúčastní. O budoucnosti země už v sobotu rozhodnou jen sami občané a jejich volba může být zásadní i pro celou střední Evropu.
Slovenské občany čeká už v sobotu 30. září ta nejdůležitější volba od roku 1989. V parlamentních volbách totiž rozhodnou o tom, kam bude jejich země v dalších letech směřovat – zda blíže k Putinovu Rusku, nebo demokratickou cestou na Západ. A v sázce je toho opravdu hodně.
Poslední předvolební průzkum ukazuje vedení levicově liberálního Progresivního Slovenska, které pod taktovkou Michala Šimečky dosahuje asi 18 procent hlasů. Hned pár desetin procent za ním se ale drží proruský a protievropský Směr-SD, který vede fašista Robert Fico. Třetí příčku s asi 15 procenty hlasů zaujímá konzervativní Hlas-SD Petra Pellegriniho, jehož kritika míří na Směr-SD a PS střídavě.
To, jakým způsobem jednotlivé politické subjekty své kampaně vedly, se napříč politickým spektrem velmi lišilo. Z favorizovaných stran vedlo nejtransparentnější kampaň Progresivní Slovensko, které nabízí svým voličům liberální program, a to včetně členství v EU a NATO, podpory Ukrajiny a LGBTQ+ komunity i ochrany klimatu. U jiných stran se ale o transparentní kampaň opravdu nejednalo.
Mediální podnikatel a populista Igor Matovič z koalice Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO), Za lidi a Křesťanská unie například objížděl Slovensko s osmdesáti Fiaty 500, které nakoupil v Itálii. Chtěl tak dát důraz na svůj březnový návrh, že by měl stát darovat 500 euro každému, kdo se voleb zúčastní.
Robert Fico zase vsadil na protiukrajinskou, protizápadní a protimigrační rétoriku, kterou vyburcoval poměrně velkou část slovenské společnosti. Během kampaně se nebál jít cestou šíření nenávisti a dezinformací, například když na jednom z předvolebních meetingů řekl, že válka na Ukrajině začala v roce 2014 tím, že ukrajinští fašisté zabíjeli civilní oběti ruské národnosti. A co víc: ve volbách Fica veřejně podpořil například Václav Klaus nebo Miloš Zeman.
Předvolební podoba Slovenska odráží v mnohém sestup, který země za poslední tři roky zaznamenala, a je jakýmsi vyvrcholením tamního politického chaosu a praktik: od vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové, války ve slovenských bezpečnostních složkách i ústup právního státu přes nespočet vládních krizí a demisí až po migrační krizi a teroristický útok v bratislavském gay baru Tepláreň.
Bohužel je do určité míry stav slovenské politické kultury odrazem nálady v samotné společnosti. Podle průzkumu think-tanku Globsec dává jen asi 40 procent Slováků válku na Ukrajině za vinu Rusku, asi 51 procent z nich si myslí, že je za konflikt zodpovědná Ukrajina a Západ. Jiný průzkum stejné organizace pak zjistil, že až 49 procent obyvatel zastává názor, že Slovensko potřebuje silného a autokratického lídra spíše než svobodné volby.
Zda půjde Slovensko na Východ k Putinovi, nebo na Západ k demokratickým institucím, nebude mít dopad jen na něj samotné, ale i na politické trendy jinde ve střední Evropě. I pro nás bude důležité sledovat, kterou cestou se slovenští občané v sobotu rozhodnou vydat. Už nyní se totiž ozývají hlasy těch, kteří chtějí ze země v případě Ficovy výhry emigrovat, a to mimo jiné právě do Česka.
Zdroje: ČTK, Globsec, HeyFomo