Slovensko čekají na konci září předčasné volby, favoritem je proruský fašista Robert Fico

Slovensko čekají už 30. září předčasné parlamentní volby, které rozhodnou o tom, kdo nahradí současnou úřednickou vládu Ľudovíta Ódora a jakým směrem se bude země dalších několik let ubírat. A už nyní je jisté, že půjde o buď a nebo. Na jedné straně totiž stojí konzervativní, proruský a protievropský Směr-SD, na té druhé liberální, proukrajinské a prozápadní Progresivní Slovensko. Volby proto určí, jak se země postaví k tak zásadním tématům, jako je například pomoc Ukrajině, ochrana Romů nebo LGBTQ+ komunity, Evropská unie i přístup k Putinovu Rusku.

Slovensko vedla od loňského prosince vláda Eduarda Hegera bez důvěry parlamentu, pouze s tou prezidentky Zuzany Čaputové. Premiér proto nabídl v květnu svou rezignaci poté, co několik ministrů z vlády odešlo a Čaputová pověřila vedením země odborníky – tedy úřednickou vládu. V jejím čele stojí uznávaný ekonom Ľudovít Ódor a občané země rozhodnou už za necelé tři týdny o tom, kdo po něm převezme štafetu.

Nejvyšší podpoře se zatím těší proruská strana Směr-sociální demokracie, jejíž volební preference dosahují asi dvaceti procent a kterou vede bývalý premiér Robert Fico. Ten stál v čele země mezi lety 2006 a 2010 a následně také od roku 2012 do roku 2018. Právě pod jeho vedením se napříč slovenskou politikou usadily mafiánské praktiky, které měly za následek vraždu investigativního novináře Jana Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové v roce 2018 i loňský teroristický útok v bratislavském LGBTQ+ klubu Tepláreň, při kterém zemřeli dva mladí chlapci, Juraj a Matúš.

I přesto, že se v předchozích letech Fico profiloval jako prozápadní politik, po svém politickém pádu v roce 2018 začal hrát na naprosto opačnou strunu. Na Slovensku v posledních měsících a letech podchycuje proruské nálady, které se ostře staví proti Evropské unii i pomoci ukrajinským uprchlíkům. Nebojí se extremistické a fašistické rétoriky a ve slovenské společnosti podněcuje nenávist a zlost. V rámci předvolební kampaně navíc využívá také téma nelegální migrace, která na Slovensku prudce roste a která zemí v současné době silně rezonuje.

Naproti tomu centristická liberální strana Progresivní Slovensko nabízí potenciálním voličům prozápadní a proevropské směřování a její preference se nyní pohybují kolem 15 procent. V jejím úzkém vedení stanula v minulosti současná prezidentka Zuzana Čaputová, od loňska je v čele strany politolog, bývalý novinář a místopředseda Evropského parlamentu Michal Šimečka, který má za cíl posunout Slovensko blíže k Bruselu. Strana prosazuje kromě ochrany klimatu také ochranu a podporu LGBTQ+ komunity, která na Slovensku čelí mnoha nebezpečím, o to spíše po loňském útoku v klubu Tepláreň. Oproti většině evropských zemí nezavedlo katolické Slovensko zatím ani registrovaná partnerství osob stejného pohlaví – a to vedle například Polska nebo Rumunska.

Třetí stranou, která by mohla do voleb výrazněji zasáhnout a jejíž podpora se drží na deseti procentních bodech, je konzervativní Hlas-sociální demokracie. Vede jí bývalý premiér za Směr-SD Peter Pellegrini, který stranu zároveň před třemi lety založil. Pellegrini se v minulosti poměrně ostře vymezoval právě proti Ficovi, nyní ale obrací strana svou kritiku spíše na PS. Podle analytiků je to právě Hlas-SD, který bude mít v nadcházejících parlamentních volbách rozhodující slovo a který bude nejspíše součástí jakékoliv vládní koalice.

Slovensko stojí na důležité křižovatce a prozatím se zdá, že tíhne spíše k proruským názorům a nelegálním politickým praktikám. Pokud se touto cestou opravdu vydá, stane se země nebezpečným prostředím pro nezávislé novináře, členy LGBTQ+ komunity, ukrajinské uprchlíky i ty, kteří se staví na stranu jejich země. Už 30. září zjistíme, jak se občané rozhodli.

Zdroje: ČTK, Deník N, Europa.eu, Foreign Policy