Proč generace Z zažívá syndrom vyhoření v dřívějším věku než ostatní?

Stále více mladých lidí se potýká se syndromem vyhoření v práci, který se následně odráží také v jejich osobním životě. Průzkum webu Jobs Indeed z roku 2021 ukázal, že příslušníci generací mileniálů a generace Z vykazovali nejvyšší míru vyhoření, a to až 59 % z dotazovaných.

Současně také rostla rychlost, jakou zaměstnanci ze zmiňované generace vyhoření hlásili. V roce 2021 uvedlo 47 % příslušníků generace Z, že vyhořeli, ve srovnání s mileniály, kterých bylo 53 %.

Také americká platforma pro řízení pracovních tasků, Asana, prováděla svůj průzkum. Z výsledků nepřekvapivě vyšlo najevo, že generace Z zažívá pocity vyhoření více než příslušníci jiných generací. Jiný výzkum, který prováděli britští vědci v roce 2021 zase ukázal, že až 80 % gen Z's se cítí vyhořelí od doby pandemie, u ostatních věkových skupin byl průměr okolo 72 %.

Proč se stále více mladých lidí potýká se syndromem vyhoření již v brzkém období pracovní kariéry? Důvodů, které se opakovaly u příslušníků generace Z, bylo hned několik.

Kim Hollingdale, je profesorka na Pepperdine University a psychoteraputka zabývající se právě zotavením po syndromu vyhoření. Dle jejích slov má generace Z nejhorší kombinaci stresových faktorů ze všech věkových skupin. Jedná se především o nestabilizované místo na pracovním trhu a ve společnosti, také finanční nestabilitu a neschopnost uvolnit se a relaxovat.

Hollingdale dále uvádí, že ačkoliv se s velkým objemem práce potkávají lidé napříč věkovými skupinami, mladí lidé dle jejích slov mají tzv. nejmenší pracovní kapitál. To znamená, že cítí, že mají méně pravomocí na to, aby si stanovili zdravé hranice či občas řekli „ne".

Dalším důvodem je finační nejistota. Průzkum společnosti Deloitte z roku 2021 ukázal, že 41 % mileniálů a 46 % respondentů gen Z pociťovalo většinu času stres ohledně své finanční situace. Starší pracovníci se s touto situací ve svých začátcích potýkali také, podle zmiňované profesorky je tento faktor u mladých lidí akutnější.

Aby mohli mladí lidé zaplatit všechny náklady a postupně se přiblížit k milníkům, jako je například vlastní bydlení, hledají si druhé zaměstnání, což zvyšuje riziko vyhoření ještě více.

Nejnovější index pracovních trendů společnosti Microsoft, vydaný v březnu 2022, ukázal, že 70 % respondentů generace Z zvažuje v příštím roce získat dodatečný příjem prostřednictvím vedlejšího zaměstnání.

Kromě přepracování a finanční nejistoty k syndromu vyhoření také přispívá delší čas strávený koukáním do obrazovky. Generace Z častěji využívá sociální média k odpočinku, přičemž některé výzkumy ukazují, že tráví na sociálních sítích 4,5 hodiny denně (téměř o hodinu déle, než uvádějí mileniálové). To může následně ztížit ignorování neustále vyskakujících pracovních upozornění.

„Pokud jste neustále na telefonu, je mnohem snazší odpovědět na pracovní esemesku nebo e-mail, než když jste na večeři s rodinou," říká Hollingdale.

Kromě těchto obecných faktorů gen Z také čelí výzvám spojeným s pandemií. Mnoho mladých lidí začalo pracovat v průběhu pandemie, takže je pro ně náročnější začlenit se do daného kolektivu a vybudovat si efektní vztahy. Práce on-line či z domova může vést k izolaci a ta k následnému vyčerpání a vyhoření.

Dá se na tom všem najít něco pozitivního? Vědci se shodují, že faktory jako finanční nejistota, příliš vysoký screentime či nízký pracovní kapitál zcela ovlivnit nelze, ale je tu přece jen něco, v čem si mladí vedou lépe než jejich předchůdci, a to je ochota o svých pocitech mluvit.

Zmíněný průzkum společnosti Asana ukázal, že jsou to právě příslušníci generace Z, kteří jsou daleko otevřenější a nebojí se přiznat si, že je postihl syndrom vyhoření, v porovnání s ostatními generacemi.

Podle Kim Hollingdale může být právě toto katalyzátorem změny k lepšímu.